Před 70 lety, 7. června 1954, ve věku 41 let, zemřel Alan Turing, britský matematik, logik, kryptoanalytik a zakladatel moderní informatiky.
NiceGUI umožňuje používat webový prohlížeč jako frontend pro kód v Pythonu. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána ve verzi 2024.6. Z novinek lze vypíchnout lepší integraci LLM (OpenAI, Google AI, Ollama) nebo podporu Matter 1.3.
IKEA ve Spojeném království hledá zaměstnance do své nové pobočky. Do pobočky v počítačové hře Roblox. Nástupní mzda je 13,15 liber na hodinu.
Alyssa Rosenzweig se v příspěvku na svém blogu Vulkan 1.3 na M1 za 1 měsíc rozepsala o novém Vulkan 1.3 ovladači Honeykrisp pro Apple M1 splňujícím specifikaci Khronosu. Vychází z ovladače NVK pro GPU od Nvidie. V plánu je dále rozchodit DXVK a vkd3d-proton a tím pádem Direct3D, aby na Apple M1 s Asahi Linuxem běžely hry pro Microsoft Windows.
Byla vydána (𝕏) květnová aktualizace aneb nová verze 1.90 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a animovanými gify v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.90 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Byla vydána (Mastodon, 𝕏) nová verze 2024.2 linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek se seznamem nových nástrojů v oficiálním oznámení.
Počítačová hra Tetris slaví 40 let. Alexej Pažitnov dokončil první hratelnou verzi 6. června 1984. Mezitím vznikla celá řada variant. Například Peklo nebo Nebe. Loni měl premiéru film Tetris.
MicroPython (Wikipedie), tj. implementace Pythonu 3 optimalizovaná pro jednočipové počítače, byl vydán ve verzi 1.23.0. V přehledu novinek je vypíchnuta podpora dynamických USB zařízení nebo nové moduly openamp, tls a vfs.
Canonical vydal Ubuntu Core 24. Představení na YouTube. Nová verze Ubuntu Core vychází z Ubuntu 24.04 LTS a podporována bude 12 let. Ubuntu Core je určeno pro IoT (internet věcí) a vestavěné systémy.
No on si kazdy mysli ze da CD do mechaniky, jednim kliknutim se vse nainstaluje, jednim kliknutim vse nastavi a je hotovo.Přesně tak, a ono to je ještě rychlejší, mě v Linuxu vše funguje hned po instalaci, dokonce nemusím nikam klikat a nic instalovat (vyjma aplikací samozřejmě).
V případě netinstalu jeden restart.
Já jsem teda celý systém z CD (dvd) instaloval naposled tak před dvouma rokama, jinak vždy jen netinstall
S instalaci win xp to clovek fakt zazil a stale jeste ma moznost zazit stredovek.
S win 7 je to vsak uplne jina. To se da srovnat s vetsinou modernich dister.
Samotny instalacni program win 7 je sic oproti pruvodci instalaci u SUSE pouha smesna hracka, ale zas se predpoklada ze win 7 bude instalit kdekdo tak proc to komplikovat.
Podpora zakladniho HW je v dnesni dobe jiz srovnatelna a bezproblemova.
Díky za shrnutí, tohle chybělo...
Mimochodem, 600MB ram ? To se mi zdá jako vtip, teď mám zabráno 270MB ram, z toho 50MB si bere chrome (ium), 80MB amarok a ostatní si rozdělí samotný systém, wm a nějaký kdeinit. Když si vezmu že na archu mám momentálně spuštěnou hudbu, grafiku, wifi manažer, několik mých skritpů na kontrolu serveru + nějaký pomocný aplikace pro KDE programy a mám využito více než 2x méně než semičky po startu, zdá se mi to docela nepoměr...
Ví někdo kolik zabírají takové ty nenažraná distra? Čistě pro zajímavost
Mimochodem, mě od výběru archu v grubu po naběhnutí textového přihlášení uděhne cca 12 sekund, do grafiky to trvá nějaké 2 sekundy. Ale né že by to bylo nějak úžasné, protože uspávám (<1 sekunda potřebná pro zapnutí).
Však to ti neoponuji, jen mi přijde dost zvláštní že mě komplet arch se všema aplikacema žere 2x méně RAMky než čistý win 7
<kernel core> : hrtimer_start_range_ns (tick_sched_timer)
), takže s tím se asi moc dělat nedá (leda si kompilovat jádro a zkoušet různé obskurní parametry, to teda dělat nebudu - samozřejmě kdo na to má čas a chuť tak super, ostatní si radši nainstalují Win7...:)).
Běží v tom Archu normální GNOME nebo KDE, nebo něco lehčího? On samotný start systému zas tak dlouhý není, ale z přihlašovací obrazovky ve Fedoře k plně naběhlému GNOME, i když nepočítám gnome-do, je to přes 20 s.
Win7 spotřebovává po startu asi 600 MB RAMTy vole, to je vtip?
A nejsi náhodou moc hrr? To ti nestačí, že už není potřeba rebootovat kvůli změně IP adresy? :-)
Náhodou, Windows umějí i věci, které jsou nad možnosti mého chápání, přestože si neskromně myslím, že se ve fungování linxového síťového subsystému orientuji docela dobře. Třeba nastavit víc default rout, aniž by se nějak specifikovala priorita nebo jiným způsobem určilo, která z nich se má vlastně pro které pakety použít. Bohužel jsem ale zatím nenarazil na nikoho, kdo by tušil, k čemu je to dobré nebo aspoň jak to funguje…
Třeba nastavit víc default rout, aniž by se nějak specifikovala priorita nebo jiným způsobem určilo, která z nich se má vlastně pro které pakety použít. Bohužel jsem ale zatím nenarazil na nikoho, kdo by tušil, k čemu je to dobré nebo aspoň jak to funguje…Nevím jak na Widlích, ale normálně se to používá k Equal Cost Multi-Path (ECMP) routingu což je forma load balancingu. Sám to používám.
while true; do xdotool mousemove_relative 10 0; xdotool mousemove_relative -10 0; sleep 300; doneDvě minuty? Byl to asi nějaký pomalý linuxák…
Tiskni Sdílej: