Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Tak si udělej ještě snižovač frekvence monitoru, ext. disku a lampičky. Máš z čeho ukrajovat.
Teď vážně. Laptopovým lidem se to imho docela hodí. laptop má spotřebu tak kolem 20W a když z toho 2W ukrojíš, máš o desetinu delší výdrž zadarmo.
hele fakt to neni o frekvenci, ale napeti. Slo mi o to, ze kdyz si prohlizim webovy stranky, nepotrebuju palit na plny pecky a hned jak se objevi neco narocnejsiho, sam si vykon prida. Rozdil na starem Centrinu s jadrem Dothan je 10W mezi uvedenymi 800MHz@0.68V a 2GHz@1.8V. A tech 800MHz bohate staci na bezne aktivity, pri spousteni programu se vykon vosoli a pak zase utlumi, takze ani start aplikaci neni pomalejsi. Vyborne na tyto analyzy poslouzi aplikace od intelu powertop. Zmena frekvence/napeti/vykonu je otazkou jednotek ms. Uz jen to zahrivani je zbytecne. Mnou zavrhovane Windows XP toto delaji na CPU se speedstepem automaticky a je to hlavni pricina toho, proc vetsine lidi tentyz notebook s Windows vydrzi dele nez s Linuxem. Protoze toto se v linuxu neprovadi tak uplne "out of the box" a musi se hodne hledat. A samotny cpufreqd na to proste nestacil, byl k tomu potreba ten undervolt (nevim jak ted). 10W neni zas tak malo - jestli ma cely notebook brat 25W nebo 15W je dost rozdil,ne?
Pokud nejaky vetsi procesor pro stolni PC umi totez, nevidim duvod proc to take nepouzit, ten rozdil bude urcite taky velkej, mozna vetsi.
hele fakt to neni o frekvenci, ale napeti.
No, o frekvenci jsem nic neříkal, kromě začátku mého komentáře, který, ač dnes neobvykle, nekončil smileyem, byl vtipem.
Mnou zavrhovane Windows XP toto delaji na CPU se speedstepem automaticky a je to hlavni pricina toho, proc vetsine lidi tentyz notebook s Windows vydrzi dele nez s Linuxem. Protoze toto se v linuxu neprovadi tak uplne "out of the box" a musi se hodne hledat. A samotny cpufreqd na to proste nestacil, byl k tomu potreba ten undervolt (nevim jak ted).
Mám za to, že mi centrino, cpufreq-set a governor podle frekvence nějakým způsobem nastavuje i napětí, no ne?
100% ano. Ne.
Lepší otázka je, jestli má vůbec cenu používat desktop. To slovo ve mně vzbuzuje vzpomínky na 90. léta 20. století. 
Z počítače se určitě nestane šnek. Alespoň procesory Intel umějí měnit frekvenci rychle. Jediné, v čem by mohl být zádrhel, je provozování nahrávacího studia s podporou real-time Linuxu. Tam ale šlo jen o nějaké bugy, které už nejspíš dávno někdo opravil, není tam žádný poblém „z principu“.
Pokud by klidová spotřeba počítače klesla ze 100 W na 50 W a pokud se počítač vůbec nevypíná (což je údajně u desktopů běžné), nejedná se o 20 Kč za rok, ale přibližně o 2000 Kč za rok. Nejlepší je pořídit si wattmetr, který dnes už není drahý, a změřit si spotřebu s šetřením a bez něj.
Lepší otázka je, jestli má vůbec cenu používat desktop. To slovo ve mně vzbuzuje vzpomínky na 90. léta 20. století.A co bys doporučil? Terminál ke vzdálenému serveru? To by při současné rychlosti/kapacitě Internetu asi trochu dřelo.
Nemyslel jsem desktop jako software a systém, ale desktop ve smyslu hardware.
Nikdy v životě jsem neměl jiný počítač než notebook. Uživatel počítače přece není soustružník nebo varhaník, aby musel ke svému stroji chodit na jedno místo.
Možná ty desktopy mají nějaký půvab, jen prostě nechápu jaký. Jasně, je to dobré pro pařany, dá se tam dát strašně hustá grafická karta (nebo radši rovnou dvě), k tomu 32 GB RAM, čtyři disky po 2 TB a tak podobně. Ale tím veškeré výhody končí.
Mám v notebooku dva 250 GB disky
přemýšlel jsem o SW RAID (HW to asi umět nebude), ale ještě jsem se k tomu nedostal. Zobrazovadlo ve full HD to má taky, jen je na 17ti palcích ten rastr někdy až moc jemnej
Pravda, shodně vybavenej desktop bych asi pořídil levněji...ale tohle je nejsnazší způsob, jak si vozit dle uvážení práci domů.
Tiskni
Sdílej: