Administrace komentářů

Spanning tree využijete v případě, že máte redundantní páteř (smyčky v topologii mezi switchi navzájem). Server je za normálních okolností L3 zařízení, jako takový se STP neúčastní. Pokud Vám jde jenom o to, aby byly servery připojeny do sítě každý dvěma fousy (ale sama síť interně žádné smyčky nemá), STP nepotřebujete. Když ho zapnete, tak kromě té pomalé konvergence nebude nijak škodit, ale bude k ničemu. (Neuvažuju, že byste na serverech rozjel softwarový bridging, což pod Linuxem jistě jde a leccos to řeší.)

Po zapnutí switche s povoleným STP jsou podle mého všechny porty zpočátku bloknuté pro užitečná data, poslouchají jenom BPDU od sousedů (= režijní zprávičky STP). Switch a priori neví, na kterých portech má počítače (tam smyčka být nemůže) a na kterých portech má další switche. Tohle rozkoukávání trvá nějakých 20-50 s, pokud mě paměť nešálí. Resp. do těch 50 s by se měla garantovaně vejít konvergence celé topologie LANky. Odhaduji, že jste prostě nebyl dost trpělivý

A pak ještě jeden zádrhel. Pokud máte jeden server dvěma fousy do nějaké LANky, na obou rozhraních dvě různé IPv4 adresy ze stejného subnetu, tak to není odolné proti některým druhům výpadků. Stručně řečeno, default route bude ukazovat klidně do rozhraní, které zrovna uhnilo. Windows tuším aspoň reagují na ztrátu místního Eth linku, Linux ani to ne. V tom případě Vás budou zajímat témata jako různé varianty bondingu/teamingu ve vrstvě L2, nebo zmíněný soft-bridge na serveru. Taky se to dá řešit zřízením dvou L3 subnetů na téže L2 síti - ale pak musíte mít zajištěnu redundanci v rámci aplikace...

Pokud je to pro Vás takto příliš obecně popsáno, buďte taky konkrétnější - pošlete obrázek, popište služby, které chcete redundancí ošetřit. STP je jenom jeden z mnoha nástrojů pro "redundanci" - řeší vybrané specifické problémy. Jsou i jiné nástroje - pro jiné účely, s jinými záludnostmi