Momo je fenka cavapoo, která svými náhodnými stisky kláves bezdrátové klávesnice vytváří jednoduché počítačové hry. Technicky to funguje tak, že Raspberry Pi s připojenou bluetooth klávesnicí posílá text do Claude Code, který pak v Godotu píše hry a sám je i testuje pomocí screenshotů a jednoduchých simulovaných vstupů. Za stisky kláves je Momo automaticky odměňována pamlsky. Klíčový je pro projekt prompt, který instruuje AI, aby i
… více »GNU awk (gawk), implementace specializovaného programovacího jazyka pro zpracování textu, byl vydán ve verzi 5.4.0. Jedná se o větší vydání po více než dvou letech. Mezi četnými změnami figuruje např. MinRX nově jako výchozí implementace pro regulární výrazy.
Internetový prohlížeč Ladybird ohlásil tranzici z programovacího jazyka C++ do Rustu. Přechod bude probíhat postupně a nové komponenty budou dočasně koexistovat se stávajícím C++ kódem. Pro urychlení práce bude použita umělá inteligence, při portování první komponenty prohlížeče, JavaScriptového enginu LibJS, bylo během dvou týdnů pomocí nástrojů Claude Code a Codex vygenerováno kolem 25 000 řádků kódu. Nejedná se o čistě autonomní vývoj pomocí agentů.
Byl vydán Mozilla Firefox 148.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Nově lze snadno povolit nebo zakázat jednotlivé AI funkce. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 148 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Byla vydána nová verze 22.1.0, tj. první stabilní verze z nové řady 22.1.x, překladačové infrastruktury LLVM (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání: LLVM, Clang, LLD, Extra Clang Tools a Libc++.
X86CSS je experimentální webový emulátor instrukční sady x86 napsaný výhradně v CSS, tedy bez JavaScriptu nebo dalších dynamických prvků. Stránka 'spouští' assemblerovový program mikroprocesoru 8086 a názorně tak demonstruje, že i prosté CSS může fungovat jako Turingovsky kompletní jazyk. Zdrojový kód projektu je na GitHubu.
Po šesti letech byla vydána nová verze 1.3 webového rozhraní ke gitovým repozitářům CGit.
Byla vydána nová verze 6.1 linuxové distribuce Lakka (Wikipedie), jež umožňuje transformovat podporované počítače v herní konzole. Nejnovější Lakka přichází s RetroArchem 1.22.2.
Matematický software GNU Octave byl vydán ve verzi 11.1.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vedle menších změn rozhraní jsou jako obvykle zahrnuta také výkonnostní vylepšení a zlepšení kompatibility s Matlabem.
Weston, referenční implementace kompozitoru pro Wayland, byl vydán ve verzi 15.0.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu společnosti Collabora. Vypíchnout lze Lua shell umožňující psát správu oken v jazyce Lua.
Strana zelených zveřejnila svou představu o podpoře otevřených programů určenou k diskusi.
Tiskni
Sdílej:
tak popořadě:
1) ... Za takovouto firmu můžeme považovat i stát...
stát není v žádném případě firma -
firma = dobrovolnost, spolupráce, možnost odmítnout služby,...
stát = násilí, nemožnost skutečně odmítnout služby (i když je odmítnete využít, stejně je zaplatíte (eh, tedy okradou vás)) => nejsou to vlastně služby (něco co mi přináší užitek)
2) ... Pokud by Česká republika všechny ušetřené peníze vložile do vývoje, tak při ročních nákladech 1 milion na jednoho zaměstnance by vzniklo 500 vysoce kvalifikovaných pracovních míst...
To je možná pravda, ale je to jenom jedna strana mince:
ty miliony musí stát nejdřív někde ukrást, a už není tak jisté, zda tím nezničí daleko více pracovních míst (a lidských osudů) někde jinde.
3) ...Ekonomické úspory vyplývají rovněž z úspor díky nižší potřebě inovace počítačů, k níž nutí novější verze programového vybavení...
Aha, takže by státu zůstalo více prostředků na to aby vymysleli nové způsoby jak společnost okrádat. Pokud jste někde viděli stát, který při snížení nákladů na svoji činost
snížil i daně, tak se nechám přiučit.
(stát nerovnáse společnost, stát (ti kdo ho tvoří - politici, úředníci, ...) na společnosti parazituje)
4) ...Stát by měl především sloužit daňovým poplatníkům. Tomuto chápání role státu lépe odpovídá investování do vývoje programů než nakupování licencí...
Za prvé, státní výdaje nemají *nikdy* charakter investic, ale spotřeby. (viz. M.Rothbard: Ekonomie státních zásahů) A nákup licencí snad nepodporuje vývoj software? Tak jak se pak ty softwareové firmy živí?
5) ...Přechod na otevřený software má podporu Evropské unie...
hmm,
6) ...Podpora vývoje otevřených programů, formátů a dat je velmi nenápadná zato však trvalá forma pomoci méně bohatým zemím, komunitám a jednotlivcům, kterým dává do rukou vyspělé systémy a informace, které jim mouhou pomáhat v jejich rozvoji...
Ano, na úkor všech ostatních. Nejlépe by stát pomohl lidem v ostatních zemích a hlavně svým vlastním občanům, kdyby svým vlastním občanům přestal zakazovat *na jejich vlastním majetku* zaměstnávat ostatní lidi (a obchodovat s nimi).
7) ... Burza pro vývoj programů s otevřeným kódem ...
Tohle, je zajímavej nápad. Otázka ale je proč k tomu využít moc státu. Podobné projekty přece fungují v celosvětovém měřítku i bez státního donucení. např. SourceForge.net
Myslím, že každej přemýšlivější člověk v tom textu nalezne spustu blábolů sám. Tohle byl jen náznak.
Pokud vám nevadí, že by to bylo na úkor ostatních lidí, tak samozřejmě proč ne. Mě by to tedy vadilo.
Obecně platí, že u všeho co se provádí s využitím státní moci je to tvorba něčeho na úkor něčeho jiného. Takže se nedá říci že je to ve prospěch společnosti.
Nedávno mi přišel mail od SF.net že rozjíždějí nějký dotační systém pro developery, takže prakticky to samé co je tam napsáno že by měl dělat stát. U nás to asi zatím fungovat nebude, protože platby mají být vedeny přes PayPal. Takže u nás zatím asi ne. Spíše by stát měl zapracovat na odstranění překážek, které dává svým občanům do cesty ve využívání stávajících zahraničních služeb a tím tak snižuje jejich užitek.
S tím drátem do oka máte pravdu. Mě by se samozřejmě taky líbilo, kdyby tady v čechách byla nějaká taková organizace. Ale nevím jak bych to vysvětlil někomu, koho stát před tím musel okrást aby to mohl financovat. (pokud by měla být státní)
Ondřej Jirman