Administrace komentářů

možná se nebavíme jako běžní uživatelé, ale bavíme se o nich. Váš problém je že jako typický Linuxový fanoušek nechcte připustit, že existuje možnost, že to v tom Windows těm běžným uživatelům prostě funguje a záměrně zveličujete okrajové jevy. Z toho jak vy popisujete fungování Windows (nebo spíš jejich nefungování) by až jeden měl strach okolo počítače s nimi jenom projít. Ale skutečnost je jiná - většinou i v těch Windows instalujete software z internetu z nějaké té Slunečnice nebo podobného serveru, kde je důvěryhodnost stejná jako u distribučních repozitářů. Taky se pořád ještě nosí instalace z médií jako je CD nebo DVD. Uživatelé co si párkrát, obrazně řečeno, namlátí, prostě zformátují disk a nainstalují Windows znova a dají si příště větší pozor. Stejně tak ale postupují nezkušení uživatelé Linuxových dister - něco rozvrtají natolik, že je pro ně nejjednodušší to reinstalovat a příště už si taky dají větší pozor. Chybama se člověk učí.

Nechápu kde pořád berete tu jistotu, že balíčky které distributoři umísťují do repozitářů jsou 100% bezpečné a v pohodě, pro mne to jsou stejně cizí lidi jako ti co vytvářejí "balíčky" pro Windows, nevěřím jim o nic víc ani o nic míň. A pochybuju, že před instalací podrobně zkoumáte každý balíček, zda neobsahuje něco škodlivého. A už vůbec nevím, kde berete tu jistotu že máte nezavirovaný počítač - pokud vím tak viry pro Linux jsou, zato antivirových programů moc ne. Mimochodem všechny balíčkovací systémy které jsem potkal vyžadovali pro instalaci jakékoliv aplikace práva roota. Tohle vám jako přijde bezpečné, že při instalaci třeba Pidgina si můžete teoreticky naprosto s přehledem "sprasit" celý systém, pokud balíčkovač udělal chybu? Kde vidíte rozdíl mezi špatným deb balíčkem a špatným instalátorem ve Windows?

A to teď mluvím o oficiálních repozitářích. A teď si představte ty neoficiální, o kterých byla řeč v úvodu této diskuse. Jaký rozdíl vidíte v tom, že uživatel si někde na netu najde nějaký repozitář slibující Nero a přidá si jej do zdrojů a tudíž defacto předá správci toho repozitáže svůj rootovský účet. Zlý a zákeřný správce repozitáže do balíčku s Nerem schová skriptík, který vymaže obsah /usr například a problém je na světě. Důvěřivý uživatel zadá instalaci Nera a už jen smutně kouká na černou obrazovku...

To jsou prostě extrémy které mohou existovat všude a zavisí spíš na lidech než na použitém systému.