Od soboty do úterý probíhá v Hamburku konference 39C3 (Chaos Communication Congress) věnovaná také počítačové bezpečnosti nebo hardwaru. Program (jiná verze) slibuje řadu zajímavých přednášek. Streamy a záznamy budou k dispozici na media.ccc.de.
Byl představen nový Xserver Phoenix, kompletně od nuly vyvíjený v programovacím jazyce Zig. Projekt Phoenix si klade za cíl být moderní alternativou k X.Org serveru.
XLibre Xserver byl 21. prosince vydán ve verzi 25.1.0, 'winter solstice release'. Od založení tohoto forku X.Org serveru se jedná o vůbec první novou minor verzi (inkrementovalo se to druhé číslo v číselném kódu verze).
Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
všem přeju supr svatky!!!! :D ;D
… mě uráží!To je v pořádku. Židy je někdy zapotřebí urazit, jindy srazit.
Zjevně je to legrace a trolení a jistě nejde o Židy ani o Vánoce z jiného důvodu, ale přijde mi na tom zajímavé to, o čem se zmíním, a co nemá řešení, dokud budou lidé lidmi.
Vánoce mají pohanský původ a rozšiřující se křesťanství na něj navázalo; ani jedno se Židů netýká. Týká se jich leda tak přílišný komerční způsob celého svátečního období, ale ten se výrazněji rozšířil až s globalizací a převahou obchodně agresivní anglosaské (i židovské) kultury.
Navíc „svátky“ nejsou jen Vánoce, zřejmě by se tedy stejně použilo „vánoční svátky“. A je-li něco komercializováno natolik, jako toto, pak se z toho zároveň vytratil nebo vytrácí původní duchovní a náboženský motiv, tím víc, čím méně se to osoby dotýká z duchovního a náboženského hlediska, tak jaképak urážky?
Mimochodem, listoval jsem Novým zákonem a některé části jsem si přečetl. Podle popisu se tam často Židé chovají jako sběř, a to kolektivně. Vyskytují se tam taky pohané a s těmi Židé nemají nic, protože pohané jsou pod jejich úroveň. Židům tam nejvíc ze všeho vadí křesťané, a křesťané samotní tam zastávají názor, který bych si dovolil poněkud nahrubo zkresleně vyjádřit jako „židi jsou tvrdí, půjdeme za pohany“. Tam popsanou povýšenost, zatvrzelost a netoleranci Židů považuji za hlavní příčinu mnohasetletých problémů a násilností, a přitom zbytečných. Křesťanství se vyvinulo jako „aktualizované židovství“, v oblastech osídlených Židy a příbuznými národy vzniklo z judaismu, a nutně v sobě zahrnuje podobnou povýšenou, zatvrzelou a netolerantní společenskou formu, jak se mnohokrát ukázalo během středověku.
Stěžujete si, že slavíte Chanuku? Ale teď už bez legrace: jestli slavíte Chanuku, co vám brání při té příležitosti lidem popřát (bez projevů uražení)?
Tiskni
Sdílej: