Svobodný multiplatformní herní engine Bevy napsaný v Rustu byl vydán ve verzi 0.20. Díky 227 přispěvatelům.
Simon Long oznámil Raspberry Pi Desktop pro PC a Mac s Intelem postavený na aktualizovaném Debianu 13 Trixie. S klientem Raspberry Pi Connect pro vzdálenou správu. Ke stažení je vedle Raspberry Pi OS pro Raspberry Pi.
ESP32-C3 adblock přemění lacinou vývojovou desku ESP32‑C3 na samostatný DNS blokovač nejenom reklamních domén, minimalistickou alternativu k populárnímu Pi-hole. ESP32-C3 adblock místo objemných názvů domén ukládá jejich 40-bitové FNV-1a hashe do flash paměti, které pak binárně prohledává, kontrola jedné domény trvá přibližně 10 milisekund. Blocklist pojme až 537 tisíc domén a lze jej spravovat přes webové rozhraní. Projekt zatím
… více »ArtCraft je sada open source aplikací pro práci s obrázky a videi "inspirovaných" aplikacemi od Adobe. Napsaných v Rustu. Pro MacOS, Windows i Linux. Běží také ve webovém prohlížeči. Aktuálně se jedná o 7 aplikací: PhotoCraft (Photoshop), VectorCraft (Illustrator), FilmCraft (Premiere Pro), LightCraft (Lightroom), PdfCraft (Acrobat), EffectCraft (After Effects) a DesignCraft (InDesign). Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Strands Decider 2B je malý open-source model s 2 miliardami parametrů, určený k rychlé klasifikaci vstupů a rozhodování mezi možnostmi, generující odpovědi ve stylu modelu Jev. Strands dosáhl přibližně 72% shody s Jevem na veřejné testovací sadě JevBench (tento benchmark pochopitleně nepředstavuje přímé srovnání s modelem Jev). Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí Apache-2.0, váhy modelu na Hugging Face.
Ve věku 90 let zemřela americká softwarová inženýrka Margaret Hamiltonová, která vedla tým, jenž vyvíjel letový software pro program Apollo amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA).
Japonský Google rozšířil svou kolekci DYI fyzických klávesnic Gboard o klávesnici ve tvaru běžícího pásu. Proč se mají přesouvat ruce po klávesnici, když se mohou přesouvat klávesy k ruce? Pro zájemce je návod na sestavení včetně STL souborů pro 3D tisk a firmware k dispozici na GitHubu.
Nejnovější X.Org X server 21.1.25 a Xwayland 24.1.14 řeší 12 bezpečnostních chyb.
Google Chrome 155 byl prohlášen za stabilní. Přináší podporu JPEG XL (.jxl). Opraveno bylo 247 bezpečnostních chyb.
Konference OpenAlt 2026 hledá přednášející. Přihlásit přednášky lze do neděle 11. října. Konference proběhne o víkendu 7. a 8. listopadu na půdě Fakulty informačních technologií VUT v Brně. Témata konference jsou: Otevřený a svobodný software, IoT a Hnutí tvůrců, Vzdělávání, Bezpečnost a soukromí, Otevřená společnost, komunity a data, OpenMobility a další.
A můžou zjednodušit balíčkování některých balíků, u kterých dělali speciální 686 verzi (glibc, mesa...)Tak tak. Bavili se o tom na debconf15 v Heidelbergu. Tuším, že o tom mluvil Ben Hutchings http://gemmei.acc.umu.se/pub/debian-meetings/2015/debconf15/Linux_kernel_BoF.webm na jednom z Kernel BOFů http://gemmei.acc.umu.se/pub/debian-meetings/2015/debconf15/Linux_kernel_BoF.webm nebo na https://summit.debconf.org/debconf15/meeting/223/the-initramfs-in-stretch/ (nenahráváno). Celkem významně jim to ulehčí práci, získaný čas lze využít smysluplněji (v rámci Debianu), jinak by to nedělali
.
Tak muze byt taky dost problem to podporovat. Ono to chce potom mit nejaky funkcni stroj (a rekl bych ze vic nez jeden) na kterym se budou moct resit/testovat reseni vzniklych problemu.Tak většinu testování můžeš dělat na modernějším x86…
ale ve smyslu neřešení starostí s podporou starších procesorůA ušetří se opravdu nějaké starosti? Já nevím, zajímaly by mě možné bugy, které tím můžou být způsobeny.
A ušetří se opravdu nějaké starosti? Já nevím, zajímaly by mě možné bugy, které tím můžou být způsobeny.Ano. Podrobnosti si nepamatuji, myslím, že jde i o infrastrukturní věci. Debian prostě opouští věci, co se nepoužívají a (i) proto jsou problémy s jejich kompilací (FTBFS). Např. podporu Alpha procesorů.
Debian prostě opouští věci, co se nepoužívají a (i) proto jsou problémy s jejich kompilací (FTBFS).A tady si zase nedokážu představit kód, který jde přeložit pro všechny možné architektury včetně x86 s -march=686 a ne s -march=486. (už jsem narazil na kód, který nešel přeložit s -march=486, ale současně ani pro jiné architektury, protože tam někdo natvrdo nahardcodoval MMX instrukce)
Cim tak strasne trpis? Tady de totiz o to, ze prave predevsim v prumyslu se bezne veci pouzivaji 20+let. Navic, jak bylo receno, i dneska se bezne takovej HW vyrabi. Proc? Protoze je nasobne spolehlivejsi nez novejsi architektury. Tusim se stale vyrabeji i386. Opet proc? Protoze na mnoho ruznych ucelu je to zcela dostatecny, je to dobre zdokumentovany a predevsim, pro to existuje hromada proverenyho SW. Bonus je pak radove vetsi EM odolnost. Nadto jedna vec je neco nepodporovat (=nebudu nikomu tvrdit, ze to bude fungovat) a druha vec je neco umyslne rozbit. V pripade Debianu pak de o umyslny rozbijeni. Ale neni to zadna novinka, ono je to stejne jedno, protoze systemd by na tom stejne nechodilo. Jo, jen tak mimochodem, rozdil mezi obecnou x86 kompilaci a kompilaci pro zcela konkretni CPU je +-5% (mimo specialni benchmarky, tam tomuze byt kolem 15%). Tudiz vliv veskerej zadnej.Pamatuji si, kdy jsem někomu instaloval Debian s LXDE na jakýsi slabý netbook, nepamatuji si, ale určitě to bylo minimálně 686, spíš nějaké slabé amd64. A bylo to prostě nepoužitelné. Jen prostý systémový upgrade prostě trval roky. Chápu, routery jsou super i na starém železe. Ale otázkou je, zda opravdu ta distra nedělat trochu specializovaná (já např. na embedded používám buildroot, umožňuje mi vyšší výkon a snazší customizaci, než by mi umožnil Debian nebo jiné klasické distro). Ale hlavní důvod je u Debianu zjednoduššení práce kvůli nedostatku lidských zdrojů. Podívejte se do gitu kernelu v Debianu - většina Ben Hutchings, a to ještě spravuje 3.2 řadu v upstreamu. To vše jsou neplacené práce (placenou má jen práci pro LTS díky Freexianu, v řádu pár hodin měsíčně. Já se spíš divím, že tu podporu vydrželi v pár lidech tak dlouho
.
A bylo to prostě nepoužitelné.My na takovém stroji máme aplikaci v PyQT a funguje to dobře.
Jen prostý systémový upgrade prostě trval roky.Protože apt/dpkg generuje neuvěřitelné množství fsynců. Musíš mu v tom zabránit, rychlost na pomalém storage pak vzroste několikanásobně. (jde to např. pomocí eatmydata)
My na takovém stroji máme aplikaci v PyQT a funguje to dobře..Věřím
. Předpokládám, že to je >= 686
. Mimochodem, zajímavá aplikace.
Protože apt/dpkg generuje neuvěřitelné množství fsynců. Musíš mu v tom zabránit, rychlost na pomalém storage pak vzroste několikanásobně. (jde to např. pomocí eatmydata)Díky za tip. Kde to jde fsyncy nechám (už několikrát mi ta "nerozbitnost" apt/dpkg moc pomohla), ale eatmydata je moc zajímavý koncept.
Předpokládám, že to je >= 686Jo, to je, ale kernel je tam pro 486, protože to má nějaké divné PAE..
K7 už byla někde úplně jinde, to už byl 64-bitový procesor.
Eh, všechno zpátky, Athlon64 byl K8.
jinak mas samozrejme pravdu: https://cs.wikipedia.org/wiki/Pentium_MMX
Mozno ak chcel povedal, ze prve i686, co malo MMX, bolo Pentium II.Jo, to přesně jsem tím chtěl vyblinknout :)
Zrovna na 686 je to docela skok (přeskočit 486 a pentium level) :-/.Ja mam pocit, ze debian nepodporoval starsi nez 486 procesory uz par let
Tiskni
Sdílej: