Administrace komentářů

Já bych to nakreslil trošku jinak. A to takhle.

A popsal bych to asi takto: XServer je nejnižší vrstvou pro grafická rozhraní na UNIXových systémech. Na jednu stranu pomocí ovladačů a systémových volání jádra komunikuje s hardwarem a na stranu druhou poskytuje protokol pro připojování klientů a API v podobě Xlib pro jejich implementaci. X klienti jsou programy, které na obrazovce vidíme - připojují se k tzv. displejům XServeru. Tyto programy mají uživatelské rozhraní tvořené buď přímo pomocí Xlib (což je velmi krkolomné, nepraktické a nepřenosné na jiné systémy než je X11), nebo pomocí tzv. vyšší knihovny ovládacích prvků, jako je QT, GTK nebo Athena. Tyto knihovny poskytují přívětivé rozhraní pro psaní UI aplikací.

Co se týče správce oken: správce oken je, ačkoliv se to může zdát divné, taky pouze X klient. Má akorát speciální práva nad tzv. root oknem a okny všech aplikací - může s nimi hýbat, nechat je zmizet, zvětšovat je atp. Může taky filtrovat zprávy (stisky kláves, souřadnice myši) pro jednotlivá další okna (X klient může mít více oken). To je z hlediska X serveru velmi praktické - protože window manager neposkytuje žádné komunikační rozhraní mezi X serverem a X klientem (to dělá X protokol a Xlib), nemusí window manager běžet aby mohl běžet klient. Proto je třeba možné měnit window manager za běhu.

Ad. otázka: X11 server komunikuje přímo s hardwarem - asi proto, aby na různých UNIXech s podporou X11 nebylo potřeba re-implementovat ovladače od 0. Zároveň ale potřebuje jistý dopping od kernelu (např. DRI nebo jadernou verzi ovladače v X). Takže je to imho takové sporné - já mám za to, že sahá přímo na HW.