Open source počítačová hra na hrdiny NetHack (Wikipedie, GitHub) byla vydána v nové verzi 5.0.0. První verze této hry byla vydána v roce 1987.
Evropská komise naléhavě vyzvala členské státy EU, aby kvůli ochraně nezletilých na internetu urychlily zavádění unijní aplikace pro ověřování věku a zajistily její dostupnost do konce roku. Členské státy mohou zavést aplikaci EU pro ověřování věku jako samostatnou aplikaci nebo ji integrovat do takzvané evropské peněženky digitální identity.
Richard Biener oznámil vydání verze 16.1 (16.1.0) kolekce kompilátorů pro různé programovací jazyky GCC (GNU Compiler Collection). Jedná se o první stabilní verzi řady 16. Přehled změn, nových vlastností a oprav a aktualizovaná dokumentace na stránkách projektu. Některé zdrojové kódy, které bylo možné přeložit s předchozími verzemi GCC, bude nutné upravit.
Zulip Server z open source komunikační platformy Zulip (Wikipedie, GitHub) byl vydán ve verzi 12.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Před 30 lety, tj. v úterý 30. dubna 1996, byl spuštěn Seznam.cz.
Byly zpracovány a zveřejněny všechny videozáznamy, které stojí za zveřejnění, z konference FOSDEM 2026.
Od úterý 28. dubna musí nově uváděné notebooky v Evropské unii podporovat nabíjení přes USB-C. Jednotná nabíječka byla schválena Evropským parlamentem v říjnu 2022.
Byly publikovány informace o kritické zranitelnosti CVE-2026-31431 pojmenované Copy Fail v Linuxu, konkrétně v kryptografii (AF_ALG). Běžný uživatel může získat práva roota (lokální eskalaci práv). Na všech distribucích Linuxu vydaných od roku 2017. Pomocí 732bajtového skriptu. V upstreamu je již opraveno. Zranitelnost byla nalezena pomocí AI Xint Code.
Textový editor Zed dospěl do verze 1.0. Představení v příspěvku na blogu.
Vývojáři svobodného 3D softwaru Blender představili (𝕏, Mastodon, Bluesky) nejnovějšího firemního sponzora Blenderu. Je ním společnost Anthropic stojící za AI Claude a úroveň sponzoringu je Patron, tj. minimálně 240 tisíc eur ročně. Anthropic oznámil sponzorství v tiskové zprávě Claude for Creative Work.
Zeroconf je způsob konfigurování, kdy se počítač snaží automaticky nastavit připojení do sítě (a zjistit, které služby jsou v síti poskytovány / které jsme schopny nabízet), a to bez zásahu uživatele. Jak je na tom Linux s podporou této vymoženosti, si můžete přečíst na serveru Linux.com.
Tiskni
Sdílej:
25.6.2006 19:02
JiK | skóre: 13
| blog: Jirkoviny
| Virginia
1. Klasický začarovaný kruh. Poskytovatelé služeb nebudou nabízet své služby přes IPv6 (a už vůbec ne jen přes IPv6), dokud o ně nebudou uživatelé projevovat zájem. Uživatelé se nebudou pídit po IPv6 konektivitě, dokud nebude dostatek služeb dostupných přes IPv6 (nebo spíše jen přes IPv6). A ISP IPv6 konektivitu nenabízejí, protože o ni stejně nikdo nejeví zájem.
2. Uživatelé si zvykli na degradovaný Internet v zajetí maškarád, na Internet ořezaný do modelu klienti-servery. Jen se podívejte, čím zastánci psaní slova Internet s malými i argumentují: že "internet" není označení sítě, ale "média", prý něco jako televize nebo noviny. Hezky servery poskytují obsah, klienti si ho čtou, žádná end-to-end konektivita, žádná komunikace dvou rovnocenných partnerů. Pro drtivou většinu uživatelů je Internet jen web a mail a na takové pojetí pseudopřipojení přes maškarádu bohatě stačí. A když už se objeví poptávka po službách, které se do takového modelu nevejdou (chat, VoIP, videokonference, …), vyvine se raději neuvěřitelné množství úsilí k tomu, abychom principiální omezení maškarád zamaskovali. Výsledky (ICQ, Skype, …) jsou sice z pohledu každého, kdo má aspoň trochu ponětí o fungování TCP/IP, naprosto katastrofální, ale pro koncového uživatele to "prostě funguje".
3. Dost možná i řada firem těží ze setrvávání v neudržitelném stavu IPv4. Umožňuje jim to totiž vydělávat na poskytování řešení, která jeho nedostatky více či méně krkolomně obcházejí. Přirovnal bych to k tomu, jak ČTc léta usilovně bránil zavedení ADSL (a to i poté, co byl donucen ho formálně zavést). Navíc jsou tu i supervelké firmy, které mají prakticky neotřesitelné postavení, ale ve vývoji IPv6 řešení jim tak trochu "ujel vlak". Pokud taková firma bude zastávat stanovisko, že IPv6 vlastně nepotřebujeme, spousta lidí jim prostě bude věřit, protože oni tomu přeci musejí rozumět.
Neupadá. Len vyčkaj času.
Tak nevím, čím dál víc mi připadá, že ohromné množství úsilí se ve světě IT věnuje tomu, aby se nad IPv4 realizovala aspoň část toho, co je u IPv6 naprosto standardní záležitostí. A mám neodbytný pocit, že kdyby se toto úsilí věnovalo nasazení IPv6 do běžné praxe, získalo by se daleko víc s daleko menšími náklady…Přesně. Tento příspěvek by se měl tesat do kamene a vázat řetězem na krk všem (ne)poskytovatelům IPv6.
Kam na tie rozsahy ľudia chodia, keď je tu RFC 1918, ktoré hovorí: 10/8, 172.16/12, 192.168/16 ?
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz