Byl představen nový Xserver Phoenix, kompletně od nuly vyvíjený v programovacím jazyce Zig. Projekt Phoenix si klade za cíl být moderní alternativou k X.Org serveru.
XLibre Xserver byl 21. prosince vydán ve verzi 25.1.0, 'winter solstice release'. Od založení tohoto forku X.Org serveru se jedná o vůbec první novou minor verzi (inkrementovalo se to druhé číslo v číselném kódu verze).
Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Pravdou je, že většina zpráv, které jsem k tomu u nás viděl vyznívá debilně, ale po shlédnutí dokumentu Základní příjem - Kulturní impuls se mi to jeví mnohem stravitelněji
Dovedeš si představit, kolik lidí by přestalo chodit do práce, když by mohli žít důstojný život jen z toho základního příjmu?

, že musí být RH zrovna až v Brně....
jj, vypadalo to fakt nadějně, mohl třeba poradit Rezzovi, aby (až mu bude aspoň 21 samozřejmě) se nechal zaměstnat třeba v RedHatu a netříštil síly 
Dovedeš si představit, kolik lidí by přestalo chodit do prácene, kolik?
Konkrétní číslo ti neřeknu – obávám se, že opravdu hodně.
Ale když někdo přichází s návrhem na takovou změnu, měl by to mít velmi dobře spočítané, ne?
Ano, bylo by dobre, kdyby to meli spocitane, ale obavam se, ze je to natolik slozite, ze to naprosto neni mozne. Btw: znacne by to minimalizovalo byrokracii spojenou s ruznymi davkami a celkove prerozdelovani, to do znacne miry (AFAIK) souzni s predstavami SSO o fungovani a roli statu - hadam ale, ze SSO se k tomu moc pozitivne nestavi. Nevis, jestli to povazuji za zcela nerealne nebo je spis problem v tom, ze to zni moc levicove?
Asi oboje
ale budu odpovídat za sebe.
mj. by to znamenalo snížení vzácnosti peněz v této rovině – najednou by měl peníze každý – a to by ovlivnilo ceny na trhu. Ve skutečnosti by taková dotace nakonec prospěla někomu úplně jinému, než komu původně (alespoň podle oficiálních tvrzení) měla prospět.
Dejme tomu, že mám pár baráků, které pronajímám lidem a pak mám taky nějaké obchody s potravinami. Když budou kolem samí chudí, tak musím nastavit tak nízké ceny, aby si to mohli dovolit – pořád je lepší malý příjem, než žádný (samozřejmě na provoz si musím vydělat i při tom malém příjmu, nemůžu být ve ztrátě). Pokud by ale ti lidé začali dostávat od státu třeba 15 000 za nic, tak můžu ceny zvednou třeba na 10 000 za nájem, 10 000 za jídlo a lidi s tím budou souhlasit – těch chybějících 5 000 si v pohodě vydělají někde na brigádě a oproti minulosti na tom budou stejně, akorát budou mít mnohem víc volného času. To máš jako když někam začnou jezdit bohatí turisti – místní obchodníci najednou můžou zvednout ceny (a přitom prodávat pořád to samé).
Pokud by ale ti lidé začali dostávat od státu třeba 15 000 za nic, tak můžu ceny zvednou třeba na 10 000 za nájem, 10 000 za jídlo a lidi s tím budou souhlasit
Jenže pak si podle stejné logiky zvednou ceny všichni, takže nakonec budete rád, když reálná hodnota těch 10000 bude aspoň taková, jako je současná reálná hodnota toho, co si účtujete teď. Jistě, teoreticky by lidé měli z toho příjmu přednostně zaplatit nezbytnosti jako nájem a jídlo. Ale abych tomu věřil, nesměl bych na každé schůzi sdružení vlastníků bytových jednotek poslouchat nářky lidí, kteří tvrdí, že zvýšení příspěvku do fondu oprav o 500 Kč měsíčně by pro jejich rozpočet byla strašná rána, přičemž mi střízlivým odhadem vychází, že jen za cigarety jejich domácnost vydá o řád více.
Jenže pak si podle stejné logiky zvednou ceny všichni, takže nakonec budete rád, když reálná hodnota těch 10000 bude aspoň taková, jako je současná reálná hodnota toho, co si účtujete teď.
Takže to bude dobré jen k tomu, aby se roztočila inflační spirála a znehodnotily úspory? Vlastně by to tak mohlo být, protože inflace znamená i znehodnocení dluhů a to by se spoustě státům hodilo. Možná s tím hodně socialistů kalkuluje a snaží se co nejvíc utrácet a zadlužovat dokud to ještě jde. Přijde mi to docela jako podvod. A nejhorší na tom je ta nerovnost mezi lidmi – ten, kdo má zákulisní informace (bude vědět, kdy to praskne), ten na tom pohádkově vydělá, zatímco většina normálních lidí, kteří se snažili žít poctivě s tím, co vydělají + si něco spořit na horší časy, to odsere – nebudou mít nic, resp. jen bezcenné úspory.
nářky lidí, kteří tvrdí, že zvýšení příspěvku do fondu oprav o 500 Kč měsíčně by pro jejich rozpočet byla strašná rána
To se přece nevylučuje – jakékoli zdražení budou lidi vnímat negativně1 a budou se mu snažit (třeba řečmi na schůzi SVJ) zabránit – to je přirozené a racionální – tedy pokud mě to nadávání nestojí víc úsilí, než o kolik peněz jde. Ale jsou ochotní zdražení tolerovat, pokud k tomu vedou nějaké (alespoň zdánlivě) objektivní skutečnosti (např. zdražení elektřiny zdraží služby využívající elektřinu nebo zvýšení daní) nebo změna jejich příjmu. Kdyby např. tvůj soused vyhrál ve sportce, tak nějakou pětistovku řešit nebude, schůze se asi ani nezúčastní, zaplatí a bude řešit jiné věci. Když lidé dostanou nějaký základní příjem, bude to podobné, jako kdyby ty peníze vyhráli. Ten příklad, kdy veškerý příspěvek padne na zdražené jídlo a bydlení a ještě bude potřeba doplatit je trochu extrémní, ale ukazuje, kam až by to mohlo zajít a kterým směrem ty peníze půjdou.
přičemž mi střízlivým odhadem vychází, že jen za cigarety jejich domácnost vydá o řád více.
Oni sice budou říkat, že je to strašně moc a že na to nemají (přestože prokouří daleko víc), ale kdyby na to přišlo a zaplatit museli, tak nakonec každý radši zaplatí než aby ho vyhodili z domu, přestože bude muset omezit výdaje na cigarety (třeba začne kouřit ještě větší svinstvo nebo si je začne balit sám z toho nejlevnějšího tabáku).
[1] „proč bych měl sakra platit víc, když to doteď šlo za nižší cenu?“
S tím fondem oprav je to složitější. Jednak společenství nemůže dost dobře někoho vyhodit z domu, když je ten byt jeho, takže když už se někdo rozhodne být chronickým neplatičem, tak nakonec obvykle dům opravdu opustí, ale ten proces je dost zdlouhavý a náročný. A druhá věc, kterou si bohužel řada lidí neuvědomuje, je, že fond oprav není nějaký nájem (někteří tomu opravdu ze setrvačnosti říkají nájem), který bych platil někomu, ale peníze, které si dáváme na stranu pro případ většího průšvihu, jen to neděláme každý sám, ale kolektivně. Z toho mi vychází, že fond oprav je tady především právě pro domácnosti s nižšími příjmy, které nemají takovou rezervu, aby v případě potřeby částku v řádu desítek tisíc prostě zaplatily.
Ten příklad, kdy veškerý příspěvek padne na zdražené jídlo a bydlení a ještě bude potřeba doplatit je trochu extrémní, ale ukazuje, kam až by to mohlo zajít a kterým směrem ty peníze půjdou.
On zase až tak úplně nereálný není - viz třeba to, jak se dnes provozovatelé "levných" ubytoven třesou na každé zvýšení příspěvku na bydlení, protože vědí, že skončí v jejich kapse. Chtěl jsem ale vyjádřit názor, že při zavedení nespecifického příjmu by to tak jednoznačné nebylo, protože zdaleka ne každý uvažuje stylem "bydlení a jídlo je nutnost, pak teprve budu řešit, co se zbytkem (bude-li nějaký)", takže by ke zdražení v důsledku zvýšení kupní síly došlo i jinde.
Osobně vidím problém v tom, co by to udělalo s motivací lidí a vůbec s celou společností. Rozhodně nevěřím, že se dá výsledek odhadnout bez vyzkoušení. Ten dokument však opravdu doporučuji ke shlédnutí.
Práceschopná populace by si vytřela prdel těmi, kteří sociální systém potřebují. Odpornost.Předpokládam, že jsi měl namysli nepracující část práceschopné populace. Takže jestli to dobře chápu, tak kritizuješ případnou ztrátu rozlišení mezi například starými lidmi a mladými nezaměstnanými. Je pravda, že „záporná daň“ bez speciální pomoci starým občanům, handicapovaným apod. tak úplně nedává smysl, pak se ale musím zeptat, kde bereš informaci, že je to takto myšleno.
Jak na to tak koukam, tak tech ctyr to nakonec bude - nulty sraz byl 23.9.2005, tedy bez tri dnu to mame dneska osm let. Nic extra kulateho (krome 8 bitu na bajt), ale v dnesni tezke dobre muzeme byt radi za kazdy rok 
.
osm let. Nic extra kulatehome 1000 prijde vcelku kulate
.
Tiskni
Sdílej: