Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
ip jsem nepoužil ani nepamatuju ... kaju se a jdu si desetkrát odříkat Linusináš
Jinak ano, pokud vystačíte se základní situací, kdy máte na každém rozhraní právě jednu IP adresu a máte jednu jednoduchou statickou směrovací tabulku, pak ano, zvládnete to i s kombinací ifconfig a route, jen se občas možná budete divit, proč se to či ono chová jinak, než byste očekával. Pokud budete mít na jednom rozhraní více adres, zvládnete to také, ale pravděpodobnost, že se budete divit, je výrazně vyšší.
Ale možná by otázka měla znít spíše obráceně: existuje nějaký důvod, proč místo ip používat ifconfig/route/arp? Jsou v něčem praktičtější? Umějí něco, co ip neumí? IMHO ne.
ip n') je delší o jednu mezeru… :-)
arp -n
PS: http://www.abclinuxu.cz/Search?query=ifconfig+route+ip
Ale na všem se dá najít něco pozitivního: když se jim to sesype, někdo to po nich musí dát dohromady… :-)
* - narážka na celkem výraznou korelaci mezi neumětelství autora webu a pravděpodobností, že sám sebe označuje termínem webmaster
^EXPANSION'.
Ale jinak, zjistil jsem, ze nepouzivam BRACE EXPANSION, vim a pouzivam (vim nepouzivam) TILDE EXPANSION a VARIABLE EXPANSION. Hezkou noc.
Ale na všem se dá najít něco pozitivního: když se jim to sesype, někdo to po nich musí dát dohromady… :-)Pokud tam ten někdo ovšem rovnou nenacpe okna, když se přece ten linux tak hrozně "neosvědčil". :( A takových firem a organizací, které mají linux server zbastlený od nějakého horlivého brigádníka nebo civilkáře zase tak málo není.
Tiskni
Sdílej: