V dokumentově orientované databázi MongoDB byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická bezpečností chyba CVE-2025-14847 aneb MongoBleed.
Při úklidu na Utažské univerzitě se ve skladovacích prostorách náhodou podařilo nalézt magnetickou pásku s kopií Unixu V4. Páska byla zaslána do počítačového muzea, kde se z pásky úspěšně podařilo extrahovat data a Unix spustit. Je to patrně jediný známý dochovaný exemplář tohoto 52 let starého Unixu, prvního vůbec programovaného v jazyce C.
FFmpeg nechal kvůli porušení autorských práv odstranit z GitHubu jeden z repozitářů patřících čínské technologické firmě Rockchip. Důvodem bylo porušení LGPL ze strany Rockchipu. Rockchip byl FFmpegem na porušování LGPL upozorněn již téměř před dvěma roky.
K dispozici je nový CLI nástroj witr sloužící k analýze běžících procesů. Název je zkratkou slov why-is-this-running, 'proč tohle běží'. Klade si za cíl v 'jediném, lidsky čitelném, výstupu vysvětlit odkud daný spuštěný proces pochází, jak byl spuštěn a jaký řetězec systémů je zodpovědný za to, že tento proces právě teď běží'. Witr je napsán v jazyce Go.
Yazi je správce souborů běžící v terminálu. Napsán je v programovacím jazyce Rust. Podporuje asynchronní I/O operace. Vydán byl v nové verzi 25.12.29. Instalovat jej lze také ze Snapcraftu.
Od soboty do úterý probíhá v Hamburku konference 39C3 (Chaos Communication Congress) věnovaná také počítačové bezpečnosti nebo hardwaru. Program (jiná verze) slibuje řadu zajímavých přednášek. Streamy a záznamy budou k dispozici na media.ccc.de.
Byl představen nový Xserver Phoenix, kompletně od nuly vyvíjený v programovacím jazyce Zig. Projekt Phoenix si klade za cíl být moderní alternativou k X.Org serveru.
XLibre Xserver byl 21. prosince vydán ve verzi 25.1.0, 'winter solstice release'. Od založení tohoto forku X.Org serveru se jedná o vůbec první novou minor verzi (inkrementovalo se to druhé číslo v číselném kódu verze).
Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
jednou z nejvetsich zbrani microsoftu v soucasne dobe jsou vyvojove nastroje. v tomto linux pokulhava. mam na mysli ty visualni.A ony už ty Visual* jsou vizuální i skutečně, nejen v názvu? To, co jsem viděl před nějakou dobou, se ve "vizuálnosti" nedalo třeba s Delphi/Kylix srovnat.
, myslim, že je to pro linux dobře. docvaklo mi, až když jsem viděl favicon. uvědomte si, že až bude linux používat část uživatelů v řádech desítek procent, pak se nejenže dostanou peníze samotnému linuxu a gnu (užitek pro programátory), ale přinese to užitek i stávajícím uživatelům - širší podpora hw v podobě "ovladačů", rozmanitější software atp. na co si lidé nejvíc stěžují u linuxu je právě "složitá" instalace. mně například rpm plně vyhovuje a myslim, že urpmi, yum nebo aptget jsou, při dobrém nastavení, nejlepší nástroje pro instalaci čehokoliv a nic mě nedonutí, abych měnil. jenže jiným ne a jiní přinesou tyhle dva aspekty rozšířenosti (samozřejmě i jiné a třeba i špatné aspekty, ale každá věc má rub i líc). takže bych to tak neodsuzoval
Ale za cenu chaosu. Protože jinak máš v systému věci, které nevíš, čemu patří...To je pravda, ale snadno si dovedu představit situaci, kdy jsou všechny tyto nevýhody minoritní a převládne nad nimi výhoda, že program bude schopen nainstalovat kdokoliv, bez předchozích znalostí nějakého balíčkovacího systému.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz./configure; make; make install;, tak ve většině případů také ztrácím přehled, co se kam nainstalovalo, možnost odinstalace atd. Přesto se to často používá, protože člověk v dané situaci absolutní pořádek v systému třeba oželí.Uvazujete tak jako by vsichni lidi kteri budou pouzivat linux pouzivali predtim windowsy a vsechno se naucili tam.Jenže ono to tak ve většině případů je. Já sice neříkám, že by se tomu měl Linux přizpůsobovat, ale nemá ani cenu si nalhávat něco jiného.
