Administrace komentářů

Na velikosti projektu záleží, protože pokud obsahuje 4 soubory, tak není třeba vykládat teměř žádné usílí na jeho organizaci, jako u projektu ze stovkami souborů. A to je právě to dělení na menší celky. Samozřejmě, že je jedno čím se to edituje, protože to nemá ze správou projektu nic společného, správa projektu je realizována souborem pravidel podpořených verzovním systémem a v neposlední řadě chováním těch kdo projekt tvoří a kdo na něj dohlíží.

Je jasné, že pokud se jen edituje několik souborů, tak si to klidně můžete otevřít třeba v v Jot-u. Ale pokud (teď změním osobu, bo tak to cítím já) pracuji na projektu a potřebuji k tomu, spoustu souborů nebo očekávám, že jich spoustu vytvořím a mám si je ještě navíc „otestovat“, tak to znamená, že dělám spustu změň, pravděpodobně vytvářím další testovací projekty, musím(už k vůli sobě) relativně často commit-nout změny, často kompiluju a debug-uji malé funkční drobky a k tomu ještě generuji/kontroluji dokumentaci („proboha, co sem to tam zas napsal“) tak to již znamená časté střídaní nástrojů, a pokud mám vyladěné IDE podle sebe, tak je to všechno jen o klávesových zkratkách.
Pro někoho může být IDE dobře vyladěné vim-ko, já mám vim-ko jako editor.

Navíc Vim i další slušné editory umí hledat deklarace všeho možného, otevírat dokumentaci.
Však já to nepopírám, ale Vim-ko Vám třeba nezobrazí ve stromové struktuře, všechny třídy či fce, optimální kód je stále 80 znaků na řádek, tak na co jsou ty kraje monitoru, tam právě jsou ty další informace, které trknou - člověk si nemůže pamatovat všechno.

Na slučování změn je lepší specializovaná…
No nevím, kdiff3 znám z rychlíku, ale sledovaní/slučování změn v lokálních datech a z repository např v Eclipse (s patřičnými pluginy, které je možné chápat jako jednotlivé aplikace integrované do jednotného prostředí) je dost silný nástroj a právě jde o to, že se neztrácí čas, pracuje se neustále v tom samém a nad tou stejnou definicí projektu.

Integrovaný debugger v editoru je fajn, ale zas překáží při psaní…
Co to?, jak?

Generování dokumentace, kompilace, testování…
No právě z kvalitního IDE je spustíte jednou kombinací kláves a stále ve stejném prostředí

A na ruční psani makefilu zapomeň
To nevím proč bych měl, já chci vědět jak to napsat a jak to funguje :)
Jinak použití qmake či cmake jsem považoval v tomto duchu za „ruční“ práci. Problém dobrých IDE je, že to člověka odnaučí dělat základní věci a pak „člověk“ už ani neví jak zkompilovat a zlinkovat něco z řádku, bo to za něj všechno „zázračné IDE“, které poskládá ty jednoduché příkazy jen správně za sebe, vygeneruje.

„ale na to je beztak lepší vygenerovaná dokumentace než editor“
- záleží na tom jestli vůbec je, nebo se znáš a psal si ji sám :), považuji za dost důležité, že to porozhlédnutí může být jen najetí myši nad danou fci/class či datový typ a hned se zobrazí dokumentace a deklarace.

A nebylo tu zmíněno automatické doplňování, které když je dobře udělané Vám za třeba 6 stisků kláves napíše 80 znaků a nepřeklepne se - tyto věci bez „vyšší“ znalosti ostatního, nelze zas tak jednoduše v „nezávislém“ editoru realizovat.
PS: pokud se na Vás sesypou všechny warning-y ze všech používaných aplikací/pluginů najednou, zděsíte se a napravíte je, pokud v každé separé aplikaci jsou jeden-dva, necháte je být :)