sudo-rs, tj. sudo a su přepsáné do programovacího jazyka Rust, nahradí v Ubuntu 25.10 klasické sudo. V plánu je také přechod od klasických coreutils k uutils coreutils napsaných v Rustu.
Fedora se stala oficiální distribucí WSL (Windows Subsystem for Linux).
Společnost IBM představila server IBM LinuxONE Emperor 5 poháněný procesorem IBM Telum II.
Byla vydána verze 4.0 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání. Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Podpora Windows 10 končí 14. října 2025. Připravovaná kampaň Konec desítek (End of 10) může uživatelům pomoci s přechodem na Linux.
Již tuto středu proběhne 50. Virtuální Bastlírna, tedy dle římského číslování L. Bude L značit velikost, tedy více diskutujících než obvykle, či délku, neboť díky svátku lze diskutovat dlouho do noci? Bude i příští Virtuální Bastlírna virtuální nebo reálná? Nejen to se dozvíte, když dorazíte na diskuzní večer o elektronice, softwaru, ale technice obecně, který si můžete představit jako virtuální posezení u piva spojené s učenou
… více »Český statistický úřad rozšiřuje Statistický geoportál o Datový portál GIS s otevřenými geografickými daty. Ten umožňuje stahování datových sad podle potřeb uživatelů i jejich prohlížení v mapě a přináší nové možnosti v oblasti analýzy a využití statistických dat.
Kevin Lin zkouší využívat chytré brýle Mentra při hraní na piano. Vytváří aplikaci AugmentedChords, pomocí které si do brýlí posílá notový zápis (YouTube). Uvnitř brýlí běží AugmentOS (GitHub), tj. open source operační systém pro chytré brýle.
Jarní konference EurOpen.cz 2025 proběhne 26. až 28. května v Brandýse nad Labem. Věnována je programovacím jazykům, vývoji softwaru a programovacím technikám.
Tak lepší pozdě než vůbec :-) Ale mělo to tam být už dávno – podpora X.509 je tam pomalu odjakživa.
V ničem.
Rozdíl je navíc taky v tom, že zatímco X.509 prostě funguje a většina E-mailových klientů s tím dokáže podepisovat / šifrovat / dešifrovat / ověřovat, s PGP se nedá podepisovat či šifrovat nic jiného než komunikace pár nadšenců, kteří se předem sejdou a vymění si klíče a budou používat jenom ty specifické 1 až 2 klienty, které to náhodou umí a jsou kompatibilní aspoň samy se sebou nebo možná (někdy) dokonce i vzájemně.
Z hlediska principu je lepší i horší. Lepší: je to vlastně obecnější princip (pavučina důvěry), nad kterým lze postavit i ten dnes známý a rozšířený systém cerfifikačních autorit. Výhoda té pavučiny důvěry je v tom, že jeden certifikát ti může vydat více CA resp. tvůj veřejný klíč podepíše více subjektů. Horší: protože je to obecnější řešení, můžou být ta pravidla (čemu důvěřovat) nebo třeba GUI složitější nebo méně jednoznačná. Uživatel má na výběr, musí někdy víc přemýšlet a rozhodovat se – zatímco X.509 tady cílí víc na BFU, kterému to někdo nalajnuje (nainstaluje mu vybrané důvěryhodné CA) zbavuje ho zodpovědnosti a potřeby rozhodovat (buď je spojení nebo zpráva označena za bezpečnou, nebo není – nic mezi tím).
Z praktického hlediska je tu problém s rozšířeností. Zatímco X.509 podporují prakticky všichni, OpenPGP je méně rozšířené. Ale za to můžou právě i programy typu Thunderbird – kdyby věnovali podpoře OpenPGP stejnou pozornost jako podpoře X.509, tak dnešní situace mohla vypadat úplně jinak. Tzn. říkat, že OpenPGP je špatné, protože je málo rozšířené, a proto ho nebudeme podporovat… je taková definice kruhem.
Tiskni
Sdílej: