Administrace komentářů

zapeklite to neni. Jen bych se rozhodoval tak nejak podle okamzite situace a nalady. Fedoru jsem instaloval uz od jejich prvnich verzi na mnoha ruznych pocitacich a ruznymi zpusoby a nevzpominam si, ze bych mel nejaky problem (urcite nejmin padesat instalaci a upgradu). Posledni dobou ale opravdu nechavam deleni disku vicemene na instalaku, maximalne tak na serverech definuji kam se maji pripojovat pole. Nadruhou stranu nemam zkusenosti s Windows a jak tu nekdo psal, mozna nektera z tech ostatnich partic, neviditelnych z windows, budou nejake instalacni nebo recovery disky. To by asi chtelo spustit linux z live CD, partice sda1, sda3 a sda4 pripojit a podivat se, co v nich vlastne je (ono existuji i hidden partice, viz parametr "l" u fdisku, napr partice id 0x17 je "hidden NTFS"). Pak bych teprve mazal. Nevim jak u tveho zeleza, ale pokud budes mit boot partici az za polovinou disku (coz budes, pokud je sda1 nejaky xindl k widlim), pak muze byt problem s bootem, protoze tak daleko BIOS nemusi videt. Byvalo dobrym zvykem mit oddil s boot na zacatku disku. swap, root, home pak mohou byt v extended oddile kdekoliv. swapu se dava tak dvojnasobek pameti (ale dnes to nebyva kriticke), na root staci vetsinou tak do dvaceti giga, pokud se tam nebudou instalovat hry nebo neco jineho, co nabyde, home pak ten zbytek. boot partice staci par set mega - ale pokud clovek dela upgrade fedory na vyssi verzi pomoci yumu, tak se do bootu dava obraz a najednou clovek zjisti, ze defaultni hodnota je malo, ze by potreboval mit oddil boot pres ctyry giga. To posledni je zase zbytecny prepych, kdyz tam ma byt jen dvaapul mega kernelu a tri mega initrd... Fedora pri instalaci na novy disk udela jen dve primarni partice /dev/sda1 (asi 200 mega pro bootovaci oddil) a /dev/sda2, coz je cely zbytek disku jako LVM. V tom LVM se pak nadefinuje root, swap, home, var, data ..., jak je libost.