Microsoft představil Azure Linux 4.0 a Azure Container Linux. Na konferenci Open Source Summit North America 2026 organizované konsorciem Linux Foundation a sponzorované také Microsoftem. Azure Linux 4.0 vychází z Fedora Linuxu. Azure Container Linux je založen na projektu Flatcar. Azure Linux (GitHub, Wikipedie) byl původně znám jako CBL-Mariner.
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 165 (pdf).
Byla vydána verze 9.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a informačním videu.
Firefox 151 podporuje Web Serial API. Pro komunikaci s různými mikrokontroléry připojenými přes USB nebo sériové porty už není nutné spouštět Chrome nebo na Chromiu postavené webové prohlížeče.
Byla vydána nová stabilní verze 8.0 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 148. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Ve FreeBSD byla nalezena a opravena zranitelnost FatGid aneb CVE-2026-45250. Jedná se o lokální eskalaci práv. Neprivilegovaný uživatel se může stát rootem.
Společnost Flipper Devices oznámila Flipper One. Zcela nový Flipper postavený od nuly. Jedná se o open-source linuxovou platformu založenou na čipu Rockchip RK3576. Hledají se dobrovolníci pro pomoc s dokončením vývoje (ovladače, testování, tvorba modulů).
Vývojáři Wine oznámili vydání verze 2.0 knihovny vkd3d pro překlad volání Direct3D na Vulkan. Přehled novinek na GitLabu.
Společnost Red Hat oznámila vydání Red Hat Enterprise Linuxu (RHEL) 10.2 a 9.8. Vedle nových vlastností a oprav chyb přináší také aktualizaci ovladačů a předběžné ukázky budoucích technologií. Vypíchnout lze CLI AI asistenta goose. Podrobnosti v poznámkách k vydání (10.2 a 9.8).
Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 30 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
). Wikipédia to potvrdzuje, 1987.
Kedysi (asi pred 10 rokmi) som robil porovanie zabranej pamäte WM, a TWM nevyšiel z toho najlepšie - najlepšie vyšiel FVWM1, spolu s nejakými minimalistickými manažermi (všetka česť autorovi FVWM), za nimi FVWM2 a až potom TWM (ak sa dobre pamätám).
BTW, 13 let je staré KDE. Pamatuji, jak jsem ho přibližně před 12 lety zkoušel a bylo už tehdy mnohem svižnější, než Gnome, ačkoliv jsem v knihách četl, že je tomu údajně naopak
Narážím hlavně na to příšerně opruzující umisťování oken myší, změnu jejich velikosti a přesunutí do popředí.A je takový problém si to nastavit? Uživatel TWM stejně si musí vyrobit konfigurační soubor (pokud chce z menu spouštěta aplikace atd.), takže tyhle drobnosti si už jistě nastaví podle svých potřeb a zvyklostí. Klidně bych TWM používal, ale neumí virtuální desktopy. Tohle mi přijde jako vyčítat Vimu, že se defaultně ovládá jako editor vi.
Pokud už náhodou Arch instaluji (naposledy děckám, když jim umřel HDD), tak instaluji vše právě v terminálu - proč si ho emulovat pod X, když ho mohu používat přímo? A Openbox má smysl i s KDE (můj poslední screenshot zde, snímaný v KDE)
Zatím jsem na každý počítač (ať můj, nebo cizí) instaloval archa jen jednouTak to já už si teď ani něco jiného nedokážu představit. Zrovna před pár dny umřel děckám harddisk, tak jsem jim tam chtěl udělat malou změnu a nainstalovat FreeBSD v podobě DesktopBSD. Je to krásný systém, narozdíl od Linuxu v něm nepoznáš, že swapuje, KDE3 tam valí neuvěřitelkně rychle. Problém ale začal, když jsem chtěl doinstalovat pár věcí a aktualizovat systém. Kdo si myslí, že v Linuxu zažil dependency hell, měl by zkusit tohle. To je teprve zážitek. 7 hodin trvalo, než se natáhly porty - ne kvůli připojení, ale kvůli tomu, že se kontrolní součty (nejen MD5 ale i SHA256) ověřují pokaždé u všech závislostí, takže například drobný zdroj qt-x11-opensource se ověřoval asi 1000×, možná vícekrát. Aktualizace se instalovaly přibližně dalších 50 hodin, přičemž mnohé věci neprošly, protože některé balíčky nešly zkompilovat (aktuálních binárních balíčků bylo ke stažení velmi poskrovnu, skoro vše se muselo kompilovat). Pokud se něco zkompilovalo, ale nepodařilo se zkompilovat něco následujícího, tak se předešlý balíček zase vrátil do původní verze a pokud jsem ho chtěl instalovat znovu, opět se kompiloval (možná je to moje chyba, ale nepodařilo se mi najít, kde by ty zkompilované balíčky mohly být). Po několikadenním snažení jsem to vzdal a nainstaloval Sabayon. Vůči Archu opět nekonečně dlouhé instalace (i ty binární) a hlavně nesrovnatelně pomalejší systém. Nakonec jsem se po této několikadenní anabázi ve 2 hodiny v noci naštval, vrazil tam CD s Archem, šel se osprchovat, a než jsem se uložil o hodinu později do postele, měl jsem tam kompletní aktualizovaný a nastavený systém. Už nikdy nebudu Archu nevěrný
Já sám bych si nedal KDE a zas cizímu bych nedal openboxJá bych si nedal KDE4. Ale KDE3 je nepřekonatelné prostředí, které nemá chybu ani v kombinaci s Openboxem
(ten new instalátor udělá šecko sám skoro) Zato tohle je základ pro použití, potom už se na to víceméně nešáhne. Konec konfigurace znamená ukončení twm, spuštění KDM a odevzdání koncovému userovi
Arch je bezva distro na tenhle typ použití.
Tiskni
Sdílej: