Administrace komentářů

To jako na začátku má uživateli položit dotaz „myslíte si, že už jste v situaci, kdy máte v systému všechny potřebné závislosti?“, a pokud uživatel odpoví záporně, instalace se přeruší? Aby instalátor mohl fungovat správně, musí být schopen zjistit, zda dané závislosti už nainstalované jsou o čem to proboha mluvíte? Skript configure samozřejmě zjištuje zda má vše potřebné pro to aby mohl být problém zkonfigurován, já jsem mluvil o tom, že pokud si děláte systém od začátku ze zdrojáků, tak velmi rychle se dostanete do stavu, kdy už vás nějaké závislosti netlačí - prostě už máte v systému večkeré knihovny co se tak běžně používají, takže pokud si pak stáhnete odněkud nějaké zdrojáky a chcete je přeložit tak už jenom s potěšením zjistíte, že nemusíte žádné dodatečné závislosti instalovat. Chtěl jsem vám tím vysvětlit, že závislosti nejsou ani zdaleka takovým problémem, jak se může zdát z pohledu uživatele nějaké té klasické distribuce.

Už jsem psal, že tenhle systém používá třeba Gentoo

to není to co chci, je to opět ta další IMHO zbytečná distribuční vrstva. Já mluvím o modelu, kdy uživatel chce aplikaci ze stránek vývojáře, bez té distribuční asistence - v případě, že v jeho distribuci prostě z nějakého důvodu není - distributor neudělal balíček, případně není k dispozici onen gentoovský ebuild. Takto přece tato diskuse vznikla - uživatel Debianu nenašel v repozitářích nějaký soft, a místo logického kroku a správného kroku - stažení a instalace ze stránek vývojáře toho softu - hledá někde nějaké pochybné repozitáře, které vytvořil bůhví kdo a obsahují bůhví co.

A podle čeho by to určil? Jaké závislosti program potřebuje ví zpravidla autor, ne uživatel. Určuje to ten skript configure přece! Ten zjišťuje zda má potřebné závislosti dostupné či nikoliv, bohužel jak jsem psal již výše je jeho výstup spíše vhodný pro interaktivní spolupráci s uživatelem, což je něco co by bylo třeba změnit.

Systém, kdy uživatel neshání nějaké binární smetí po internetu, ale o správu softwaru se stará správce balíčků, který místo chaosu zavádí do údržby softwaru organizaci, je samozřejmě lepší. Podívejte se, jak ten váš „systém“ funguje na Windows – spousta programů, které se sice dají stáhnout z internetu, ale spousta jich také na nejrůznějších konfiguracích nefunguje, navzájem se nesnesou, přepisují si knihovny, neaktualizují se atd.

Systém, kdy software do počítače se dostává z repozitáře nějakých cizích lidí, kteří ten software nevyvíjí, a kterým tak nepřímo dávám rootovské práva nad svým strojem, protože většina balíčkovačů s kterýma jsem se setkal fungovala pouze s právy roota, není o nic bezpečnější a už vůbec není lepší - je jenom pohodlnější pokud se člověk podřídí diktátu distribuce. Sám Windows na svém počítači nemám, ale měl jsem je v práci a mají je všichni v mém okolí (kromě těch co mají MacOSX) a s tím že by někde něco nefungovalo, nebo se snad někde něco přepisovalo atd. jsem se snad ani nesetkal. Pokud si uživatel zanese do počítače nějaké smetí je to jeho chyba a ne chyba systému. Uživatel koneckonců má plné právo si do počítače zanést kolik smetí chce a navíc má právo si tam to smetí zanést lehkým způsobem :) Pro opatrného a inteligentního uživatele to totiž má přínos v tom, že si do sytému donese snadno i opravdu užitečné aplikace, bez toho aby mu je musel někdo třetí balíčkovat a chystat do repozitážů.

Je zbytečné něco takového psát znova od začátku – stačí připravit nástroj, který z ebuildů Gentoo vyrobí RPM, DEB Ne tohle opravdu nemám v úmyslu psát, a jestli jste z celé této diskuse pochopil, že chci, tak jsme se opravdu šeredně nepochopili :)