Byl představen samostatný rádiový modul Raspberry Pi Radio Module 2 s Wi-Fi a Bluetooth.
Certifikační autorita Let’s Encrypt ukončila k 4. červnu zasílání e-mailových oznámení o vypršení platnosti certifikátů. Pokud e-maily potřebujete, Let’s Encrypt doporučuje některou z monitorovacích služeb.
Přemýšlíte, jak začít prázdniny? Už v úterý 1. července se bude konat Virtuální Bastlírna, tedy online setkání bastlířů, techniků, vědců i akademiků, kde se ve volné diskuzi probírají novinky ze světa techniky, ale i jiných zajímavých témat.
Za poslední měsíc jsme byli svědky plamenů několika raket. Zatímco malá raketa od Hondy se úspěšně vznesla a opět přistála, raketa od SpaceX se rozhodla letět všemi směry najednou. Díkybohu méně … více »Linus Torvalds zmínil, že souborový systém Bcachefs zřejmě odstraní z mainline Linuxu v začleňovacím okně pro vydání 6.17. Kent Overstreet mu totiž posílá kód s novou funkcionalitou i pro začlenění do kandidátů na vydání, kdy očekává pouze opravy chyb. Kent Overstreet byl již dříve z vývoje vyloučen kvůli konfliktní komunikaci.
Ministerstvo průmyslu a obchodu propaguje Microsoft. Ten ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu spouští AI National Skilling Plan v ČR. "Iniciativa Microsoftu přináší konkrétní a praktickou podporu právě tam, kde ji nejvíc potřebujeme – do škol, firem i veřejné správy.", říká ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček.
Jste český ISP? Vyplněním krátkého dotazníku můžete pomoci nasměrovat vývoj nové generace routerů Turris Omnia [𝕏].
Celkové tržby společnosti Canonical za rok 2024 byly 292 milionů dolarů (pdf). Za rok 2023 to bylo 251 milionů dolarů.
Byla vydána verze 1.88.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Distribuce Tails specializující se ochranu online soukromí uživatele byla vydána ve verzi 6.17. Mimo jiné aktualizuje Tor Browser (14.5.4) a opravuje několik chyb.
Ubuntu nově pro testování nových verzí vydává měsíční snapshoty. Dnes vyšel 2. snapshot Ubuntu 25.10 (Questing Quokka).
Firefox přidává další vlastnost známou z Google Chrome. Adresní řádek ve výchozím stavu již nebude zobrazovat http://
před adresami webových stránek. Tato změna by měla být obsažena v nočním sestavení Minefield. Ten postoupí do Aurora Channelu 5. července. Finální Firefox 7 by měl vyjít před koncem tohoto roku.
Tiskni
Sdílej:
Jako již tradičně se jedná o konfigurovatelnou záležitost. Pokud se vám změna nelíbí a rádi byste původní chování, přepněte na konfigurační stránce about:config předvolbu browser.urlbar.trimURLs na hodnotu false.www.mozzila.cz
30 sekúnd krát koľko? Tých zmien je čoraz viac a mňa osobne to už prestáva baviť, keď po aktualizácii na novšiu verziu trávim čoraz viac času normalizovaním Firefoxu. Heh má pravdu. Nech mi z toho nerobia Chrome/Chromium č. 2.
1) chtěl jsem napsat, že http:// je doplněno automaticky, nějak jsem to nedopsal :)
2) chtěl jsem napsat, že to funguje i s tím ctrl-l a ctrl-c - dneska už asi půjdu raději spát koukám .))
co je špatného na tom, že se v chromiu to http:// nezobrazuje? Popravdě jsem si toho do této chvíle ani nevšiml, tak by mně jenom zajímalo, proč to někomu vadí:)
http
i přes nezabezpečené https
.
Přesně tak.
http://
snad nijak nevadí. Je to plnohodnotná součást adresy. To už by tam rovnou mohlo být akorát jméno serveru a stav zabezpečení, ani URI už by tam nemuselo bejt.
Opravdu nevidim důvod dělat z prohlížeče program pro děti...
Skrývat protokol je stejně hloupý nápad, jako skrývání přípon ve Windows.
Prostí uživatelé to sice nepotřebují a pokročilejší si to mohou zapnout, ale mnoho prostých uživatelů se nechalo napálit něčím, co zneužilo toho skrývání. A pokročilejší uživatelé jsou čím dál víc nasraní tím, co všechno musí přepínat, zapínat, vypínat, aby software byl použitelný (1/2 hodinový rituál obnášející oklikání nejotravnějších fíčur ve Windows, taktéž v KDE, nyní už i ve Firefoxu ... a to se vyplatí!)
A jakpak bude Firefox odlišovat HTTP od HTTPS a FTP?
A co takhle jinak. Čemu prospěje ukrytí protokolu? Podle mého názoru je přínos zcela nulový, kromě těch výjimečných případů, kdy potřebuji řešit HTTP versus FTP, kde ukrývání bude obtěžovat. Monitory jsou čím dál širší a úspora několika dosud nepřekážejících znaků fakt nemá význam.
Krom toho, občas musím uživatele navigovat, aby použili FTP/HTTPS místo HTTP (služby provozované někým třetím). Pokud protokol z adresního řádku zmizí, tak v budoucnu budu muset častěji a déle vysvětlovat proč to po nich chci.
Hlášky o neplatnosti SSL certifikátu by mohly být méně otravné, texty srozumitelnější i pro neznalé (2 úrovně nápovědy - stručná a podrobná), ale v podstatě jejich existenci vítám, protože to alespoň trochu nutí používat webmastery platné certifikáty a prosté uživatele občas nakopne, aby věděli, že něco takového jako šifrování existuje a že něco je/může být v nepořádku.
Ostatně podobně bych se mohl ptát u mnoha věcí ... např. čím jsme prostým uživatelům usnadnili práci, když jim skrýváme skutečnou cestu k souborům? (Týká se Gnome, Windows Vista/7, MAC OSX ...). Čím uživateli prospěje ukrývání přípon souborů? (specialita MS Windows) Čím uživateli prospěje jiný koncept Plochy (nové KDE např.)? Čím uživateli prospěje sdružování oken na panelu (Windows, KDE ...)? Co takové sdružování tiskáren? (Windows Vista/7) ... mám zkušenost, že to často nezkušené uživatele mate a zkušenější si to popřepínají. Takže v čem je přínos? Jen v tom, že to je pak elegantnější? Fakt to stojí za to?
Prospěje to tím, že se skryje zbytečná a někdy matoucí informace.fajn, jdi demonstrovat před ministerstvo, že si přeješ zrušit naprosto zbytečné a matoucí informace o složení či gramáži na obalech potravin
Prospěje to tím, že se skryje zbytečná a někdy matoucí informace.
Zbytečná? Možná, někdy. (i kdyby často) Matoucí? Podle mne nikdy. Prospěch z ukrytí? Podle mne žádný. Škoda z ukrytí? Možná, nepatrná, diskutabilní.
Takže ještě jednou ... proč, když to nepřináší prospěch?
Neznalého uživatele hlášky nijak nenakopnou.
Správná hláška na správném místě funguje velmi dobře (Windows a MSIE bych za dobrý příklad neuváděl ani omylem). Souhlasím, že příliš mnoho nepochopitelných hlášek způsobí ignoranci uživatele. Nesouhlasím, že by zrovna hláška o neplatném certifikátu ve Firefoxu byla nevhodná, nebo nesprávná. Otravná ano, to je částečně cílem. Některé části vysvětlení by mohly být formulovány lépe, ale jinak je navržená právě tak, aby to nepřemýšlející klikače nesvádělo odklepnout nebezpečnou volbu. Nemyslím, že by bylo možné udělat výrazně více.
Dnes už Firefox také naučil své uživatele, že když chtějí vidět nějaký web, musí klikat tak dlouho na OK, než se na web dostanou.
Nesouhlasím, zkuste si to rozmyslet ještě jednou, nebo vysvětlete proč.
Kliknu na odkaz, který směřuje na nějaký blog, do archivu elektronické konference, na univerzitní web na domovskou stránku nějakého profesora – a z nějakého ten odkaz vede na HTTPS. Mne přitom nějaké zabezpečení vůbec nezajímá, chci jen zobrazit tu stránku. To mi ale Firefox nedovolí, místo toho musím pěkně po windowsovsku (next – next – next) odstřelit několik dialogů – čímž si ten certifikát jen tak mimochodem zařadím mezi důvěryhodné. Kdyby tam nebylo nic, bylo by to lepší – tohle jednak otravuje uživatele, jednak je to nebezpečné, protože si uživatel přidá bůhvíjaký certifikát mezi důvěryhodné.Dnes už Firefox také naučil své uživatele, že když chtějí vidět nějaký web, musí klikat tak dlouho na OK, než se na web dostanou.Nesouhlasím, zkuste si to rozmyslet ještě jednou, nebo vysvětlete proč.
Aha, už asi chápu kam míříte. Nenapadlo mne, že by někdo chtěl navštívit web s nedůvěryhodným certifikátem jednorázově.
V tom případě souhlasím s tím, aby bylo možné zvolit něco ve smyslu "důvěřovat pouze nyní" a web se zobrazil, byť s varováním, třeba v podobě červeného pozadí adresního řádku (nebo něco podobně srozumitelného). Po ukončení prohlížeče dojde k odstranění takového dočasně důvěryhodného certifikátu a vše je jako předtím. Podobně to dělá Konqueror.
Jestli uživatele certifikát zajímá, nebo ne, je zcela irelevantní, pokud se pokouší připojit na šifrovaný web, nebo je na šifrovaný web přesměrován (byť špatně šifrovaný s neověřeným certifikátem). Uživatel prostě musí rozhodnout. Buď si nainstaluje cert. CA, nebo bude důvěřovat neověřenému certifikátu (jednorázově/trvale). Nebo má smůlu a nic nezobrazí, což je někdy nejlepší (ačkoli s CA jako je Postsignum ... no nic).
Ale pořád to nemá nic společného s ukrýváním HTTP/HTTPS.
V tom případě souhlasím s tím, aby bylo možné zvolit něco ve smyslu "důvěřovat pouze nyní"Takhle to funguje, když odškrtnete výchozí volbu v jednom z dialogů.
web se zobrazil, byť s varováním, třeba v podobě červeného pozadí adresního řádku (nebo něco podobně srozumitelného)Proč? Zobrazuje se nějaké varování, když na web přistupuju přes HTTP? Nezobrazuje. Tak proč ve srovnatelném případě uživatele otravovat?
Uživatel prostě musí rozhodnout.Ne, nemusí. Uživatel chce vidět nějakou webovou stránku, stejně nezabezpečeně, jako jich za den vidí desítky. K tomu není potřeba žádné rozhodování, žádné dotazy, žádné upozornění. Uživatel musí rozhodovat teprve tehdy, když chce web vidět zabezpečený – teprve pak se musí podívat do adresního řádku, zjistit, zda tam má potvrzené bezpečné HTTPS spojení, a pokud ne, začít se zabývat certifikáty.
Ale pořád to nemá nic společného s ukrýváním HTTP/HTTPS.Má. Nejlepší způsob, jak implementovat neotravné prohlížení nezabezpečeného webu, je neotravovat uživatele nějakými protokoly. Prostě prohlížím stránku
www.abclinuxu.cz
, a nezáleží na tom, zda je to přes HTTP, nezabezpečené HTTPS, SPDY nebo něco jiného.
Takhle to funguje, když odškrtnete výchozí volbu v jednom z dialogů.
Asi to budu muset detailněji prozkoumat. Weby s neověřenými certifikáty moc často nepoužívám.
Proč? Zobrazuje se nějaké varování, když na web přistupuju přes HTTP? Nezobrazuje. Tak proč ve srovnatelném případě uživatele otravovat?
Není to zcela srovnatelný případ. Když přistupuji k HTTP, tak se předpokládá, že nechci šifrovat = varování nemá smysl, je zbytečné. A když přistupuji k HTTPS, tak naopak žádám šifrované spojení (i když možná nevědomky přes odkaz, nebo jsa přesměrován) a je správné, když jsem varován, že šifrované není (resp. špatně).
Pokud to za srovnatelný případ nepovažuji, tak je požadavek na uživatele, aby rozhodl, oprávněný.
Ostatně je na webmasterovi, aby problém s neověřitelným certifikátem řešil, ne na tvůrcích prohlížeče.
Ale pořád to nemá nic společného s ukrýváním HTTP/HTTPS.
Má. Nejlepší způsob, jak implementovat neotravné prohlížení nezabezpečeného webu, je neotravovat uživatele nějakými protokoly.
Opravdu nechápu jak by mohla nevědomost uživateli pomoct.
A když přistupuji k HTTPS, tak naopak žádám šifrované spojení (i když možná nevědomky přes odkaz, nebo jsa přesměrován) a je správné, když jsem varován, že šifrované není (resp. špatně).Ne, nežádám. Navíc na šifrovaném spojení je nějaká žádost nepodstatná, podstatné je jeho ověření. Kdyby to bylo, jak píšete vy, měl by prohlížeč varovat i při opuštění šifrovaného spojení, a to Firefox nedělá (MSIE to dělal).
Ostatně je na webmasterovi, aby problém s neověřitelným certifikátem řešil, ne na tvůrcích prohlížeče.Není to na webmasterovi, ale na uživateli. Ten by správně měl všechny certifikáty po instalaci vyházet a přidat jen ty, kterým důvěřuje. Tvůrce prohlížeče má uživateli poskytnout informace, ne ho otravovat.
Opravdu nechápu jak by mohla nevědomost uživateli pomoct.Skrytím nepodstatných informací lidem umožníte lépe se soustředit na ty podstatné. Už teď se před uživateli skrývá verze HTTP protokolu, hlavičky, zda se dokument nahrál s cache – představte si, jak by to vypadalo, kdybyste tohle vše uživateli neustále zobrazoval.
Kdyby to bylo, jak píšete vy, měl by prohlížeč varovat i při opuštění šifrovaného spojení, a to Firefox nedělá (MSIE to dělal).Tohle zrovna Firefox dělá, akorát to každý hned vypne. Nastavuje se to v Security → Warning messages. Ale se zbytkem souhlasím, akorát by to chtělo nějak vyřešit, aby se při kopírování (hlavně v Linuxu, kde se kopíruje pouhým označením) zkopírovala adresa celá.