Administrace komentářů

Jak je to s repozitáři Debianu nevím, Debian nepoužívám. Ale je mi divné, že by tyto balíčky nebyly v žádném oficiálním nebo polooficiálním repozitáři a ani nebyly přímo u výrobce. U příkazu apt-cache bych očekával, že hledá v lokální kopii metainformací o balíčcích v repozitářích, se kterými jste pracoval, tudíž tam budou všechny programy, které jste instaloval. I pokud jste instaloval přímo z .deb balíčku z lokálního disku, pravděpodobně se to chová jako nějaký lokální repozitář. Jenom to odhaduju, někdo, kdo zná Debian, by to asi věděl lépe – ale připadalo by mi takové chování logické (správce balíčku si nějaké informace o balíčku musí uchovat už jen pro případ pozdější odinstalace, takže i soubory „volně se válející“ na disku, které mu předhodíte, si musí – alespoň z části – někam poznamenat). aptitude je pokud vím nadstavba nad dpkg, takže není problém, aby pracovalo opět nad tou stejnou databází, ve které jsou mimo jiné všechny nainstalované balíky, ať už pocházejí odkudkoli. Zkuste si při tom hledání nechat vypsat víc informací, možná mezi nimi bude i informace, odkud ten který balíček pochází.

Abych zodpověděl celý dotaz, sám používám Gentoo a na notebooku teď zkouším Sabayon Linux, který z Gentoo vychází. Pro mne spočívá výhoda Gentoo v tom, že tam člověk musí vědět co dělá, i tu nejprimitivnější věc musí sám vědomě nainstalovat a rozchodit – takže pak má opravdu přehled, co v systému má (od uživatele Gentoo pravděpodobně nikdy neuslyšíte dotaz: „Mám tady nainstalovaný program nebo běžící službu X, k čemu je to dobré?“) Pravda, takhle úplně se to týká asi jen serveru, na desktopu a GUI už také některé věci prostě nějak sami fungují, a popravdě ani radši nechci vědět, proč a jak… Ale před tím, než jsem objevil (a přesněji řečeno než vzniklo) Gentoo jsem zkoušel jiné distribuce, RedHat, Mandrivu, chvíli také Debian, později jsem si na zkoušku nainstaloval i Ubuntu. Ve všech případech mi ta distribuce nějak nesedla, až Gentoo bylo to pravé. Ale nedá se na to říct nějaká univerzální poučka, asi je jediná možnost – vyzkoušet pár distribucí, a vybrat si tu, která vám sedne. Já bych ani dopředu nedokázal říct, že mi Gentoo bude vyhovovat – líbil se mi ten princip, že můžete mít úplně vše pod kontrolou, ale zároveň nemusíte vše dělat ručně sám, ale máte už připravené skripty, které software zkompilují a nainstalují (tedy Gentooovské balíčky – ebuildy) – takže pokud chcete vědět, jak přesně se ten program instaluje, přečtete si onen skript, ale pokud vás to nezajímá, což je drtivá většina případů, řešit to nemusíte, a prostě jen program nainstalujete. Ale při skutečném používání se mi pak zalíbila spíš organizace init skriptů (později jsem zjistil, že je hodně inspirovaná Debianem), to, že do systému musíte opravdu každý program vědomě nainstalovat a každou službu vědomě zapnout, a to, že si lze zvolit vlastní sestavu závislostí a funkcí programů (takže když chci jen čistý Apache server, nenainstaluje se mi k tomu hned i PHP a MySQL, protože to má nějaké závislosti). Spoustu věcí z toho určitě umí i jiné distribuce, něco dělají možná dokonce líp, ale moje krevní skupina je zrovna Gentoo.

A mimochodem, přestože je Gentoo distribuce kompilovaná ze zdrojových kódů, a dalo by se tedy čekat, že její uživatel pořád něco kompiluje, drtivá většina balíčků, které v systému mám, jsou stabilní balíčky z oficiálních repository. Programy kompilované lokálně ze zdrojových kódů nemám pokud vím teď na žádném počítači, na desktopu mám overlay (což je název pro jakési polooficiální repozitáře Gentoo) pro VMware a pro databázi PostgreSQL, se kterou jsou momentálně v oficiálních repozitářích trochu problémy, protože se tam o ni nikdo nestará – a pokračování vývoje (tj. aktualizace balíčků s autorskou verzí) se pochopitelně rozbíhá mimo ten oficiální strom balíčků. Všechno ostatní jsou stabilní verze z oficiálních balíčků Gentoo, a nijak mne netrápí, jestli jsem oproti autorské verzi pozadu nebo ne – prostě za „svůj“ program považuju to, co mám v distribuci, a nijak mne netrápí, že třeba „pro jiný systém“ existuje novější verze, a že bych s trochou snahy tu verzi mohl mít třeba také, protože ten „jiný systém“ není od toho mého až tak odlišný. Ale je také pravda, že už mne dávno opustila potřeba zkoumat každý nový program a novou verzi, kterou potkám, a už jenom používám ty programy, které potřebuju.