Richard Stallman dnes v Liberci přednáší o svobodném softwaru a svobodě v digitální společnosti. Od 16:30 v aule budovy G na Technické univerzitě v Liberci. V anglickém jazyce s automaticky generovanými českými titulky. Vstup je zdarma i pro širokou veřejnost.
sudo-rs, tj. sudo a su přepsáné do programovacího jazyka Rust, nahradí v Ubuntu 25.10 klasické sudo. V plánu je také přechod od klasických coreutils k uutils coreutils napsaných v Rustu.
Fedora se stala oficiální distribucí WSL (Windows Subsystem for Linux).
Společnost IBM představila server IBM LinuxONE Emperor 5 poháněný procesorem IBM Telum II.
Byla vydána verze 4.0 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání. Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Podpora Windows 10 končí 14. října 2025. Připravovaná kampaň Konec desítek (End of 10) může uživatelům pomoci s přechodem na Linux.
Již tuto středu proběhne 50. Virtuální Bastlírna, tedy dle římského číslování L. Bude L značit velikost, tedy více diskutujících než obvykle, či délku, neboť díky svátku lze diskutovat dlouho do noci? Bude i příští Virtuální Bastlírna virtuální nebo reálná? Nejen to se dozvíte, když dorazíte na diskuzní večer o elektronice, softwaru, ale technice obecně, který si můžete představit jako virtuální posezení u piva spojené s učenou
… více »Český statistický úřad rozšiřuje Statistický geoportál o Datový portál GIS s otevřenými geografickými daty. Ten umožňuje stahování datových sad podle potřeb uživatelů i jejich prohlížení v mapě a přináší nové možnosti v oblasti analýzy a využití statistických dat.
Kevin Lin zkouší využívat chytré brýle Mentra při hraní na piano. Vytváří aplikaci AugmentedChords, pomocí které si do brýlí posílá notový zápis (YouTube). Uvnitř brýlí běží AugmentOS (GitHub), tj. open source operační systém pro chytré brýle.
lp
. Tím se snadno odliší chyby aplikací od chyb print serveru / tiskárny.
Už dávno jsem si vyrobil jednoduchou postscriptovou testovací stránku pro kalibraci tiskáren.
Vyrobil jsem podobnou stránku (je v příloze blogu), ale ne tak pěknou, díky.
To je nečekaně častý problém.
To mne na tom právě trápí asi víc než to, že jsem zrovna nemohl vytisknout dokument v měřítku. Proto jsem vlastně kolem toho psal ten článek, byť to řešení samotného problému je celkem triviální. Tohle se opakuje často a na různých místech, nejde jen o tisk, je to obecný problém s kvalitou – něco se rozbije a nikdo1 si toho nevšimne, opraví se to až po letech a pak klidně rok nebo déle trvá, než se ta oprava dostane do distribucí, které používají běžní uživatelé.
[1] resp. oni si toho všimnou ti uživatelé, kteří pak dotyčný software třeba přestanou používat, ale nikde to nenahlásí jako chybu, takže z pohledu vývojářů žádný problém neexistuje
pokud byste hledali ve své distribuci PPD soubory pro nenainstalované tiskárny, tak je pravděpodobně nenajdete. Místo nich tam máte /usr/lib/cups/driver/openprinting-ppds, což je skript v Pythonu, který v sobě má textovou proměnnou s velmi dlouhým řetězcem (celý ten skript má přes 5 MB) ve formátu Base64, uvnitř kterého jsou zkomprimované všechny PPD soubory. Tohle raději nebudu komentovat. PPD soubory si můžeme vypsat pomocí openprinting list a jeden konkrétní získat pomocí openprinting-ppds cat URI (kde URI začíná openprinting-ppds: a jde o první sloupec z výpisu). Získání jednoho PPD souboru na mém ne úplně pomalém počítači s SSD diskem trvá dva a půl vteřiny. Tím se vysvětluje, proč přidávání nové tiskány přes CUPS není zrovna dvakrát rychlé.masakr
Ano, týká se to Debianu a Ubuntu. Docela by mne zajímalo, co je k tomu vedlo.
Ono těch 5 000+ souborů může někoho vyplašit, ale pro souborový ani balíčkovací systém by neměl být reálný problém a výkon by měl být lepší než v Pythonu prohledávat komprimovanou proměnnou zabalenou v Base64.
Ono je to rozbité i přímo v té tiskárně:
dávám PDF soubory na USB flashku a nesu je k tiskárně – ta má USB port a nabízí tzv. přímý tisk. Ovládání přes ten malý displej a pár tlačítek je docela použitelné. Tiskárna tiskne… a další makulatura je na světě. Výsledek je o nějaký ten milimetr lepší, ale stále je to celé špatně. Až tak „přímý“ tisk to tedy nebude.
a to je proprietární firmware, se kterým uživatel nic nenadělá. Oproti tomu v GNU/Linuxu je všechno softwarové a protože je to svobodný software, tak to lze opravit. (ano, trvalo to hodně dlouho)
Na druhou stranu, když jsou programy skládané tímhle způsobem a volají se jako podproces, tak se to dá snáze ohackovat, aniž bych musel jít do zdrojáků a něco kompilovat. Můžu si udělat např. skript s názvem lpr
, přidat si ho do $PATH
a pomocí něj to odladit – jednak se můžu dívat, co jde dovnitř (parametry příkazu, proměnné prostředí, STDIN…), co jde ven (STDOUT, STDERR…), vedlejší efekty monitorovat přes strace
… a když se mi něco nelíbí, tak v tom svém skriptu upravím ty parametry a s nimi pak zavolám ten skutečný lpr
.
Pokud by to bylo řešené např. přes D-Bus, můžu komunikaci sledovat přes dbus-monitor
, ale už nevím, jak do toho vstoupit a přepisovat hodnoty (asi bych musel tu původní službu přesunout a na její místo nasadit nějakou svoji proxy, kterou bych si napsal). Podobné je to s komunikací přes TCP/IP nebo UDP/IP – monitorovat to jde snadno přes Wireshark. Ale vstoupit do té komunikace a upravovat ji, to je trochu víc práce než u těch podprocesů.
Jakou technologií je ten subsystém řešený v KDE 3? Ono by to vlastně šlo řešit přes podprocesy i v případě, že tam bude nějaká abstraktní vrstva, která to bude přesměrovávat dál (CUPS, external program, LPD, LPR/LPRng, RLPR).
Tiskni
Sdílej: