Open-source trackball Ploopy Adept má novou verzi nazvanou A+. Stále jde o symetrický desktopový trackball s šasi z 3D tiskárny a firmwarem QMK. Novinkami jsou dvojice tlačítek, jimiž půjde také otáčet, a volitelná opěrka ruky. Funkcionalita firmwaru je rozšířena o gesta, vrstvy a možnost konfigurace za běhu. Schémata a kód jsou jako obvykle na GitHubu. A+ půjde předobjednat za 99 CAD (bez dopravy a cla/DPH).
Prusa Research představil nové modely svých 3D tiskáren: Prusa XL+, CORE One+ (Gen 2) a CORE One L+.
Crown je multiplatformní open source herní engine. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT a GPLv3+. Byla vydána nová verze 0.64. Vyzkoušet lze online demo.
NVIDIA na konci ledna vydala v beta verzi nativního linuxového klienta své cloudové herní služby GeForce NOW. Včera oznámila ukončení beta verze a oficiální podporu Linuxu.
Byla vydána nová verze 3.5.0 nástroje pro inkrementální kopírování souborů rsync (Wikipedie). Přehled oprav a vylepšení v souboru NEWS. Řešeno je 33 zranitelností.
Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 31 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
Firma IBM uvedla svůj první mikropočítač Personal Computer před 45 lety, v srpnu 1981. Základní konfigurace modelu 5150 za 1 565 tehdejších dolarů obsahovala desktop s Intel 8088 a 16KB RAM, Color Graphics Adapter a klávesnici. Právě klávesnice Model F/XT vybavené kapacitními spínači, vlivné a s převodníkem dodnes použitelné, připomíná sběratelský web Admiral Shark's Keyboards.
Slovensko odhalilo ruské součástky ve dvou testovaných zařízeních na zjišťování přestupků v silničním provozu a označilo je za bezpečnostní riziko. S odvoláním na vyjádření slovenského Národního bezpečnostního úřadu (NBÚ) to včera oznámil ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok. Zároveň ohlásil ukončení spolupráce svého úřadu s dodavatelem části uvedeného systému, slovenskou společností Soitron. Opozice, která na problematické kamery upozornila už dříve, vyzvala k odvolání ministra vnitra.
Dle plánu dnes ve 13:00 proběhne veřejný test eDokladů. Jeho cílem je ověřit připravenost aplikace a související infrastruktury na vysokou souběžnou zátěž před podzimními komunálními volbami.
Byla vydána nová verze 3.47 frameworku Flutter (Wikipedie) pro vývoj mobilních, webových i desktopových aplikací a nová verze 3.13 souvisejícího programovacího jazyka Dart (Wikipedie).
Zeroconf je způsob konfigurování, kdy se počítač snaží automaticky nastavit připojení do sítě (a zjistit, které služby jsou v síti poskytovány / které jsme schopny nabízet), a to bez zásahu uživatele. Jak je na tom Linux s podporou této vymoženosti, si můžete přečíst na serveru Linux.com.
Tiskni
Sdílej:
25.6.2006 19:02
JiK | skóre: 13
| blog: Jirkoviny
| Virginia
1. Klasický začarovaný kruh. Poskytovatelé služeb nebudou nabízet své služby přes IPv6 (a už vůbec ne jen přes IPv6), dokud o ně nebudou uživatelé projevovat zájem. Uživatelé se nebudou pídit po IPv6 konektivitě, dokud nebude dostatek služeb dostupných přes IPv6 (nebo spíše jen přes IPv6). A ISP IPv6 konektivitu nenabízejí, protože o ni stejně nikdo nejeví zájem.
2. Uživatelé si zvykli na degradovaný Internet v zajetí maškarád, na Internet ořezaný do modelu klienti-servery. Jen se podívejte, čím zastánci psaní slova Internet s malými i argumentují: že "internet" není označení sítě, ale "média", prý něco jako televize nebo noviny. Hezky servery poskytují obsah, klienti si ho čtou, žádná end-to-end konektivita, žádná komunikace dvou rovnocenných partnerů. Pro drtivou většinu uživatelů je Internet jen web a mail a na takové pojetí pseudopřipojení přes maškarádu bohatě stačí. A když už se objeví poptávka po službách, které se do takového modelu nevejdou (chat, VoIP, videokonference, …), vyvine se raději neuvěřitelné množství úsilí k tomu, abychom principiální omezení maškarád zamaskovali. Výsledky (ICQ, Skype, …) jsou sice z pohledu každého, kdo má aspoň trochu ponětí o fungování TCP/IP, naprosto katastrofální, ale pro koncového uživatele to "prostě funguje".
3. Dost možná i řada firem těží ze setrvávání v neudržitelném stavu IPv4. Umožňuje jim to totiž vydělávat na poskytování řešení, která jeho nedostatky více či méně krkolomně obcházejí. Přirovnal bych to k tomu, jak ČTc léta usilovně bránil zavedení ADSL (a to i poté, co byl donucen ho formálně zavést). Navíc jsou tu i supervelké firmy, které mají prakticky neotřesitelné postavení, ale ve vývoji IPv6 řešení jim tak trochu "ujel vlak". Pokud taková firma bude zastávat stanovisko, že IPv6 vlastně nepotřebujeme, spousta lidí jim prostě bude věřit, protože oni tomu přeci musejí rozumět.
Neupadá. Len vyčkaj času.
Tak nevím, čím dál víc mi připadá, že ohromné množství úsilí se ve světě IT věnuje tomu, aby se nad IPv4 realizovala aspoň část toho, co je u IPv6 naprosto standardní záležitostí. A mám neodbytný pocit, že kdyby se toto úsilí věnovalo nasazení IPv6 do běžné praxe, získalo by se daleko víc s daleko menšími náklady…Přesně. Tento příspěvek by se měl tesat do kamene a vázat řetězem na krk všem (ne)poskytovatelům IPv6.
Kam na tie rozsahy ľudia chodia, keď je tu RFC 1918, ktoré hovorí: 10/8, 172.16/12, 192.168/16 ?
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz