Multiplatformní prohlížeč elektronických knih KOReader byl vydán ve verzi 2026.07 "Sailing Walrus". U PDF souborů s SMask lze vyčistit pozadí. Přibyla podpora Kobo v5 nebo základní podpora OPDS 2.0.
Společnost Valve sponzoruje a společnost Collabora portuje RADV (open source Vulkan ovladač pro AMD GPU z projektu Mesa) na Windows.
Starling (GitHub) je desktopové prostředí vytvořeno umělou inteligencí (s dohledem jednoho vývojáře během šesti měsíců).
Dne 30. června 2026 byla završena fyzická realizace projektu Czech National Quantum Communication Infrastructure (CZQCI), tedy České národní kvantové komunikační infrastruktury. Projekt byl realizován od 1. března 2023 a financován z Národního plánu obnovy částkou 121,6 milionu Kč. Cílem podpořeného projektu bylo vybudovat základy národní kvantové komunikační infrastruktury a ověřit možnosti jejího praktického využití. Mezi
… více »Město Šumperk se stalo terčem kybernetického útoku, chod úřadu je omezen. Zjišťuje se, jestli unikla nějaká data. Cílem hackerů byla městská datová síť. První útoky zaznamenali odborníci na informační technologie již v pondělí večer, závady se ale plně projevily až dnes ráno. Město událost nahlásilo Národnímu úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NUKIB).
Samba, svobodná implementace síťového protokolu SMB/CIFS, byla vydána ve verzích 4.24.5, 4.23.10 a 4.22.11. Řešeno je 6 zranitelností.
Přední technologické společnosti (Adobe, Cadence, Capital One, Cisco, Cloudera, Cloudflare, Cognition, CrowdStrike, Databricks, Dell Technologies, DoorDash, Elastic, HPE, Hugging Face, IBM, LangChain, Linux Foundation, Microsoft, NAVER, NetApp, Nous Research, NVIDIA, OpenClaw, Palantir, Palo Alto Networks, Red Hat, Reflection AI, Salesforce, SAP, ServiceNow, Siemens, SK Telecom, Snowflake, SpacexAI, Synopsys, Thinking
… více »Krabix.cz je online 3D konfigurátor krabiček pro 3D tisk s exportem do STL. Běží přímo v prohlížeči. Nic se neposílá na server.
Nadace Open Home Foundation spustila veřejnou preview verzi komunitní databáze zařízení pro Home Assistant. Má fungovat jako „Wikipedie pro chytrá zařízení".
Na stránce nového panelu Firefoxu přibudou nové widgety. Například denně aktualizována interaktivní křížovka.
Why am I contesting? Concerned with the skewed gender ratios within the Free Software community (and Debian) I am working towards doing whatever small things I can to better the situation. This DPL candidature is also in fact one small step towards that. How many times did we have a non-male candidate for DPL? My primary goal of contesting for DPL is to bring the diversity issues to the mainstream. I am aware that Debian is doing things to increase diversity within Debian, but as we can see, it is not sufficient. A good amount of money is also spent, but are we getting quality diverse contributors? We need to find answers. We need to find out better and effective ways. One effective way I see to encourage diverse people to contribute is to have more visibility for diversity already within the community. I would encourage more women (both cis and trans), trans men, and genderqueer people who are already part of the project to be more visibile instead of staying hidden in some part of the project (like I was doing until recently).*facepalm*
Inu, bylo by skvělé zvolit konečně vedoucího, který by si plně uvědomil, že už není rok 1995, a celý projekt by postupně ukončil. To je ovšem málo pravděpodobné, vzhledem k tomu, že ti moudřejší už odešli.
Q: Proč vzniklo tolik distribucí Linuxu?
A: Protože první distribuce byl Debian.
Tahle pseudoargumentace je stejně nesmyslná jako:
— Shitdows jsou špatný operační systém, který je uzavřený a nerespektuje dostatečně soukromí uživatelů.
Inu, jak známo, popularita Shitdows nemá v podstatě nic společného s kvalitou toho systému, nýbrž s tím, co používají úřady, knihovny, školy. S Debianem je to v mnoha směrech podobné, jen místo úřadů a škol si lze představit klasický malý startup, který chtěl něco „stabilního“, jenže nechápal, co „stabilita“ ve skutečnosti znamená a neznamená. (A lidi, kteří by to chápali, mezitím zaměstnal někdo jiný.)
Proto si myslím, že moje tvrzení o důvodech roztříštěnosti systémů založených na Linuxu je trefa do černého. Debian byl bohužel první. Každý chtěl tu hrůzu nějak napravit, každý po svém. Vznikly desítky distribucí. A sjednotit lidi na nějaké společné platformě (jakou má třeba, dejme tomu, FreebBSD) už se potom nikdy nepodařilo.
jedina distribucia pouzitelna na produkcne servery
Naprostý nesmysl, pověra, FUD. Nebo taky pohádka pro lidi, kteří rádi používají nesmyslné slovo „produkční“, bez nějaké jasné definice. Pokud jde o serverové nasazení, Debian je jedna z nejhorších možností, ne-li úplně nejhorší.
Realita 101: Opravdu velké produkční systémy nefungují tak, že nějaký server běží půl roku v kuse a jenom sbírá bezpečnostní díry. Velké softwarové systémy čítající desetitisíce / statisíce instancí na oddělených strojích nejsou nijak moc závislé na funkci jednoho konkrétního stroje, tj. železo lze průběžně měnit a software lze průběžně aktualizovat a restartovat.
Připadá mi úsměvné, jak někteří lidé, kteří za „produkční“ považují jeden server v serverovně, pořád a vehementně nechápou, jak tenhle svět funguje. 
Ale kto potrebuje kazdy den riesit problemy s novymi verziami…
Základní nepochopení software jako takového. Nové verze nejsou problém, nýbrž výhoda. Komu stačí 32768 možných klíčů v OpenSSL, ať dál používá Debian. Ano, pravda, od roku 2008 se shodou šťastných náhod nic podobného nestalo, ale ta mentalita a ten způsob správy software, které k takovým průšvihům vedou, jsou v Debianu pořád.
Jak rád a s oblibou vysvětluju (a směju se těm, kteří to za skoro 20 let existence distribucí typu Arch ještě nestihli pochopit), čím častější jsou aktualizace, tím lépe. Zaprvé to zajistí dlouhodobou kompatibilitu celého ekosystému knihoven napříč verzemi, takže nehrozí žádný lock-in na zastaralé a zabugované verzi některé komponenty. Zadruhé, a to je důležitější, časté aktualizace rozloží problémy, které je potřeba vyřešit tak nebo tak, na delší dobu. Při každodenní aktualizaci serveru s Archem má člověk třeba jednou za kvartál „za úkol“ přepsat konfiguráky od jednoho démona do novější verze. Pohoda. V kontrastu s tím je aktualizace Debianu naprostý horor, katastrofa, celé dny downtime atd. Což mi v minulosti už několikrát posloužilo jako důvod k odstranění nepoužitelného Debianu a jeho nahrazení něčím použitelným.
A opět další nepochopení, jak tenhle svět funguje. 
Konfiguráky od jednoho konkrétního démona je potřeba přepsat možná jednou za pět let, možná jednou za dekádu, když se podstatným způsobem mění.
Jednou za kvartál je potřeba přepsat konfiguráky některého z mnoha démonů, ale většinou ani to ne. Často nejde o přepis do jiného formátu, nýbrž jen o odstranění nějaké dříve deprecated teď už definitivně zrušené volby nebo podobný detail.
Nové verze jsou výhoda v případě, že potřebujete nové verze a stojí to za tu související práci.
Ale prdlajs. Nové verze potřebuje každý. Otázka není zdali, ale kdy. A v každém případě je lepší být proaktivní, mít pod kontrolou ono kdy a mít nejnovější features i opravy chyb, než jenom sedět na prdeli a třást se, kdy nějaká fosilní zabugovaná verze přestane být podporovaná a já budu muset tu prdel zvednout a konečně s tím něco udělat. A pokud budu dělat naráz v jeden den něco, co jsem měl dělat průběžně celý rok, jak to asi dopadne? Problémy, downtime, zbytečný stres.
Inu, adrenalinoví nadšenci volí Debian. Ostatní sází na rolling updates.
A já se radši věnuju něčemu užitečnějšímu.
Aha. Třeba čekání na další incident s 32768 klíči? Upřímně, mám-li spravovat systém, co přesně je užitečnějšího než správa toho systému?
Samozřejmě je pochopitelné, že pokud na víc nemáte, tak vás přepisování konfiguráků zabaví.
To už ať posoudí jiní, třeba zaměstnavatelé nebo zákazníci, kdo na co má. Smutným jevem jsou neschopní správci, kteří se nezmůžou na víc než na sračkový Debian, o kterém před 20 lety zaslechli, že je „nejlepší“, ale nikdy se ani náznakem nepokusili takové tvrzení ověřit. (On tedy „nejlepší“ nikdy nebyl, ale povídalo se to, bohužel.)
Nejde o „shodu s mými názory“, nýbrž o jakési základní povědomí o realitě.
No ovšem, některé věci se nikomu nezkušenému nedějí. (Kdo je normální, to už je jiná otázka.) A jak už to bývá (a jak to trefně popsali pánové Dunning a Kruger), nezkušený se ještě rád svou nezkušeností pochlubí. Jo, to by se jeden opravdu divil, co všechno se může stát s Debianem.
Vyhodit ten odpad a je klid.
Pokuď to vyhraje Sruthi Chandran, tak maj myslím našlápnuto dobrým směrem... Navíc to bude mnohem zábavnější konec, než prosté technokratické přiznání si: "jsme 10 let za zenitem, končíme".
Takže ne, pohlaví se neřeší.Aha, takže problém vůbec není mj. o podílu žen a non-cis u Debianu (technologiích obecně)?
před hájovnou byl zaraženej pilot hele :O ;D
jak moc jako tamta funkce je jenom xift a do jaký míry ten člověk jako fakt něco dělá?? se o debian bojim že mu budou ubližovat :O :O
tak jinak co kdy jako udělal nějakej z těch debian šéfů za důležitý rozhodnutí?? :O :O
pokavaď vim tak i vo tom systemd se nějak všelidově hlasovalo ne?? fakt ten člověk něco dělá nebo to je jako jenom pr funkcička co hezky zní??
Tiskni
Sdílej: