Po půl roce vývoje od vydání verze 49 bylo vydáno GNOME 50 s kódovým názvem Tokyo (Mastodon). Podrobný přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání a v novinkách pro vývojáře.
Článek na stránkách Fedora Magazinu informuje o vydání Fedora Asahi Remixu 43, tj. linuxové distribuce pro Apple Silicon vycházející z Fedora Linuxu 43.
Byl zveřejněn program konference Installfest 2026. Konference proběhne o víkendu 28. a 29. března v Praze na Karlově náměstí 13. Vstup zdarma.
Byla vydána Java 26 / JDK 26. Nových vlastností (JEP - JDK Enhancement Proposal) je 10. Odstraněno bylo Applet API.
Byla vydána nová verze 260 správce systému a služeb systemd (Wikipedie, GitHub). Odstraněna byla podpora skriptů System V. Aktualizovány byly závislosti. Minimální verze Linuxu z 5.4 na 5.10, OpenSSL z 1.1.0 na 3.0.0, Pythonu z 3.7.0 na 3.9.0…
Byla vydána nová verze 5.1 svobodného 3D softwaru Blender. Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Videopředstavení na YouTube.
Bylo oznámeno vydání nové verze 8.1 "Hoare" kolekce svobodného softwaru umožňujícího nahrávání, konverzi a streamovaní digitálního zvuku a obrazu FFmpeg (Wikipedie). Doprovodný příspěvek na blogu Khronosu rozebírá kódování a dekódování videa pomocí Vulkan Compute Shaders v FFmpeg.
Byl představen open-source a open-hardware prototyp nízkonákladového raketometu kategorie MANPADS, který byl sestaven z běžně dostupné elektroniky a komponent vytištěných na 3D tiskárně. Raketa využívá skládací stabilizační křidélka a canardovou stabilizaci aktivně řízenou palubním letovým počítačem ESP32, vybaveným inerciální měřicí jednotkou MPU6050 (gyroskop a akcelerometr). Přenosné odpalovací zařízení obsahuje GPS,
… více »Vědci z univerzity La Sapienza v Římě vyvinuli systém, který dokáže identifikovat jednotlivce pouze na základě toho, jak narušují signály Wi-Fi. Autoři tuto novou technologii nazvali WhoFi. Na rozdíl od tradičních biometrických systémů, jako jsou skenery otisků prstů a rozpoznávání obličeje, nevyžaduje tato metoda přímý fyzický kontakt ani vizuální vstupy. WhoFi může také sledovat jednotlivce na větší ploše než kamera s pevnou polohou; stačí, je-li k dispozici Wi-Fi síť.
SuperTux (Wikipedie), tj. klasická 2D plošinovka inspirovaná sérií Super Mario, byl vydán v nové verzi 0.7.0. Videoukázka na YouTube. Hrát lze i ve webovém prohlížeči.
Ubuntu je čistě soukromá záležitost a nijak neparazituje na veřejných rozpočtech (na rozdíl od třeba Microsoftu). Asi jsou i lepší distribuce (resp. určitě jsou – záleží, jaké má uživatel potřeby), ale osobně používám Kubuntu a vyhovuje mi.
.
Tak urob fork a daj tam čo ty chceš. Len musím upozorníť, že udržiavať fork je extrémne náročne ak si chceš udržať užívateľov.
Čo sa týka používania ubuntu, tak užívateľ musí byť oboznámeni o tom, že ubuntu má iný koncept ovládania. Asi predpokladál, že to bude oneclick device. A ovládanie na opačnej strane je z OSX.
Naozaj ? Pre mňa je relikt nezmyselné kecanie niekoľko hodín cez mobil.
Ono by to chtělo pretrast i způsob provozování aplikací. Jednak by bylo fajn, kdyby sis pomocí balíčkovacího systému mohl nainstalovat aplikaci do svého adresáře – tzn. uživatelé si můžou aplikace instalovat sami, aniž by s tím obtěžovali další uživatele, a zároveň v tom nebude bordel, jako když si budeš programy instalovat ručně, a půjde to udržovat a aktualizovat pomocí balíčkovacího systému. A jednak by se k aplikacím mělo přistupovat trochu víc paranoidněji – i když je to svobodný software, nemusí být všechno dokonale zkontrolované, tudíž není od věci omezit práva aplikace (jestli může komunikovat po síti, ke kterým složkám/souborům může přistupovat, jestli může používat webkameru, mikrofon, sériové porty…).
.
A stojíme o tohle v GNU/Linuxu vůbec? Já tedy ne. Smysl by to dávalo možná tak na MS Windows, což je hromada hoven, a bylo by potřeba v tom udělat pořádek. Ale v GNU/Linuxu máme distribuce a balíčkovací systémy.
To, co jsem psal výše, je o něčem jiném – smyslem „kontejneru“ (nebo kontextu, v jakém aplikace běží) je omezit práva aplikace na určitou podmnožinu práv uživatele. Tzn. aplikace XY bude moci lézt do adresáře ~/.xy případně dalších, které jí povolí uživatel, ale nic víc. Totéž pro síť – některé aplikace na síť můžou (na určité porty, IP adresy, rozsahy…) a jiné ne (třeba grafický editor, u kterého to až na výjimky nedává smysl). Mělo by to být nějaké rozumné systémové nastavení + uživatel by měl mít možnost si to doladit podle svého. Také jde o vytěžování zdrojů – např. nechci, aby mi nějaký pojebaný JavaScript ve webovém prohlížeči přetěžoval CPU nebo vyžíral RAM, tak omezím prohlížeči zdroje.
Ale nestojím o to, aby si aplikace s sebou tahala všechny závislosti – považuji to za špatné z hlediska bezpečnosti, efektivity a obecně návrhu. Vyhovují mi klasické balíčkovací systémy a jsem docela zvědavý na Guix.
V podstatě všechno tohle (viz výše) jde už s dnešními technologiemi, jen je potřeba tomu dát nějaký rámec, GUI a rozumné výchozí nastavení.
Naprosty souhlas, porad se divam na Docker stejnym zpusobem a rikam si ze na hrani hezky, ale na produkci/pouzivani to ma vic nevyhod (hlavne bezpecnost) nez soucasny stav.To si nemyslím. Pro ty, co jsou nadšení z dockeru je většinou současný stav ten, že se systém jednou poladí, aplikace jednou nainstaluje, a pak už se na to nikdy nesahá, aby se něco nerozbilo. Tedy bezpečnostní opravy veškeré žádné. Docker pro ně znamená, že dokážou vyvinout a otestovat image, který jsou schopni jako celek nasadit a tím čas od času bezpečností update udělat.
Porad si tak nejak rikam jak to dopadne (jak bude vyresena bezpecnost a tak) a pokud zacne nejaka velka manie a nebudou uz distra jak je dnes zname, tak skoncim mozna u Gentoo, LFS, nebo to cely zahodim a poridim si stado ovci :)Mohli bychom založit JZD speciálně určené pro programátory a administrátory.
Takze skoncime u bundlovani...Tak o čem jiném by celý ten docker byl.
Tiskni
Sdílej: