Momo je fenka cavapoo, která svými náhodnými stisky kláves bezdrátové klávesnice vytváří jednoduché počítačové hry. Technicky to funguje tak, že Raspberry Pi s připojenou bluetooth klávesnicí posílá text do Claude Code, který pak v Godotu píše hry a sám je i testuje pomocí screenshotů a jednoduchých simulovaných vstupů. Za stisky kláves je Momo automaticky odměňována pamlsky. Klíčový je pro projekt prompt, který instruuje AI, aby i
… více »GNU awk (gawk), implementace specializovaného programovacího jazyka pro zpracování textu, byl vydán ve verzi 5.4.0. Jedná se o větší vydání po více než dvou letech. Mezi četnými změnami figuruje např. MinRX nově jako výchozí implementace pro regulární výrazy.
Internetový prohlížeč Ladybird ohlásil tranzici z programovacího jazyka C++ do Rustu. Přechod bude probíhat postupně a nové komponenty budou dočasně koexistovat se stávajícím C++ kódem. Pro urychlení práce bude použita umělá inteligence, při portování první komponenty prohlížeče, JavaScriptového enginu LibJS, bylo během dvou týdnů pomocí nástrojů Claude Code a Codex vygenerováno kolem 25 000 řádků kódu. Nejedná se o čistě autonomní vývoj pomocí agentů.
Byl vydán Mozilla Firefox 148.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Nově lze snadno povolit nebo zakázat jednotlivé AI funkce. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 148 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Byla vydána nová verze 22.1.0, tj. první stabilní verze z nové řady 22.1.x, překladačové infrastruktury LLVM (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání: LLVM, Clang, LLD, Extra Clang Tools a Libc++.
X86CSS je experimentální webový emulátor instrukční sady x86 napsaný výhradně v CSS, tedy bez JavaScriptu nebo dalších dynamických prvků. Stránka 'spouští' assemblerovový program mikroprocesoru 8086 a názorně tak demonstruje, že i prosté CSS může fungovat jako Turingovsky kompletní jazyk. Zdrojový kód projektu je na GitHubu.
Po šesti letech byla vydána nová verze 1.3 webového rozhraní ke gitovým repozitářům CGit.
Byla vydána nová verze 6.1 linuxové distribuce Lakka (Wikipedie), jež umožňuje transformovat podporované počítače v herní konzole. Nejnovější Lakka přichází s RetroArchem 1.22.2.
Matematický software GNU Octave byl vydán ve verzi 11.1.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vedle menších změn rozhraní jsou jako obvykle zahrnuta také výkonnostní vylepšení a zlepšení kompatibility s Matlabem.
Weston, referenční implementace kompozitoru pro Wayland, byl vydán ve verzi 15.0.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu společnosti Collabora. Vypíchnout lze Lua shell umožňující psát správu oken v jazyce Lua.
Místo škemrání o zdrojáky by dávalo možná smysl udělat pár přednášek na téma, jak přeinstalovat Windows na Linux. Jak odzálohovat data, aby se nic neztratilo (dokumenty, nastavení, záložky), jak naformátovat oddíly a obnovit data. Pro začátečníky, důchodce, lidi kteří mají starý počítač, ale nechtějí používat nepodporovaný systém.
A šel bys do toho? Pomůžeš s tím? Prostory bych dokázal sehnat a půlku těch školení/přednášek bych klidně dal, ostatně už jsem nad tímhle uvažoval dávno, ale nechci se do toho pouštět úplně sám. V zásadě takový installfest, pro pár lidí, klidně těch důchodců.
udělat pár přednášek na téma, jak přeinstalovat Windows na Linux.Super nápad. Mohlo by se to jmenovat třeba InstallFest. Jako aby bylo jasný o co jde a zároveň to neznělo moc nudně.
Pro začátek by úplně stačilo, kdyby MS vracel peníze za nevyužité (neaktivované) licence Windows přibalených k novým počítačům.
Když už tedy nechtějí odstranit úplně vázaný prodej a společně s výrobci (na které MS tlačí) se vymlouvají, že distribuovat dvě verze notebooku (s Windows a bez nich) je moc náročné. Oproti tomu vracet peníze je triviální a v podstatě to nic nestojí (kromě těch peněz, které mají vrátit).
On asi nikdo nečeká, že by se to reálně stalo. Spíš jde o to tím říct: pokud Microsoft není zlo a tvrdí, jak se změnil a jak je teď náš kámoš, tak ať to dokáže.
Microsoft se ale reálně nezměnil a jeho byznys je pořád založený na tom, že se snaží s ostatními vyjebávat, budovat vendor lock-in a zneužívat svého postavení proti zákazníkům i obchodním partnerům.
Blbost, to je tak self-entitled a pokryteckej canc, že by na to nemohl přistoupit ani ten největší anděl se sebedestruktivní poruchou.
ten years of poisoning education, invading privacy, and threatening user security
We demand that Windows 7 be released as free software
Slušná drzost. Jestli to napsal vážně a nepřišlo mu na tom nic divnýho, tak musí mít pěkně zblblej mozek.
Spíš je to takovej výkřik, na kterej se pak bude moct ukazovat a brečet, jak je MS zlej, když ani takovej malej nevýznamnej drobeček nedal, přitom taková drobnost, co? To by ho přece vůůůůbec nic nestálo...
bych klidne do do autorskych veci vtelil v pripade SW to, ze pokud jej tvurce nehodla dale udrzovat/prodavat, tak je povinen zdrojaky zverejnit.
Autor to dílo nemusel vůbec vytvořit nebo si ho mohl nechat pro sebe nebo jen pro uzavřenou skupinu uživatelů. Nemůžeš po něm tedy chtít, aby ti dílo poskytl za podmínek, které si nadiktuješ.
Mnohem lepší přístup je proprietární software ignorovat a vůbec mu tak nedovolit, aby se rozšířil. A to platí i o pirátských kopiích, které ve skutečnosti proprietárnímu softwaru pomáhají a vytvářejí mu uživatelskou základnu. Pokud někdo proprietární software dobrovolně používá, je to jeho chyba a jeho problém (závislost).
Kdyby lidé místo pirátství poctivě dodržovali autorské právo, vedlo by to k tomu, že by si spoustu softwaru vůbec nemohli dovolit – a ten by pak buď musel1 zlevnit2 a nebo by lidé museli hledat jinde. Ve výsledku by to pomohlo svobodnému softwaru a dnes bychom na tom byli mnohem lépe.
Vím, že je to takové „po bitvě je každý generál“, ale zpětně hodnoceno: softwarové pirátství napáchalo obrovské škody, ale paradoxně ne na softwarových korporacích, ale na uživatelích – ty to poškodilo nejvíc.
[1] resp. nemusel, ale jeho výrobce má fixní náklady pořád stejné, zatímco variabilní náklady na distribuci (vytváření kopií) jsou téměř nulové, takže je pro něj pořád lepší prodat víc kusů za menší cenu než neprodat nic
[2] což by oslabilo velké SW firmy a přesunulo část peněz, které se v ekonomice točí, směrem k menším firmám a těm, vytvářejícím a podporujícím svobodný software
Ne, mezi patenty a autorským právem je zásadní rozdíl. Skrze patenty si nárokuješ monopol na něco, co (by) mohli vynalézt i ostatní nezávisle na tobě, a tím je poškozuješ. Patenty jsou jednoznačně nemorální záležitost a narušují ostatním možnost podnikání a výzkumu/vývoje.
Oproti tomu autorské právo žádný takový monopol nezaručuje. Resp. zaručuje ti monopol jen k tomu jednomu konkrétnímu dílu, které jsi sám vytvořil – což ale ostatní nemusí vůbec trápit, protože oni si nezávisle na tobě mohou vytvořit vlastní dílo (třeba napsat program s podobnou funkcionalitou). Tvoje autorské právo je v jejich podnikání a vývoji nijak neomezuje a nepoškozuje.
Chces ohranu? Tak zaplatis … Nedodas === zadna ochrana
To je, asi jako kdybys musel zaplatit a někde se zaregistrovat, abys měl vlastnické právo (tzn. ostatní tě nesmějí okrádat) nebo právo na život (tzn. ostatní tě nesmí zabít).
We need your help to send Microsoft a strong message. We want 7,777 supporters to take a stand with us for freedom - not just for ourselves, but for future generations of computer users.Nepřekládá se to náhodou jako:
Trochu přitvrdíme. Čas vyjednávání vypršel. Říkejte si tomu extrém, ale navrhuji, abychom šli tvrdě a bez prodlení zaútočili skutečně masovou letákovou kampaní.?
Tiskni
Sdílej: