Zakladatel ChimeraOS představil další linuxovou distribuci zaměřenou na hráče počítačových her. Kazeta je linuxová distribuce inspirována herními konzolemi z 90. let. Pro hraní hry je potřeba vložit paměťové médium s danou hrou. Doporučeny jsou SD karty.
Komunita kolem Linuxu From Scratch (LFS) vydala Linux From Scratch 12.4 a Linux From Scratch 12.4 se systemd. Nové verze knih s návody na instalaci vlastního linuxového systému ze zdrojových kódů přichází s Glibc 2.42, Binutils 2.45 a Linuxem 6.15.1. Současně bylo oznámeno vydání verze 12.4 knih Beyond Linux From Scratch (BLFS) a Beyond Linux From Scratch se systemd.
Organizátoři konference LinuxDays ukončili veřejné přihlašování přednášek. Teď je na vás, abyste vybrali nejlepší témata, která na letošní konferenci zaznějí. Hlasovat můžete do neděle 7. září. Poté podle výsledků hlasování organizátoři sestaví program pro letošní ročník. Konference proběhne 4. a 5. října v Praze.
Byla vydána verze 11.0.0 vizuálního programovacího jazyka Snap! (Wikipedie) inspirovaného jazykem Scratch (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu.
Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE Plasma? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma. Vypíchnout lze, že v Plasmě byl implementován 22letý požadavek. Historie schránky nově umožňuje ohvězdičkovat vybrané položky a mít k ním trvalý a snadný přístup.
Wayfire, kompozitní správce oken běžící nad Waylandem a využívající wlroots, byl vydán ve verzi 0.10.0. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu. Videoukázky na YouTube.
Před necelými čtyřmi měsíci byl Steven Deobald jmenován novým výkonným ředitelem GNOME Foundation. Včera skončil, protože "nebyl pro tuto roli v tento čas ten pravý".
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 156 (pdf).
Armbian, tj. linuxová distribuce založená na Debianu a Ubuntu optimalizovaná pro jednodeskové počítače na platformě ARM a RISC-V, ke stažení ale také pro Intel a AMD, byl vydán ve verzi 25.8.1. Přehled novinek v Changelogu.
Včera večer měl na YouTube premiéru dokumentární film Python: The Documentary | An origin story.
A můžou zjednodušit balíčkování některých balíků, u kterých dělali speciální 686 verzi (glibc, mesa...)Tak tak. Bavili se o tom na debconf15 v Heidelbergu. Tuším, že o tom mluvil Ben Hutchings http://gemmei.acc.umu.se/pub/debian-meetings/2015/debconf15/Linux_kernel_BoF.webm na jednom z Kernel BOFů http://gemmei.acc.umu.se/pub/debian-meetings/2015/debconf15/Linux_kernel_BoF.webm nebo na https://summit.debconf.org/debconf15/meeting/223/the-initramfs-in-stretch/ (nenahráváno). Celkem významně jim to ulehčí práci, získaný čas lze využít smysluplněji (v rámci Debianu), jinak by to nedělali
Tak muze byt taky dost problem to podporovat. Ono to chce potom mit nejaky funkcni stroj (a rekl bych ze vic nez jeden) na kterym se budou moct resit/testovat reseni vzniklych problemu.Tak většinu testování můžeš dělat na modernějším x86…
ale ve smyslu neřešení starostí s podporou starších procesorůA ušetří se opravdu nějaké starosti? Já nevím, zajímaly by mě možné bugy, které tím můžou být způsobeny.
A ušetří se opravdu nějaké starosti? Já nevím, zajímaly by mě možné bugy, které tím můžou být způsobeny.Ano. Podrobnosti si nepamatuji, myslím, že jde i o infrastrukturní věci. Debian prostě opouští věci, co se nepoužívají a (i) proto jsou problémy s jejich kompilací (FTBFS). Např. podporu Alpha procesorů.
Debian prostě opouští věci, co se nepoužívají a (i) proto jsou problémy s jejich kompilací (FTBFS).A tady si zase nedokážu představit kód, který jde přeložit pro všechny možné architektury včetně x86 s -march=686 a ne s -march=486. (už jsem narazil na kód, který nešel přeložit s -march=486, ale současně ani pro jiné architektury, protože tam někdo natvrdo nahardcodoval MMX instrukce)
Cim tak strasne trpis? Tady de totiz o to, ze prave predevsim v prumyslu se bezne veci pouzivaji 20+let. Navic, jak bylo receno, i dneska se bezne takovej HW vyrabi. Proc? Protoze je nasobne spolehlivejsi nez novejsi architektury. Tusim se stale vyrabeji i386. Opet proc? Protoze na mnoho ruznych ucelu je to zcela dostatecny, je to dobre zdokumentovany a predevsim, pro to existuje hromada proverenyho SW. Bonus je pak radove vetsi EM odolnost. Nadto jedna vec je neco nepodporovat (=nebudu nikomu tvrdit, ze to bude fungovat) a druha vec je neco umyslne rozbit. V pripade Debianu pak de o umyslny rozbijeni. Ale neni to zadna novinka, ono je to stejne jedno, protoze systemd by na tom stejne nechodilo. Jo, jen tak mimochodem, rozdil mezi obecnou x86 kompilaci a kompilaci pro zcela konkretni CPU je +-5% (mimo specialni benchmarky, tam tomuze byt kolem 15%). Tudiz vliv veskerej zadnej.Pamatuji si, kdy jsem někomu instaloval Debian s LXDE na jakýsi slabý netbook, nepamatuji si, ale určitě to bylo minimálně 686, spíš nějaké slabé amd64. A bylo to prostě nepoužitelné. Jen prostý systémový upgrade prostě trval roky. Chápu, routery jsou super i na starém železe. Ale otázkou je, zda opravdu ta distra nedělat trochu specializovaná (já např. na embedded používám buildroot, umožňuje mi vyšší výkon a snazší customizaci, než by mi umožnil Debian nebo jiné klasické distro). Ale hlavní důvod je u Debianu zjednoduššení práce kvůli nedostatku lidských zdrojů. Podívejte se do gitu kernelu v Debianu - většina Ben Hutchings, a to ještě spravuje 3.2 řadu v upstreamu. To vše jsou neplacené práce (placenou má jen práci pro LTS díky Freexianu, v řádu pár hodin měsíčně. Já se spíš divím, že tu podporu vydrželi v pár lidech tak dlouho
A bylo to prostě nepoužitelné.My na takovém stroji máme aplikaci v PyQT a funguje to dobře.
Jen prostý systémový upgrade prostě trval roky.Protože apt/dpkg generuje neuvěřitelné množství fsynců. Musíš mu v tom zabránit, rychlost na pomalém storage pak vzroste několikanásobně. (jde to např. pomocí eatmydata)
My na takovém stroji máme aplikaci v PyQT a funguje to dobře..Věřím
Protože apt/dpkg generuje neuvěřitelné množství fsynců. Musíš mu v tom zabránit, rychlost na pomalém storage pak vzroste několikanásobně. (jde to např. pomocí eatmydata)Díky za tip. Kde to jde fsyncy nechám (už několikrát mi ta "nerozbitnost" apt/dpkg moc pomohla), ale eatmydata je moc zajímavý koncept.
Předpokládám, že to je >= 686Jo, to je, ale kernel je tam pro 486, protože to má nějaké divné PAE..
K7 už byla někde úplně jinde, to už byl 64-bitový procesor.
Eh, všechno zpátky, Athlon64 byl K8.
Mozno ak chcel povedal, ze prve i686, co malo MMX, bolo Pentium II.Jo, to přesně jsem tím chtěl vyblinknout :)
Zrovna na 686 je to docela skok (přeskočit 486 a pentium level) :-/.Ja mam pocit, ze debian nepodporoval starsi nez 486 procesory uz par let
Tiskni
Sdílej: