Byla vydána nová verze 25.05.11 svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) postaveného nad multimediálním frameworkem MLT. Nejnovější Shotcut je již vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
Svobodný elektronický platební systém GNU Taler (Wikipedie, cgit) byl vydán ve verzi 1.0. GNU Taler chrání soukromí plátců a zároveň zajišťuje, aby byl příjem viditelný pro úřady. S vydáním verze 1.0 byl systém spuštěn ve Švýcarsku.
Spolek OpenAlt zve příznivce otevřených řešení a přístupu na 209. brněnský sraz, který proběhne tento pátek 16. května od 18:00 ve studentském klubu U Kachničky na Fakultě informačních technologií Vysokého učení technického na adrese Božetěchova 2/1. Jelikož se Brno stalo jedním z hlavních míst, kde se vyvíjí open source knihovna OpenSSL, tentokrát se OpenAlt komunita potká s komunitou OpenSSL. V rámci srazu Anton Arapov z OpenSSL
… více »GNOME Foundation má nového výkonného ředitele. Po deseti měsících skončil dočasný výkonný ředitel Richard Littauer. Vedení nadace převzal Steven Deobald.
Byl publikován přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie) za uplynulé dva měsíce. Servo zvládne už i Gmail. Zakázány jsou příspěvky generované pomocí AI.
Raspberry Pi Connect, tj. oficiální služba Raspberry Pi pro vzdálený přístup k jednodeskovým počítačům Raspberry Pi z webového prohlížeče, byla vydána v nové verzi 2.5. Nejedná se už o beta verzi.
Google zveřejnil seznam 1272 projektů (vývojářů) od 185 organizací přijatých do letošního, již jednadvacátého, Google Summer of Code. Plánovaným vylepšením v grafických a multimediálních aplikacích se věnuje článek na Libre Arts.
Byla vydána (𝕏) dubnová aktualizace aneb nová verze 1.100 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.100 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.5.
OpenSearch (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Jedná se o fork projektů Elasticsearch a Kibana.
Ubuntu je čistě soukromá záležitost a nijak neparazituje na veřejných rozpočtech (na rozdíl od třeba Microsoftu). Asi jsou i lepší distribuce (resp. určitě jsou – záleží, jaké má uživatel potřeby), ale osobně používám Kubuntu a vyhovuje mi.
Tak urob fork a daj tam čo ty chceš. Len musím upozorníť, že udržiavať fork je extrémne náročne ak si chceš udržať užívateľov.
Čo sa týka používania ubuntu, tak užívateľ musí byť oboznámeni o tom, že ubuntu má iný koncept ovládania. Asi predpokladál, že to bude oneclick device. A ovládanie na opačnej strane je z OSX.
Naozaj ? Pre mňa je relikt nezmyselné kecanie niekoľko hodín cez mobil.
Ono by to chtělo pretrast i způsob provozování aplikací. Jednak by bylo fajn, kdyby sis pomocí balíčkovacího systému mohl nainstalovat aplikaci do svého adresáře – tzn. uživatelé si můžou aplikace instalovat sami, aniž by s tím obtěžovali další uživatele, a zároveň v tom nebude bordel, jako když si budeš programy instalovat ručně, a půjde to udržovat a aktualizovat pomocí balíčkovacího systému. A jednak by se k aplikacím mělo přistupovat trochu víc paranoidněji – i když je to svobodný software, nemusí být všechno dokonale zkontrolované, tudíž není od věci omezit práva aplikace (jestli může komunikovat po síti, ke kterým složkám/souborům může přistupovat, jestli může používat webkameru, mikrofon, sériové porty…).
A stojíme o tohle v GNU/Linuxu vůbec? Já tedy ne. Smysl by to dávalo možná tak na MS Windows, což je hromada hoven, a bylo by potřeba v tom udělat pořádek. Ale v GNU/Linuxu máme distribuce a balíčkovací systémy.
To, co jsem psal výše, je o něčem jiném – smyslem „kontejneru“ (nebo kontextu, v jakém aplikace běží) je omezit práva aplikace na určitou podmnožinu práv uživatele. Tzn. aplikace XY bude moci lézt do adresáře ~/.xy
případně dalších, které jí povolí uživatel, ale nic víc. Totéž pro síť – některé aplikace na síť můžou (na určité porty, IP adresy, rozsahy…) a jiné ne (třeba grafický editor, u kterého to až na výjimky nedává smysl). Mělo by to být nějaké rozumné systémové nastavení + uživatel by měl mít možnost si to doladit podle svého. Také jde o vytěžování zdrojů – např. nechci, aby mi nějaký pojebaný JavaScript ve webovém prohlížeči přetěžoval CPU nebo vyžíral RAM, tak omezím prohlížeči zdroje.
Ale nestojím o to, aby si aplikace s sebou tahala všechny závislosti – považuji to za špatné z hlediska bezpečnosti, efektivity a obecně návrhu. Vyhovují mi klasické balíčkovací systémy a jsem docela zvědavý na Guix.
V podstatě všechno tohle (viz výše) jde už s dnešními technologiemi, jen je potřeba tomu dát nějaký rámec, GUI a rozumné výchozí nastavení.
Naprosty souhlas, porad se divam na Docker stejnym zpusobem a rikam si ze na hrani hezky, ale na produkci/pouzivani to ma vic nevyhod (hlavne bezpecnost) nez soucasny stav.To si nemyslím. Pro ty, co jsou nadšení z dockeru je většinou současný stav ten, že se systém jednou poladí, aplikace jednou nainstaluje, a pak už se na to nikdy nesahá, aby se něco nerozbilo. Tedy bezpečnostní opravy veškeré žádné. Docker pro ně znamená, že dokážou vyvinout a otestovat image, který jsou schopni jako celek nasadit a tím čas od času bezpečností update udělat.
Porad si tak nejak rikam jak to dopadne (jak bude vyresena bezpecnost a tak) a pokud zacne nejaka velka manie a nebudou uz distra jak je dnes zname, tak skoncim mozna u Gentoo, LFS, nebo to cely zahodim a poridim si stado ovci :)Mohli bychom založit JZD speciálně určené pro programátory a administrátory.
Takze skoncime u bundlovani...Tak o čem jiném by celý ten docker byl.
Tiskni
Sdílej: