Administrace komentářů

Repozitáře distribuce jsou něco jako značkové příslušenství – máte (přiměřeně) zaručeno, že spolu budou programy fungovat, že jsou nějak odzkoušené a odladěné. Ale samozřejmě tam není všechno. Podobně si můžete koupit od výrobce mobilního telefonu značkový kabel na propojení s počítačem, ale kdo to umí, může si kabel vyrobit sám, nebo koupit nějaký neznačkový, který může být mnohem levnější nebo umět něco navíc. Je spousta lidí, kteří to takhle dělají, ale není to postup pro běžného uživatele.

Pokud se chcete pouštět do ne čistě uživatelských akcí, můžete samozřejmě programy hledat i jinde na internetu. Pak ale nejspíš narazíte na různé komunitní projekty, kde se budou uživatelé vaší distribuce potkávat, a kde třeba najdete odkazy na nějaké komunitní repozitáře, které neobsahují každý jenom jeden program, ale kde se někdo stará třeba o vydávání těch nejaktuálnějších verzí apod. (třeba David Watzke tady občas odkazuje svůj repozitář pro Gentoo).

Další možnost je, že balíček pro vaši distribuci vydá přímo autor programu, a když ani to nezafunguje, zbývá ještě možnost zkompilovat program ze zdrojáků.

Jinak Nero a TrueCrypt podle mne budou v nějakých oficiálních repozitářích Debianu – Debian má oddělený ten opravdu čistý opensource v hlavním repozitáři, a různé komerční nebo méně free aplikace má v jiných, ale stále oficiálních, repozitářích.

A proč to nefunguje stejně, jako ve Windows? Ve Windows funguje pouze ta třetí metoda, tj. že balíček vydává autor programu. Nemáte ani žádný oficiální repozitář vyzkoušených programů, nemáte ani komunitní repozitáře (no, dalo by se říct, že různé katalogy jako Slunečnice se tomu přibližují). Kompilace ze zdrojáků se na Windows také moc nenosí, protože je mnohem složitější připravit prostředí pro sestavení programu tak, aby se program podařilo správně zkompilovat. Ve výsledku tedy máte jedině balíčky přímo od autora, proto když už nějaký program pro Windows najdete, najdete v drtivé většině případů i onen autorský balíček. Onen „chaos“ v Linuxu tedy vzniká tím, že vedle autorských balíčů pro vaši distribuci nalézáté i spoustu dalších věcí – autorské balíčky pro jiné distribuce, různé repozitáře, zdrojové kódy… Je to jako rozdíl mezi obchodem, kde máte pouze jeden druh od nějakého výrobku, a obchodem, kde máte od daného typu výrobku sto variant. Ano, v tom prvním nebudete mít problém s výběrem, nestane se vám, že byste v něm musel porovnávat, co je pro vás lepší. Tam prostě požadovaný výrobek najdete, nebo nenajdete. Ale větší svobodu máte v tom druhém obchodě.

Na světě může být mnoho dobrých programů, o kterých se nedozvíte, ale tak už to chodí – pro vás jsou určeny programy v oficiálních repozitářích vaší distribuce, a ke každým dalším programům vede už jen složitější cesta. Stejně tak je na světě mnoho vtipů, kterým neporozumíte, protože jsou v cizím jazyce – pro vás jsou určeny pouze ty české, případně v dalších jazycích, které ovládáte. A pokud se chcete vydat poznávat i další vtipy, nezbývá než tomu něco obětovat, a naučit se další jazyky. U těch programů máte alespoň tu jistotu, že drtivá většina těch opravdu dobrých programů se do repozitářů distribucí dostane, protože si jejich kvalit všimne víc lidí.