Jiří Eischmann v příspěvku na svém blogu představuje typy, jak lépe chránit své soukromí na mobilním telefonu: "Asi dnes neexistuje způsob, jak se sledování vyhnout úplně. Minimálně ne způsob, který by byl kompatibilní s tím, jak lidé technologie běžně používají. Soukromí ovšem není binární věc, ale škála. Absolutního soukromí je dnes na Internetu dost dobře nedosažitelné, ale jen posun na škále blíže k němu se počítá. Čím méně dat se o vás posbírá, tím nepřesnější budou vaše profily a tím méně budou zneužitelné proti vám."
Byla vydána nová stabilní verze 25.05 linuxové distribuce NixOS (Wikipedie). Její kódové označení je Warbler. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání. O balíčky se v NixOS stará správce balíčků Nix.
Multiplatformní open source spouštěč her Heroic Games Launcher byl vydán v nové stabilní verzi 2.17.0 Franky (Mastodon, 𝕏). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 26 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
Klávesnice IBM Enhanced Keyboard, známá také jako Model M, byla poprvé představena v roce 1985, tzn. před 40 lety, s počítači IBM 7531/7532 Industrial Computer a 3161/3163 ASCII Display Station. Výročí připomíná článek na zevrubném sběratelském webu Admiral Shark's Keyboards. Rozložení kláves IBM Enhanced Keyboard se stalo průmyslovým standardem.
Vyšlo Pharo 13 s vylepšenou podporou HiDPI či objektovým Transcriptem. Pharo je programovací jazyk a vývojové prostředí s řadou pokročilých vlastností.
Java má dnes 30. narozeniny. Veřejnosti byla představena 23. května 1995.
1. července Mozilla vypne službu Fakespot pro detekci podvodných recenzí v internetových obchodech. Mozilla koupila Fakespot v květnu 2023.
8. července Mozilla vypne službu Pocket (Wikipedie) pro ukládání článků z webu na později. Do 8. října si uživatelé mohou vyexportovat data. Mozilla koupila Pocket v únoru 2017. Několik měsíců byl Pocket integrovanou součástí Firefoxu.
Turris OS má aktuálně problém s aktualizací související s ukončením podpory protokolu OCSP u certifikační autority Let's Encrypt.
Zeroconf je způsob konfigurování, kdy se počítač snaží automaticky nastavit připojení do sítě (a zjistit, které služby jsou v síti poskytovány / které jsme schopny nabízet), a to bez zásahu uživatele. Jak je na tom Linux s podporou této vymoženosti, si můžete přečíst na serveru Linux.com.
Tiskni
Sdílej:
25.6.2006 19:02
JiK | skóre: 13
| blog: Jirkoviny
| Virginia
1. Klasický začarovaný kruh. Poskytovatelé služeb nebudou nabízet své služby přes IPv6 (a už vůbec ne jen přes IPv6), dokud o ně nebudou uživatelé projevovat zájem. Uživatelé se nebudou pídit po IPv6 konektivitě, dokud nebude dostatek služeb dostupných přes IPv6 (nebo spíše jen přes IPv6). A ISP IPv6 konektivitu nenabízejí, protože o ni stejně nikdo nejeví zájem.
2. Uživatelé si zvykli na degradovaný Internet v zajetí maškarád, na Internet ořezaný do modelu klienti-servery. Jen se podívejte, čím zastánci psaní slova Internet s malými i argumentují: že "internet" není označení sítě, ale "média", prý něco jako televize nebo noviny. Hezky servery poskytují obsah, klienti si ho čtou, žádná end-to-end konektivita, žádná komunikace dvou rovnocenných partnerů. Pro drtivou většinu uživatelů je Internet jen web a mail a na takové pojetí pseudopřipojení přes maškarádu bohatě stačí. A když už se objeví poptávka po službách, které se do takového modelu nevejdou (chat, VoIP, videokonference, …), vyvine se raději neuvěřitelné množství úsilí k tomu, abychom principiální omezení maškarád zamaskovali. Výsledky (ICQ, Skype, …) jsou sice z pohledu každého, kdo má aspoň trochu ponětí o fungování TCP/IP, naprosto katastrofální, ale pro koncového uživatele to "prostě funguje".
3. Dost možná i řada firem těží ze setrvávání v neudržitelném stavu IPv4. Umožňuje jim to totiž vydělávat na poskytování řešení, která jeho nedostatky více či méně krkolomně obcházejí. Přirovnal bych to k tomu, jak ČTc léta usilovně bránil zavedení ADSL (a to i poté, co byl donucen ho formálně zavést). Navíc jsou tu i supervelké firmy, které mají prakticky neotřesitelné postavení, ale ve vývoji IPv6 řešení jim tak trochu "ujel vlak". Pokud taková firma bude zastávat stanovisko, že IPv6 vlastně nepotřebujeme, spousta lidí jim prostě bude věřit, protože oni tomu přeci musejí rozumět.
Neupadá. Len vyčkaj času.
Tak nevím, čím dál víc mi připadá, že ohromné množství úsilí se ve světě IT věnuje tomu, aby se nad IPv4 realizovala aspoň část toho, co je u IPv6 naprosto standardní záležitostí. A mám neodbytný pocit, že kdyby se toto úsilí věnovalo nasazení IPv6 do běžné praxe, získalo by se daleko víc s daleko menšími náklady…Přesně. Tento příspěvek by se měl tesat do kamene a vázat řetězem na krk všem (ne)poskytovatelům IPv6.
Kam na tie rozsahy ľudia chodia, keď je tu RFC 1918, ktoré hovorí: 10/8, 172.16/12, 192.168/16 ?
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz