Sovereign Tech Agency (Wikipedie), tj. agentura zabezpečující financování svobodného a otevřeného softwaru německou vládou, podpoří GFortran částkou 360 000 eur.
Microsoft hodlá zrušit zhruba tři procenta pracovních míst. Microsoft na konci loňského června zaměstnával kolem 228.000 lidí. Tři procenta z tohoto počtu představují téměř 7000 pracovních míst.
V říjnu loňského roku provedl Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) místní šetření u společnosti Seznam.cz. Krajský soud v Brně tento týden konstatoval, že toto šetření bylo nezákonné.
Branch Privilege Injection (CVE-2024-45332, Paper) je nejnovější bezpečnostní problém procesorů Intel. Intel jej řeší ve včerejším opravném vydání 20250512 mikrokódů pro své procesory. Neprivilegovaný uživatel si například může přečíst /etc/shadow (YouTube).
Dle plánu byl vývoj Firefoxu přesunut z Mercurialu na Git. Oficiální repozitář se zdrojovými kódy je na GitHubu.
V terminálovém multiplexoru GNU Screen byly nalezeny a v upstreamu ve verzi 5.0.1 už opraveny bezpečnostních chyby CVE-2025-23395, CVE-2025-46802, CVE-2025-46803, CVE-2025-46804 a CVE-2025-46805. Podrobnosti na blogu SUSE Security Teamu.
Training Solo (Paper, GitHub) je nejnovější bezpečnostní problém procesorů Intel s eIBRS a některých procesorů ARM. Intel vydal opravnou verzi 20250512 mikrokódů pro své procesory.
Byla vydána nová verze 25.05.11 svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) postaveného nad multimediálním frameworkem MLT. Nejnovější Shotcut je již vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
Svobodný elektronický platební systém GNU Taler (Wikipedie, cgit) byl vydán ve verzi 1.0. GNU Taler chrání soukromí plátců a zároveň zajišťuje, aby byl příjem viditelný pro úřady. S vydáním verze 1.0 byl systém spuštěn ve Švýcarsku.
Spolek OpenAlt zve příznivce otevřených řešení a přístupu na 209. brněnský sraz, který proběhne tento pátek 16. května od 18:00 ve studentském klubu U Kachničky na Fakultě informačních technologií Vysokého učení technického na adrese Božetěchova 2/1. Jelikož se Brno stalo jedním z hlavních míst, kde se vyvíjí open source knihovna OpenSSL, tentokrát se OpenAlt komunita potká s komunitou OpenSSL. V rámci srazu Anton Arapov z OpenSSL
… více »Ke kterému internetu jsou ta zařízení připojena? Pokud je mi známo, internetů jsou na světě miliony.
Neměla tu být náhodou řeč o Internetu? Zejména „poznámky k heslu“ opravdu stojí za přečtení...
Ke kterému internetu jsou ta zařízení připojena?Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem týkajících se protokolů IPv4 a IPv6 bych řekl, že byla připojena k různým internetům.
Možná. Tak proč je tedy internet ve zprávičce v singuláru?
Tvrzení, že stroje za NATem jsou připojené k nějakému internetu, ale ne k Internetu, je poněkud zavádějící a je to spíš věc názoru.
Naprosta vetsina uzivatelu nepotrebuje verejnou IP a stejne tak vetsina zarizeni. Takto to vidi provideri a tak se nic nehejbe k IPv6
Ja jsem jen napsal jak to vidi provideri nic vic.
Sami asi IPv6 nezavedem.
NAT je pro neznaly pozehnani.A to jako proč?
Duvody nejsou jasny z toho, co jsem napsal?O žádných důvodech jsi ještě nepsal…
Uzivatele nejsou schopni si zabezpecit a pouzivat pocitac tak, aby nebyla nepritomnost NATu dalsim pomerne realnym problemem. At uz ve vztahu k jejich vlastnimu pocitaci, tak napriklad ke kompromitaci verejne IP, ktera je pak nepouzitelna.O tom jsem někde četl… Ale tuším, že tam tomu neříkali NAT, ale firewall.
ke kompromitaci verejne IP, ktera je pak nepouzitelna.Ty s IP adresami žongluješ? A i kdyby, s IPv6 jich máš tolik, že jich můžeš znepoužitelňovat kolik chceš a nedojdou ti.
Nerozumim.Argumentuješ tím, že NAT zabrání útočit na počítače zákazníků. Já tvrdím, že tomu nebrání NAT, ale firewall. A ten můžeš použít i v případě IPv6, osobně bych defaultně blokoval „nebezpečné“ příchozí porty (u oken tuším TCP/136-139, přes které je vedena většina útoků) a odchozí 25 s tím, že si to blokování zákazník může na požádání vypnout.
Jiste, prece neodepisu verejnou IP jenom proto, ze uz ji nekdo driv pouzival (ne kazdej ma /24 segment verejnych IP na zakaznika :/). Nicmene pokud ji nekdo "proflakne", tj. napr. krmi z ni Internet spamem nebo podobne, tak ji samozrejme nikomu jinymu dat hned tak nemuzu a je pro me, jako ISP, "nepouzitelna".Ale dneska se klienti do spamovacích botnetů šíří nejčastěji pomocí
naked_hot_picz.jpg.exe
(soudě podle analýzy spamu, který mi chodí) a ty propustí i sebelepší firewall. A pokud má jednu IP víc lidí, tak když začne jeden z nich spamovat, uřízne tím i všechny ostatní. Kdežto v případě 1 IP - 1 přípojka/počítač může uříznout maximálně sebe (+ na nějaký čas znemožní přidělení adresy pro jiné, ale to vadí jen v případě, že od ISP odejde).
Firewall je pekna vec, akorat by uzivatele nesmeli povolovat kde co, instalovat kde co, nemit neaktualizovany deravy systemy a tak podobne.Ale v tomhle jim NAT ani firewall ze strany ISP nezabrání. Instalovat kde co můžou pořád (jak už jsem napsal, dle rozboru mých logů je většina pokusů o nákazu mého linuxového počítače praktikována maily s odkazy na HTTP (které funguje i za NAT), kde je jednak ActiveX, druhak nějaké sociální inženýrství, které má člověka přinutit spustit .exe soubor - oboje funguje i za NAT a firewallem). Děravý systém - poslední dobou už AFAIK okna nemají remote exploity, většina nákaz jsou trojani, případně červi šířící se přes díry v IE, Flashi, Adobe Readeru a u pirátících uživatelů v craccích.
Kdyz za NATem kompromituji verejnou IP adresu 2 nebo vice uzivatelu, porad bude kompromitovana v dany cas jen jedna adresa, ne 2 ci vice adres.Ano, ale kdyby mi trvale nechodily maily, protože jsem prostě za NAT s deseti oknaři, tak by mě to pěkně štvalo.
Tiskni
Sdílej: