Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
.
skoda ze nase banky taky nedelaji kreditky s tucnakama.
To nie je to iste...
za kazdu zalozenu kartu dostane z tejto katry Linux Foundation 20USD a z kazdej transakcie na nej 20 centov ako je do 100 USD a 2USD ako je nad 100USD...
kaslu na to, jednorazove bych to za tu vyrobu byl schopny zaplatit, ale rocne EE.
a co kdyz to je vsechno jinak, co kdyz byl vyvinut novy cip, ktery neni jen tak bezny cip pro platebni karty, umi toho daleko vic a nativne bezi na poslednim linuxovem jadre ? :)) he ? A ted babo rad :)))
Ale neumim si predstavit ty boot casy v bankomatu
tu bys nosil už nabootovanou :D
bankomatfs.mount /dev/bankomat /mnt/bankomat
-- tady se to pta na pin --
cp /mnt/bankomat /dev/servo_na_prachy --amount=XXX
umount /mnt/bankomat
bych udelal cat /dev/urandom > /dev/money
ale myslim ze kdyby to fungovalo tak ze by karta pouze poslala certifikat neco stylem bank-authorize ~/.bank-certificate. Poslalo by se to pres protokol do bankomatu a ten by jakorat potvrdil overeni. Nejlepsi na te karte by asi bylo ze by se dala pouzit i na uplne jine veci (nikdo jste nesnil o tom mit web server na kreditni karte ?
).
by se mohla hodit do neceho jako suspend to ram ... teda disk... teda "ssd" :) a jeste mit minibaterii aby to zvladla i bez napajeni z bankomatu ... :)
Tiskni
Sdílej: