Administrace komentářů

Pro zájemce jsem ten svůj DOSový softík zkompiloval do EXE. Je to specifické pro čipsety "Intel + Winbond", umí to nejvýš ICH8 (pokud máte ICH9 nebo ICH10, dejte vědět). Potřebujete bootovačku DOSu (třeba FreeDOS) a tuším zapnutou podporu XMS (himem.sys nebo jemmex.exe).

http://www.fccps.cz/download/adv/frr/smi_bin.zip

"Metoda detekce" spočívá v tom, že softík v DOSu napřed vypne všechny zdroje SMI a IRQ, a pak je po jednom odblokovává, měří čas a hledá anomálie. Konkrétně ten softík spustí nějakou těsnou smyčku na CPU (jenom dekrementace registru a loop), která má pevný počet cyklů (např. 3000), předem odhadnutý/spočítaný tak, aby jedna dávka trvala 1 mikrosekundu. Těsně před a těsně po smyčce se provede navíc instrukce "rdtsc", která čte timestamp counter registr CPU (jeho takt je taky předem obenchmarkovaný). V algoritmu je natvrdo zadrátováno, že pokud je naměřené trvání nebržděné mikrosekundové dávky (dle TSC) minimálně o půlku delší, jedná se o anomálii. Tahle měřící sonda se provede párkrát po sobě, aby měla statistika nějakou významnost. Nakonec program nahlásí min/max/avg. A tohle zkouší postupně pro jednotlivé zdroje SMI a IRQ.

Pokud je to skutečně SMI, tak jednotlivé zdroje SMI se dají z Linuxu softwarově zakázat a s trochou štěstí to nebude ničemu vadit. Obecně bych hned neskákal z mostu, ten problém si zaslouží pečlivější diagnózu... v Linuxu nedá moc práce přesně změřit čas uplynulý "od do". Nějaká lehká průběžná aritmetika/vyhodnocení v rámci běžícího procesu (včetně floating-point operací, ale bez potenciálně blokujících syscallů) je v klidu. Pokud si výsledky průběžně počítáte a ukládáte do paměti, ale za chodu detekční smyčky neděláte printf() a nejlíp ani malloc(), nemělo by docházet ke zkreslení Vašeho měření.

Časové značky udávané linuxovým kernelem (například to co vrací funkce GetTimeOfDay) mají přesnost danou nikoli periodou plánovače, ale rozlišením nějakého hardwarového časovače, který si kernel při bootu zvolí jako nejpřesnější a "nejlevnější" (třeba HPET nebo TSC). Dalším limitem je granularita použitého datového typu, např. u gettimeofday() je to tuším 1 us (TSC i HPET mají hardwarově lepší přesnost). Čili časovým značkám se dá věřit.

Ćemu se nedá 100% věřit jsou časovací/probouzecí funkce jako sleep() a spol., setitimer() nebo timer_create() nebo select(), které při "usnutí" odevzdají procesor plánovači - jejich přesnost se proto odvíjí od periody plánovače procesů a zátěže systému (nebo žerou 100% CPU, protože používají těsnou smyčku).

Tolik jenom v kostce, nechci tady zabíhat do detailů...