Administrace komentářů

U certifikátů je to řetězec důvěry od certifikátu, který vám předloží druhá strana, k autoritě, které důvěřujete. Ve vámi uvedeném případě zřejmě StartSSL CA deklaruje, že může podepisovat certifikáty jiných autorit, které podepisují koncové certifikáty (že tedy mezi koncovým certifikátem a jimi bude ještě jedna CA). Teoreticky by ta cesta mohla být i delší (tj. např. že by StartSSL CA podepisovala certifikáty autorit, které podepisují certifikáty dalších autorit a ty teprve podepisují koncové certifikáty). Pokud vy přijmete certifikát StartSSL CA za důvěryhodný i s jejich politikou, říkáte tím, že jim věříte, že podepíšou certifikáty jen takových certifikačních autorit, které považují za dostatečně důvěryhodné (mají např. nějaké požadavky na jejich politiku). Pokud jim nevěříte, je jednoduchý způsob, jak se bránit – odstranit StartSSL CA ze seznamu důvěryhodných autorit.

Praktický příklad, kde takováhle hierarchie dává dobrý smysl, je třeba univerzita. Ta bude mít svou certifikační autoritu, ale svou CA bude mít také každá fakulta. Teprve ty fakultní CA budou podepisovat koncové certifikáty. Ta univerzitní CA bude ve své politice deklarovat, že jako zprostředkující CA podepíše jen oficiální CA jednotlivých fakult, které dále musí dodržovat nějaké univerzitní standardy pro to, co mohou podepisovat.

V komerční oblasti jsou ty zprostředkující CA podle mne dost na hraně. Sice chápu, že pro velké organizace je příjemnější mít vlastní CA, než nakupovat spousty certifikátů od externí CA, takže chápu jejich snahu nechat si od důvěryhodné externí CA certifikát zprostředkující CA, slíbit té kořenové CA, že certifikáty bude vydávat „správně“, a pak už si to řešit po svém. Ale nedovedu si představit, že by ta externí komerční CA měla sílu a moc ty zprostředkující CA nějak kontrolovat.