Rozhodne si nemyslim ze lidem kteri chteji prejit na linux vadi nejaky "divny" urpmi a chteji svuj installshield.Ze zkušenosti vím, že je to přesně tak. Důkazem budiž otázky v diskuzích na Abc, které se dožadují návodu pro instalaci něčeho v Linuxu:
... navíc jste mi ještě nikdo nevyvrátil, že možnost volby vám zůstanePokud bude poptávka hlavně po interaktivních grafických instalátorech, tak u 3rd-party sw budu moct volit mezi interaktivními grafickými instalátory nebo ničím [*], tolik asi k možnosti volby. U rpm/deb si můžu vybrat mezi GUI nadstavbou, CLI nadstavbou, nebo samotným rpm/dpkg atd. [*] Bůh ukázal Adamovi Evu a řekl vyber si...
Tohle není pravda, podívejte se na DOS, který odstavil celou generaci počítačů (Atari ST/Amiga/Apple Macintosh atd.)Nesmysl. V té době domácí (!) počítače sloužily prakticky jenom lidem (dětem) na gamesení. A výrobci games si brzo uvědomili, že PC je daleko větší trh než Apple, Atari a Amiga dohromady, takže se najednou hry dělaly na PC a už ne na Amigu a uživatelé prostě přešli a nainstalovali si takový OS, který ty hry vyžadovaly. Kdyby bejvaly tehdy největší taháky jako Doom a spol, vyšly po OS/2 místo pro DOS, tak MS ostrouhal. O nějaký DOS nebo x86, rychlost železa nebo cokoliv tady vůbec nešlo. Představa, že firmy vyvíjejí software na systém/HW, který je jim nejsympatičtější je naivní. To platí maximálně tak u demomakerů.
Viděl jsi snad někdy člověka, který má zájem učit se Linux a nemá žádnou předchozí zkušenost s Windows?Ano. A mohu potvrdit, že je to v tomto případě skutečně tak, že takovému člověku přijdou po seznámení s Linuxem naopak divné Windows. Ideální testovací materiál se nabízí u mého staršího kamaráda. Ten má zkušenosti s programováním ve Fortranu z dob, kdy se používaly děrné štítky. Takže si troufám tvrdit, že je nezasažen Windows. A po seznámení s běžnou prací v Mandrake Linuxu byl potom nemile překvapen, když chtěl odeslat email z Win-only inetové kavárny. A to mluvím o těch spíše úsměvných zážitcích.
7.11.2004 21:50
7.11.2004 00:27
for i in *.dvi ; do xdvi $i ; done in a GUI?
Btw. docela by mě zajímalo, na čem pracoval od dob děrných štítků do té doby, než se objevil Mandrake.Právě že na ničem. Kdysi pracoval s počítačem, který měl výkon dnešní kalkulačky a zabíral dvě místnosti. Pak změnil zaměstnání a co se počítačů týče, měl asi 20 let pauzu. To je ale skutečně extrémní případ. Jde o to, že pokud nejsi poweruživatel, vždy očekáváš, že budeš počítač ovládat tak, jako se ovládal ten první, se kterým jsi přišel do styku. A je jedno, jestli to byl Mac OS, Windows nebo Linux.
) -- proč ho teda nikdo nepoužívá a
nevyvíjí??
http://www.reactos.com/ Je free/open/zadarmo, vypadá jako Windows, voní jako Windows, chutná jako Windows, funguje v něm i IrfanView (předpokládám že včetně instalátoruNejspíš proto, že to díky nedodělanosti vůbec nefunguje a je to prakticky nepoužitelné.
Tiskni
Sdílej:
