Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
. Posun pod LF bohuzel neni moc dobre znameni.
. A o politickem pozadi a vubec motivaci, aby se z toho projektu stal open-source uz se radeji rozepisovat nebude.
.
. A vykonove me take vyhovuje.
[zkus si dat na 4 jadro ~20 VM a poznas].To je opoved na nic. Zkuste si dat pet rumu a uvidite jak vam to pojede.
Co 50. Klidně 500. A ty blbečky, co to chtějí skutečně používat, pošleme někam.
Aktuální zkušenost:
WARNING: You are running in OpenVZ. This is known to be broken!!!
http://www.mind-flip.com/theBlog/2012/08/02/running-to-stand-still-mongodb-and-openvz/
http://docs.mongodb.org/manual/administration/production-notes/#production-virtualization
Fakt s OpenVZ je mnohem mensi problem a je mnohem vykonnejsi, nez KVM.Plno lidi si mysli opak, vcetne Gold partneru SW-Soft, treba zde.
Ze nekdo napise nekam ze je cosi broken jenom proto, aby to nemusel udrzovat, mi prijde trosku smutne, obzvlast, kdyz plizivym pohybem prichazi LXC, ktere je OpenVZ hodne podobne - takze casem to nekdo pro ty kontejnery stejne musi opravit a mam pocit, ze se to deje i pres podobne hlasky typu "Pod OpenVZ to mame rozbite".
Zde se, co se týče virtualizace, zcela rozcházíme. Virtualizace, jak ji chápu já, má být z hlediska provozu OS a app pokud možno zcela nerozlišitelná od reálného HW s tím, že ty rozdíly (limita rozdílu mezi virtualizovaných a hw prostředím) má směřovat k nule. Z tohoto pohledu je zcela mimózní cokoliv upravovat pro jakékoliv virtuální prostředí, naopak, to virtuální prostředí by se mělo snažit jakékoliv rozdíly potlačit. Se zachováním všech výhod virtualizace.
Přijde mi zcela absurdní softwarovému vývojáři říct: "oprav to, na tamté obskurdní platformně to neběží." Co by měl opravovat, pokažené to není.
Mimochodem na zcela stejný princip jsem narazil i když jsem hledal (jen tak se zájmu), možnost běhu PostgreSQL nad NFS. Jediná informace je: požadujeme posix fs a je nám jedno, co to je. Nádherný přístup, tleskám.
Fakt s OpenVZ je mnohem mensi problemOpenVZ provozuju na několika strojích čistě z finančních důvodů a z důvodů špatné zkušenosti s LXC a nedostatku času si tu zkušenost nějak napravit. Ale že bych tomu říkal menší problém než s KVM, které umí spustit virtuál, který se chová jako skutečný stroj. OpenVZ je kupa hnoje, který se v různých situacích různě rozbíjí. Síťová vrstva ze všeho nejvíc. Nastávají tam situace, které se samostatným kernelem ani nastat nemůžou jako že třeba kernelový ipsec tunnel mode nedokáže rozbalené pakety doručit guestům. OpenVZ je omezené a s jako takovým se s ním musí nakládat. Nelze od něj čekat zázraky. V současném stavu, pokud se za poslední rok něco radikálně nezměnilo, ho považuju za „virtualizaci pro chudé“ (tedy i pro mě v některých projektech). Naději vidím v postupném začleňování jednotlivých věcí do upstreamového kernelu v jakž takž přijatelném stavu. Výkonnostní srovnání KVM a OpenVZ má sice praktický význam, ale nelze z toho vyvodit, že na KVM je něco špatně. Přecijen KVM virtualizuje hardware, zatímco OpenVZ jen vyčleňuje skupiny systémových prostředků.
Síťová vrstva ze všeho nejvíc. Nastávají tam situace, které se samostatným kernelem ani nastat nemůžou jako že třeba kernelový ipsec tunnel mode nedokáže rozbalené pakety doručit guestům.
Vzhledem k množství commitů typu "make XY per-netns" (nebo namespace aware apod.) to bude asi hodně záviset na konkrétní verzi jádra.
Tiskni
Sdílej: