Byla vydána první verze 0.0.1 [Mastodon] multipatformního renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie). Vývoj Serva započal v roce 2012 v Mozilla Corporation. V roce 2020 bylo Servo předáno nadaci Linux Foundation. Servo je napsané v programovacím jazyce Rust.
Cloudovou službu Amazon Web Services (AWS) americké firmy Amazon dnes postihl globální výpadek. Omezil dostupnost řady aplikací a webů, například populární platformu Snapchat nebo aplikaci s prvky umělé inteligence (AI) Perplexity. Podle webu Downdetector hlásily problémy také uživatelé obchodu Amazon, streamovací platformy PrimeVideo nebo platební služby PayPal.
GNU Octave lze nově používat ve webovém prohlížeči v JupyterLite s jádrem Xeus-Octave.
Od 3. do 16. listopadu proběhnou Dny AI 2025. V úterý 11. listopadu proběhne Open source AI day v Red Hatu v Brně.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 158 (pdf) a Hello World 28 (pdf).
Vývojáři GIMPu nově vydávají oficiální snap balíčky GIMPu. Jsou sestavovány přímo v jejich CI (Continuous Integration) systému.
Správce sbírky fotografií digiKam byl vydán ve verzi 8.8.0. Jedná se o převážně opravné vydání provázené aktualizacemi knihoven. Novinky zahrnují implicitní použití systémového barevného profilu monitoru, import/export hierarchie štítků, editační nástroj rozostření aj.
Steve Jobs a superpočítač Cray-1 budou vyobrazeny na pamětních jednodolarových mincích vyražených v příštím roce v rámci série Americká inovace. Série má 57 mincí, tj. 57 inovací. Poslední 4 mince budou vyraženy v roce 2032.
Byl zveřejněn průběžně aktualizovaný program konference OpenAlt 2025 o otevřeném softwaru a datech, IT bezpečnosti, DIY a IoT. Konference proběhne o víkendu 1. a 2. listopadu v prostorách FIT VUT v Brně. Vstup je zdarma.
Senát včera opětovně nepřijal návrh ústavního zákona, který měl do Listiny základních práv a svobod zakotvit právo občanů platit v hotovosti nebo být off-line. Návrh předložila skupina senátorů již v roce 2023. Senát dnes návrh neschválil, ale ani nezamítl. Pokud by ho přijal, dostala by ho k projednání Sněmovna a vyjádřila by se k němu vláda.
A můžou zjednodušit balíčkování některých balíků, u kterých dělali speciální 686 verzi (glibc, mesa...)Tak tak. Bavili se o tom na debconf15 v Heidelbergu. Tuším, že o tom mluvil Ben Hutchings http://gemmei.acc.umu.se/pub/debian-meetings/2015/debconf15/Linux_kernel_BoF.webm na jednom z Kernel BOFů http://gemmei.acc.umu.se/pub/debian-meetings/2015/debconf15/Linux_kernel_BoF.webm nebo na https://summit.debconf.org/debconf15/meeting/223/the-initramfs-in-stretch/ (nenahráváno). Celkem významně jim to ulehčí práci, získaný čas lze využít smysluplněji (v rámci Debianu), jinak by to nedělali
Tak muze byt taky dost problem to podporovat. Ono to chce potom mit nejaky funkcni stroj (a rekl bych ze vic nez jeden) na kterym se budou moct resit/testovat reseni vzniklych problemu.Tak většinu testování můžeš dělat na modernějším x86…
ale ve smyslu neřešení starostí s podporou starších procesorůA ušetří se opravdu nějaké starosti? Já nevím, zajímaly by mě možné bugy, které tím můžou být způsobeny.
A ušetří se opravdu nějaké starosti? Já nevím, zajímaly by mě možné bugy, které tím můžou být způsobeny.Ano. Podrobnosti si nepamatuji, myslím, že jde i o infrastrukturní věci. Debian prostě opouští věci, co se nepoužívají a (i) proto jsou problémy s jejich kompilací (FTBFS). Např. podporu Alpha procesorů.
