Nový open source router Turris Omnia NG je v prodeji. Aktuálně na Allegro, Alternetivo, Discomp, i4wifi a WiFiShop.
Na YouTube a nově také na VHSky byly zveřejněny sestříhané videozáznamy přednášek z letošního OpenAltu.
Jednou za rok otevírá společnost SUSE dveře svých kanceláří široké veřejnosti. Vítáni jsou všichni, kdo se chtějí dozvědět více o naší práci, prostředí ve kterém pracujeme a o naší firemní kultuře. Letos se dveře otevřou 26. 11. 2025 v 16:00. Můžete se těšit na krátké prezentace, které vám přiblíží, na čem naši inženýři v Praze pracují, jak spolupracujeme se zákazníky, partnery i studenty, proč máme rádi open source a co pro nás skutečně
… více »Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za říjen (YouTube).
Jeff Quast otestoval současné emulátory terminálu. Zaměřil se na podporu Unicode a výkon. Vítězným emulátorem terminálu je Ghostty.
Amazon bude poskytovat cloudové služby OpenAI. Cloudová divize Amazon Web Services (AWS) uzavřela s OpenAI víceletou smlouvu za 38 miliard USD (803,1 miliardy Kč), která poskytne majiteli chatovacího robota s umělou inteligencí (AI) ChatGPT přístup ke stovkám tisíc grafických procesů Nvidia. Ty bude moci využívat k trénování a provozování svých modelů AI. Firmy to oznámily v dnešní tiskové zprávě. Společnost OpenAI také nedávno
… více »Konference Prague PostgreSQL Developer Day 2026 (P2D2) se koná 27. a 28. ledna 2026. Konference je zaměřena na témata zajímavá pro uživatele a vývojáře. Příjem přednášek a workshopů je otevřen do 14. listopadu. Vítáme témata související s PostgreSQL či s databázemi obecně, a mohou být v češtině či angličtině.
Byl vydán Devuan 6 Excalibur. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Kódové jméno Excalibur bylo vybráno podle planetky 9499 Excalibur. Devuan (Wikipedie) je fork Debianu bez systemd. Devuan 6 Excalibur vychází z Debianu 13 Trixie. Devuan 7 ponese kódové jméno Freia.
Společnost Valve aktualizovala přehled o hardwarovém a softwarovém vybavení uživatelů služby Steam. Podíl uživatelů Linuxu poprvé překročil 3 %, aktuálně 3,05 %. Nejčastěji používané linuxové distribuce jsou Arch Linux, Linux Mint a Ubuntu. Při výběru jenom Linuxu vede SteamOS Holo s 27,18 %. Procesor AMD používá 67,10 % hráčů na Linuxu.
Joel Severin v diskusním listu LKML představil svůj projekt linuxového jádra ve WebAssembly (Wasm). Linux tak "nativně" běží ve webovém prohlížeči. Potřebné skripty pro převod jsou k dispozici na GitHubu.
A ma ta elegance nejake prinosy?(vedle onanie nad tim, jak je to krasne)
Self dokázal něco, co ve vývoji programovacích jazyku bohužel neobjevuje moc často – výrazně vylepšit stávající programovací jazyk jeho zjednodušením. Self doplnil Smalltalk o násobnou a dynamickou dědičnost, rozhraní, lepší práci s jmennými prostory, lepší zapouzdření apod. To vše bez toho, aby mu cokoliv ubral na jeho vyjadřovacích schopnostech.
Self má díky beztřídnímu přístupu podstatně jednodušší základní objektovou strukturu systému. Beztřídní paradigma umožnuje velice snadno vytvářet to, na co se musí bežně používat specializované návrhové vzory.
Nesmírně cenné je, že těchto výhod nebylo dosaženo na úkor efektivity. Pokusně v něm bylo vytvořeno prostředí plně emulující Smalltalk, přičemž se uvádí, že tato implementace byla desetkrát rychlejší než v té době dostupná nejrychlejší komerční implementace Smalltalku.
Aky ma vyznam ta viacnasobna dedicnost? Okrem skolskych prikladov som ju nikde v praxi nevidel. Podla mna je to sposobene 3 vecami: 1) ludia s tym nevedia robit, tak to tak nenavrhnu 2) je len velmi malo situacii, kedy sa to da vyuzit 3)rychlosti programu to neprinesie nic a zmensi to prehladnost kodu/citatelnost clovek, co to neprogramoval
Moj nazor je, ze najpravdepodobnejsia je 3) potom 2) a na koniec 1).
Svůj praktický význam má možnost skládat protokol objektů z více znovupoužitelných složek (traits, mixins...). Osobně jsem se několikrát v praxi setkal s případy, kdy bylo nezbytné implementovat totožné metody u nepříbuzných tříd a kdy takový mechanismus citelně chyběl. Pokud si dobře vzpomínám, tak např. třídy popisující HTML tagy jsou takovým případem.
Možná si zkusit si v tom beztřídním jazyce naprogramovat něco opravdu komplexního, a pak dělat refaktorizaci. Start vývoje je možná rychlejší (něco jako pro mě byl python), ale údržba podle mě mnohem nákladnější než u staticky typovaných jazyků s jednoduchou dědičností + interfaces (Java, C#).
Tiskni
Sdílej: