Administrace komentářů

Tak to rozhodně ne. V prvním sektoru disku je kromě primárního bootloaderu tabulka rozdělení disku, která má čtyři položky. Oddílům, které jsou zapsané tam, říkáme primární. Protože časem vyvstala potřeba mít více než čtyři oddíly, bylo vymyšleno rozšíření, kdy jeden z těch primárních oddílů označíme jako extended a ten pak funguje jako jakýsi kontejner na další oddíly. V jeho prvním sektoru je pak tabulka, ve které mohou být další oddíly (DOSovou terminologií logické disky, čert ví, jak tomu říkají teď). Obvykle je to řešeno tak, že první sektor toho extended oddílu obsahuje tabulku, kde je první oddíl (linuxovou řečí např. sda5) a jako druhý opět extended oddíl, který zase obsahuje jeden oddíl (sda6) a extended atd.

Tímto způsobem lze zřetězit oddílů v podstatě kolik chcete (zcela určitě víc než čtyři, pár takových systémů mám). V Linuxu je limit 31 oddílů pro hd*, a 15 pro sd*, ale to není limit systému partition tabulek, ale toho, jak jsou přidělována major a minor čísla blokových zařízení. Na druhou stranu, pokud někdo potřebuje víc než 15 oddílů, měl by zvážit, jestli jsou klasické tabulky tím správným řešením a jestli nepoužít něco sofistikovanějšího, např. LVM.

Na jednom fyz. disku může být max. 1 oddíl Primary

Pravděpodobně si pletete termíny primary a active (bootable). Nebo jste se nechal zmást tím, že windowsový fdisk vám nedovolí vytvořit víc než jeden jeho primární oddíl. Ale to ještě neznamená, že jich tam nemůže být víc, když je tam udělá někdo jiný (třeba linuxový fdisk).