Na GitHubu byl zveřejněn algoritmus "Pro vás" sociální sítě 𝕏.
Byla vydána nová major verze 34.0.0 webového prohlížeče Pale Moon (Wikipedie) vycházejícího z Firefoxu. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Win8DE je desktopové prostředí pro Wayland, inspirované nechvalně proslulým uživatelským rozhraním Metro z Windows 8. Nabízí dlaždicové rozhraní s velkými tlačítky a jednoduchou navigací, optimalizované pro dotyková zařízení. Cílem projektu je přetvořit design operačního systému Windows 8 do funkčního a minimalistického rozhraní vhodného pro každodenní použití na Linuxu.
Laboratoře CZ.NIC vydaly Datovku 4.28.0 a Mobilní Datovku 2.6.0. Hlavní novinkou je ukládání rozpracovaných datových zpráv do konceptů. Datovka je svobodné multiplatformní aplikace pro přístup k datovým schránkám a k trvalému uchovávání datových zpráv v lokální databázi.
Unix Pipe Game je vzdělávací karetní hra zaměřená na děti a rodiče, která děti učí používat unixové příkazy prostřednictvím interaktivních úkolů. Klíčovým prvkem hry je využití symbolu | pro pipeline neboli 'rouru', který umožňuje propojit výstupy a vstupy jednotlivých unixových příkazů, v tomto případě vytištěných na kartičkách. Předpokládá se, že rodič má alespoň nějaké povědomí o unixových příkazech a jejich provazování pomocí |.
… více »PCIem je linuxový framework, který vytváří virtuální zařízení PCIe pomocí technik, které umožňují hostitelskému operačnímu systému rozpoznat tyto syntetické 'neexistující' karty jako fyzické zařízení přítomné na sběrnici. Framework PCIem je primárně zamýšlen jako pomůcka pro vývoj a testování ovladačů bez nutnosti použít skutečný hardware. Dle tvrzení projektu si fungování PCIem můžeme představit jako MITM (Man-in-the-Middle), který se nachází mezi ovladači a kernelem.
Byla nalezena vážná bezpečnostní chyba v telnetd z balíčku GNU InetUtils. Týká se verzí GNU InetUtils od 1.9.3 z 12. května 2015 až po aktuální 2.7 z 14. prosince 2025. Útočník může obejít autentizaci a získat root přístup, jelikož telnetd nekontroluje předaný obsah proměnné prostředí USER a pokud obsahuje "-f root"…
Stanislav Aleksandrov předložil patch rozšiřující KWin (KDE Plasma) na 3D virtuální desktopové prostředí (videoukázka v mp4).
Digg (Wikipedie), "místo, kde můžete sdílet a objevovat to nejlepší z internetu – a nejen to", je zpět. Ve veřejné betě.
Po .deb balíčcích Mozilla nově poskytuje také .rpm balíčky Firefoxu Nightly.
Zeroconf je způsob konfigurování, kdy se počítač snaží automaticky nastavit připojení do sítě (a zjistit, které služby jsou v síti poskytovány / které jsme schopny nabízet), a to bez zásahu uživatele. Jak je na tom Linux s podporou této vymoženosti, si můžete přečíst na serveru Linux.com.
Tiskni
Sdílej:
25.6.2006 19:02
JiK | skóre: 13
| blog: Jirkoviny
| Virginia
1. Klasický začarovaný kruh. Poskytovatelé služeb nebudou nabízet své služby přes IPv6 (a už vůbec ne jen přes IPv6), dokud o ně nebudou uživatelé projevovat zájem. Uživatelé se nebudou pídit po IPv6 konektivitě, dokud nebude dostatek služeb dostupných přes IPv6 (nebo spíše jen přes IPv6). A ISP IPv6 konektivitu nenabízejí, protože o ni stejně nikdo nejeví zájem.
2. Uživatelé si zvykli na degradovaný Internet v zajetí maškarád, na Internet ořezaný do modelu klienti-servery. Jen se podívejte, čím zastánci psaní slova Internet s malými i argumentují: že "internet" není označení sítě, ale "média", prý něco jako televize nebo noviny. Hezky servery poskytují obsah, klienti si ho čtou, žádná end-to-end konektivita, žádná komunikace dvou rovnocenných partnerů. Pro drtivou většinu uživatelů je Internet jen web a mail a na takové pojetí pseudopřipojení přes maškarádu bohatě stačí. A když už se objeví poptávka po službách, které se do takového modelu nevejdou (chat, VoIP, videokonference, …), vyvine se raději neuvěřitelné množství úsilí k tomu, abychom principiální omezení maškarád zamaskovali. Výsledky (ICQ, Skype, …) jsou sice z pohledu každého, kdo má aspoň trochu ponětí o fungování TCP/IP, naprosto katastrofální, ale pro koncového uživatele to "prostě funguje".
3. Dost možná i řada firem těží ze setrvávání v neudržitelném stavu IPv4. Umožňuje jim to totiž vydělávat na poskytování řešení, která jeho nedostatky více či méně krkolomně obcházejí. Přirovnal bych to k tomu, jak ČTc léta usilovně bránil zavedení ADSL (a to i poté, co byl donucen ho formálně zavést). Navíc jsou tu i supervelké firmy, které mají prakticky neotřesitelné postavení, ale ve vývoji IPv6 řešení jim tak trochu "ujel vlak". Pokud taková firma bude zastávat stanovisko, že IPv6 vlastně nepotřebujeme, spousta lidí jim prostě bude věřit, protože oni tomu přeci musejí rozumět.
Neupadá. Len vyčkaj času.
Tak nevím, čím dál víc mi připadá, že ohromné množství úsilí se ve světě IT věnuje tomu, aby se nad IPv4 realizovala aspoň část toho, co je u IPv6 naprosto standardní záležitostí. A mám neodbytný pocit, že kdyby se toto úsilí věnovalo nasazení IPv6 do běžné praxe, získalo by se daleko víc s daleko menšími náklady…Přesně. Tento příspěvek by se měl tesat do kamene a vázat řetězem na krk všem (ne)poskytovatelům IPv6.
Kam na tie rozsahy ľudia chodia, keď je tu RFC 1918, ktoré hovorí: 10/8, 172.16/12, 192.168/16 ?
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz