Byla vydána nová verze 9.7 multiplatformní digitální pracovní stanice pro práci s audiem (DAW) Ardour. Přehled novinek, vylepšení a oprav v poznámkách k vydání.
Vývojáři webového prohlížeče Ladybird dnes oznámili, že mění způsob vývoje. S blížícím se vydáním alfa verze přestávají přijímat veřejné pull requesty. Všechny otevřené veřejné pull requesty budou uzavřeny. Tým nedokáže garantovat bezpečnost AI generovaných pull requestů.
OpenLogi (GitHub) je open source náhrada aplikace Logi Options+ pro přizpůsobení myší od společnosti Logitech. Zatím běží pouze na macOS.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za květen (YouTube).
Úřad pro ochranu osobních údajů řeší desítky stížností na jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele, které stát spustil počátkem dubna. Systém, jenž má firmám odlehčit od desítek formulářů, nejenže výrazně zatížil jejich účetní oddělení, ale docházelo v něm i k únikům osobních dat zaměstnanců k firmám, kde nepracovali. Podle ministerstva práce a sociálních věcí stála za problémem technická chyba. „Incident se týkal několika stovek
… více »Byla vydána (𝕏, Bluesky) nová verze 22.0.0 open source webového aplikačního frameworku Angular (Wikipedie). Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vim Classic byl vydán ve verzi 8.3. Drew DeVault oznámil tento fork editoru Vim (verze 8.2.0148, tj. těsně před zavedením Vim9 skriptování) v březnu letošního roku. Důvodem forku bylo, že vývojáři editorů Vim a Neovim začali při vývoji využívat LLM.
Open source konference DevConf.CZ 2026 proběhne 18. a 19. června v Brně na FIT VUT. Publikován byl program a spuštěna byla registrace.
Společnost JetBrains uvolnila verzi 2 svého open-source velkého jazykového modelu (LLM) pro vývojáře Mellum.
Probíhá konference Microsoft Build 2026. Microsoft představuje své novinky: kvantový čip Majorana 2, Surface Laptop Ultra a Surface RTX Spark Dev Box s NVIDIA RTX Spark, Intelligent Terminal, Coreutils for Windows (fork Rust Coreutils), AI modely MAI, AI agenta Scout, platformu pro agent-first zařízení Project Solara, …
Ubuntu je čistě soukromá záležitost a nijak neparazituje na veřejných rozpočtech (na rozdíl od třeba Microsoftu). Asi jsou i lepší distribuce (resp. určitě jsou – záleží, jaké má uživatel potřeby), ale osobně používám Kubuntu a vyhovuje mi.
.
Tak urob fork a daj tam čo ty chceš. Len musím upozorníť, že udržiavať fork je extrémne náročne ak si chceš udržať užívateľov.
Čo sa týka používania ubuntu, tak užívateľ musí byť oboznámeni o tom, že ubuntu má iný koncept ovládania. Asi predpokladál, že to bude oneclick device. A ovládanie na opačnej strane je z OSX.
Naozaj ? Pre mňa je relikt nezmyselné kecanie niekoľko hodín cez mobil.
Ono by to chtělo pretrast i způsob provozování aplikací. Jednak by bylo fajn, kdyby sis pomocí balíčkovacího systému mohl nainstalovat aplikaci do svého adresáře – tzn. uživatelé si můžou aplikace instalovat sami, aniž by s tím obtěžovali další uživatele, a zároveň v tom nebude bordel, jako když si budeš programy instalovat ručně, a půjde to udržovat a aktualizovat pomocí balíčkovacího systému. A jednak by se k aplikacím mělo přistupovat trochu víc paranoidněji – i když je to svobodný software, nemusí být všechno dokonale zkontrolované, tudíž není od věci omezit práva aplikace (jestli může komunikovat po síti, ke kterým složkám/souborům může přistupovat, jestli může používat webkameru, mikrofon, sériové porty…).
.
A stojíme o tohle v GNU/Linuxu vůbec? Já tedy ne. Smysl by to dávalo možná tak na MS Windows, což je hromada hoven, a bylo by potřeba v tom udělat pořádek. Ale v GNU/Linuxu máme distribuce a balíčkovací systémy.
To, co jsem psal výše, je o něčem jiném – smyslem „kontejneru“ (nebo kontextu, v jakém aplikace běží) je omezit práva aplikace na určitou podmnožinu práv uživatele. Tzn. aplikace XY bude moci lézt do adresáře ~/.xy případně dalších, které jí povolí uživatel, ale nic víc. Totéž pro síť – některé aplikace na síť můžou (na určité porty, IP adresy, rozsahy…) a jiné ne (třeba grafický editor, u kterého to až na výjimky nedává smysl). Mělo by to být nějaké rozumné systémové nastavení + uživatel by měl mít možnost si to doladit podle svého. Také jde o vytěžování zdrojů – např. nechci, aby mi nějaký pojebaný JavaScript ve webovém prohlížeči přetěžoval CPU nebo vyžíral RAM, tak omezím prohlížeči zdroje.
Ale nestojím o to, aby si aplikace s sebou tahala všechny závislosti – považuji to za špatné z hlediska bezpečnosti, efektivity a obecně návrhu. Vyhovují mi klasické balíčkovací systémy a jsem docela zvědavý na Guix.
V podstatě všechno tohle (viz výše) jde už s dnešními technologiemi, jen je potřeba tomu dát nějaký rámec, GUI a rozumné výchozí nastavení.
Naprosty souhlas, porad se divam na Docker stejnym zpusobem a rikam si ze na hrani hezky, ale na produkci/pouzivani to ma vic nevyhod (hlavne bezpecnost) nez soucasny stav.To si nemyslím. Pro ty, co jsou nadšení z dockeru je většinou současný stav ten, že se systém jednou poladí, aplikace jednou nainstaluje, a pak už se na to nikdy nesahá, aby se něco nerozbilo. Tedy bezpečnostní opravy veškeré žádné. Docker pro ně znamená, že dokážou vyvinout a otestovat image, který jsou schopni jako celek nasadit a tím čas od času bezpečností update udělat.
Porad si tak nejak rikam jak to dopadne (jak bude vyresena bezpecnost a tak) a pokud zacne nejaka velka manie a nebudou uz distra jak je dnes zname, tak skoncim mozna u Gentoo, LFS, nebo to cely zahodim a poridim si stado ovci :)Mohli bychom založit JZD speciálně určené pro programátory a administrátory.
Takze skoncime u bundlovani...Tak o čem jiném by celý ten docker byl.
Tiskni
Sdílej: