Byl vydán Nextcloud Hub 8. Představení novinek tohoto open source cloudového řešení také na YouTube. Vypíchnout lze Nextcloud AI Assistant 2.0.
Vyšlo Pharo 12.0, programovací jazyk a vývojové prostředí s řadou pokročilých vlastností. Krom tradiční nadílky oprav přináší nový systém správy ladících bodů, nový způsob definice tříd, prostor pro objekty, které nemusí procházet GC a mnoho dalšího.
Microsoft zveřejnil na GitHubu zdrojové kódy MS-DOSu 4.0 pod licencí MIT. Ve stejném repozitáři se nacházejí i před lety zveřejněné zdrojové k kódy MS-DOSu 1.25 a 2.0.
Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 24.04 LTS Noble Numbat. Přehled novinek v poznámkách k vydání a také příspěvcích na blogu: novinky v desktopu a novinky v bezpečnosti. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu MATE, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 10. LTS verzi.
Na YouTube je k dispozici videozáznam z včerejšího Czech Open Source Policy Forum 2024.
Fossil (Wikipedie) byl vydán ve verzi 2.24. Jedná se o distribuovaný systém správy verzí propojený se správou chyb, wiki stránek a blogů s integrovaným webovým rozhraním. Vše běží z jednoho jediného spustitelného souboru a uloženo je v SQLite databázi.
Byla vydána nová stabilní verze 6.7 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 124. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu. Vypíchnout lze Spořič paměti (Memory Saver) automaticky hibernující karty, které nebyly nějakou dobu používány nebo vylepšené Odběry (Feed Reader).
OpenJS Foundation, oficiální projekt konsorcia Linux Foundation, oznámila vydání verze 22 otevřeného multiplatformního prostředí pro vývoj a běh síťových aplikací napsaných v JavaScriptu Node.js (Wikipedie). V říjnu se verze 22 stane novou aktivní LTS verzí. Podpora je plánována do dubna 2027.
Byla vydána verze 8.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a v informačním videu. Zdůrazněn je průvodce migrací hostů z VMware ESXi do Proxmoxu.
R (Wikipedie), programovací jazyk a prostředí určené pro statistickou analýzu dat a jejich grafické zobrazení, bylo vydáno ve verzi 4.4.0. Její kódové jméno je Puppy Cup.
Skupina kvantové a nelineární optiky ze Společné laboratoře optiky dosáhla významného úspěchu, když experimentálně sestavila plně optimalizované a laditelné kvantové hradlo C-PHASE pro dva fotony.
Výzkum, na kterém spolupracovala také Katedra optiky a němečtí teoretici z Postupimi, bude v budoucnu sloužit jako další důležitý stavební kámen pro sestavení kvantového počítače. „Význam našeho experimentu spočívá hlavně ve faktu, že námi sestavené kvantové hradlo nabízí možnost ladit jeho parametry a přitom vždy nabídne maximální výkon,“ vysvětlují experimentátoři. O významu experimentu svědčí i fakt, že byl publikován v prestižním časopise Physical Review Letters vydávaném Americkou fyzikální společností [Phys. Rev. Lett. 106, 013602 (2011)]. Plný text článku je volně přístupný prostřednictvím serveru ArXiv.org.
Tiskni Sdílej:
Oheň taky nepřinesl hned parní stroj.
Ten pán, na kterého reaguješ, je zřejmě akademik, nejlépe z matfyzu a tam se takové povrchní věci, jako je psaní s/z ve slovech neřeší.Takové věci se řeší hlavně u akademiků :). Navíc se po něm vozíš za jednu jedinou chybu (teda já si jedné všiml), což není zrovna fér.
Ta přece neni mrtvá
Kdybys o ní nenapsal, tak taky
Uzasne uz vidim prvni procesor , bude to jedna velka sklenena desticka a bude svitit Kdyz to vyjde tak to bude znamenat revoluci ve vypocetni technice jak ji nezname . Jinak hradlo je zakladni stavebni kamen cislicove logiky , hradla jsou vsude a vsem .
No parada tak prototyp uz je na svete ))
No, se srovnáním arXivu s wiki bych byl opatrný. Jsou to jabka a hrušky - například když se chci dozvědět něco o otázce P vs. NP, tak wiki mi (v tuto chvíli) řekne (správně) "je to otevřený problém", zatímco na arXivu můžete najít kopy publikací, které o sobě tvrdí, že dokazují jednu či druhou možnost :D Proto (alespoň co jsem si já všiml) má arXiv pořád ještě mezi akademiky trochu pochybnou pověst - neexistuje žádný proces recenze, žádná záruka věrohodnosti. Ale nechci ho tím shazovat - jsem za tu službu moc rád a sám ji dost (zatím jen pasivně) používám.
Já na to tak nahlížím a právě proto, že arXiv není encyklopedie, mě zarazilo JiKovo přirovnání.