Debian prostě opouští věci, co se nepoužívají a (i) proto jsou problémy s jejich kompilací (FTBFS).A tady si zase nedokážu představit kód, který jde přeložit pro všechny možné architektury včetně x86 s -march=686 a ne s -march=486. (už jsem narazil na kód, který nešel přeložit s -march=486, ale současně ani pro jiné architektury, protože tam někdo natvrdo nahardcodoval MMX instrukce)
Cim tak strasne trpis? Tady de totiz o to, ze prave predevsim v prumyslu se bezne veci pouzivaji 20+let. Navic, jak bylo receno, i dneska se bezne takovej HW vyrabi. Proc? Protoze je nasobne spolehlivejsi nez novejsi architektury. Tusim se stale vyrabeji i386. Opet proc? Protoze na mnoho ruznych ucelu je to zcela dostatecny, je to dobre zdokumentovany a predevsim, pro to existuje hromada proverenyho SW. Bonus je pak radove vetsi EM odolnost. Nadto jedna vec je neco nepodporovat (=nebudu nikomu tvrdit, ze to bude fungovat) a druha vec je neco umyslne rozbit. V pripade Debianu pak de o umyslny rozbijeni. Ale neni to zadna novinka, ono je to stejne jedno, protoze systemd by na tom stejne nechodilo. Jo, jen tak mimochodem, rozdil mezi obecnou x86 kompilaci a kompilaci pro zcela konkretni CPU je +-5% (mimo specialni benchmarky, tam tomuze byt kolem 15%). Tudiz vliv veskerej zadnej.Pamatuji si, kdy jsem někomu instaloval Debian s LXDE na jakýsi slabý netbook, nepamatuji si, ale určitě to bylo minimálně 686, spíš nějaké slabé amd64. A bylo to prostě nepoužitelné. Jen prostý systémový upgrade prostě trval roky. Chápu, routery jsou super i na starém železe. Ale otázkou je, zda opravdu ta distra nedělat trochu specializovaná (já např. na embedded používám buildroot, umožňuje mi vyšší výkon a snazší customizaci, než by mi umožnil Debian nebo jiné klasické distro). Ale hlavní důvod je u Debianu zjednoduššení práce kvůli nedostatku lidských zdrojů. Podívejte se do gitu kernelu v Debianu - většina Ben Hutchings, a to ještě spravuje 3.2 řadu v upstreamu. To vše jsou neplacené práce (placenou má jen práci pro LTS díky Freexianu, v řádu pár hodin měsíčně. Já se spíš divím, že tu podporu vydrželi v pár lidech tak dlouho
A bylo to prostě nepoužitelné.My na takovém stroji máme aplikaci v PyQT a funguje to dobře.
Jen prostý systémový upgrade prostě trval roky.Protože apt/dpkg generuje neuvěřitelné množství fsynců. Musíš mu v tom zabránit, rychlost na pomalém storage pak vzroste několikanásobně. (jde to např. pomocí eatmydata)
My na takovém stroji máme aplikaci v PyQT a funguje to dobře..Věřím
Protože apt/dpkg generuje neuvěřitelné množství fsynců. Musíš mu v tom zabránit, rychlost na pomalém storage pak vzroste několikanásobně. (jde to např. pomocí eatmydata)Díky za tip. Kde to jde fsyncy nechám (už několikrát mi ta "nerozbitnost" apt/dpkg moc pomohla), ale eatmydata je moc zajímavý koncept.
Předpokládám, že to je >= 686Jo, to je, ale kernel je tam pro 486, protože to má nějaké divné PAE..
K7 už byla někde úplně jinde, to už byl 64-bitový procesor.
Eh, všechno zpátky, Athlon64 byl K8.
Mozno ak chcel povedal, ze prve i686, co malo MMX, bolo Pentium II.Jo, to přesně jsem tím chtěl vyblinknout :)
Zrovna na 686 je to docela skok (přeskočit 486 a pentium level) :-/.Ja mam pocit, ze debian nepodporoval starsi nez 486 procesory uz par let
Tiskni
Sdílej: