Vývojáři KDE oznámili vydání balíku aplikací KDE Gear 24.05. Přehled novinek i s náhledy a videi v oficiálním oznámení. Do balíku se dostalo 5 nových aplikací: Audex, Accessibility Inspector, Francis, Kalm a Skladnik.
Byla vydána (𝕏) nová verze 18.0.0 open source webového aplikačního frameworku Angular (Wikipedie). Přehled novinek v příspěvku na blogu.
V neděli 26. května lze navštívit Maker Faire Rychnov nad Kněžnou, festival plný workshopů, interaktivních činností a především nadšených a zvídavých lidí.
Byla vydána nová stabilní verze 3.20.0, tj. první z nové řady 3.20, minimalistické linuxové distribuce zaměřené na bezpečnost Alpine Linux (Wikipedie) postavené na standardní knihovně jazyka C musl libc a BusyBoxu. Z novinek lze vypíchnou počáteční podporu 64bitové architektury RISC-V.
Společnost Jolla na akci s názvem Jolla Love Day 2 - The Jolla comeback představila telefon se Sailfish OS 5.0 Jolla Community Phone (ve spolupráci se společností Reeder) a počítač Jolla Mind2 Community Edition AI Computer.
LibreOffice 24.8 bude vydán jako finální v srpnu 2024, přičemž LibreOffice 24.8 Alpha1 je první předběžnou verzí od začátku vývoje verze 24.8 v prosinci 2023. Od té doby bylo do úložiště kódu odesláno 4448 commitů a více než 667 chyb bylo v Bugzille nastaveno jako opravené. Nové funkce obsažené v této verzi LibreOffice najdete v poznámkách k vydání.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi: MagPi 141 (pdf) a HackSpace 78 (pdf).
Byla vydána verze 2.0.0 programovacího jazyka Kotlin (Wikipedie, GitHub). Oficiálně bude představena ve čtvrtek na konferenci KotlinConf 2024 v Kodani. Livestream bude možné sledovat na YouTube.
Byla vydána nová major verze 27.0 programovacího jazyka Erlang (Wikipedie) a související platformy OTP (Open Telecom Platform, Wikipedie). Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Byla vydána nová verze 1.8.0 svobodného multiplatformního softwaru pro konverzi video formátů HandBrake (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
Osor.eu informuje o nedávném průzkumu, který proběhl ve Francii, a podle kterého 96% tamního veřejného sektoru používá open source software. Mezi nejpoužívanější patří databázové a redakční systémy. Nejčastějšími důvody pro OSS jsou zralost softwaru a nezávislost na konkrétních poskytovatelích.
Tiskni Sdílej:
A čo si predstavuješ, Kefalín, pod pojmom "používá OSS"? Ak mám na počítači nainštalovaný Firefox, alebo nejaká web aplikácia, ktorú používam, beží na Apache/MySQL, už som započítaný, hoci ináč fungujem na Windows a všetko iné robím vo Worde/Exceli? Chcelo by to viac detailov...
Prieskum bol "kto používa vo verejnom sektore OSS" takže stačil aj ten Firefox a už ho zarátali, takže prakticky na každom kompiši je aspoň jeden OSS, zaujmavejšie by ale bolo dať otázku kto nepoužíva žiadny closed softvér (nerátať drivery).
Ak by to bolo pocitane len takto, tak ten prieskum nema ziadnu vypovednu hodnotu...
S open source SW to nebude špatné ani u nás. V našem státním rezortu (nemohu napsat ve kterém - utajovaný systém) jedeme uč 8 let 3 velké servery s databázovými poli a asi 1300 klientů na Linux-platformě (OS+ohromná databáze).
Na druhou stranu - NENÍ to zadarmo! Outsourcované služby u soukromých firem jsou samozřejmě placené (za těch 8 let i s vývojem několik 100 miliónů Kč).