Administrace komentářů

Matfyz? Proč? Matika na FELu Vám připadá málo drsná? Fakt je, že já to vidím jenom zvenčí, se svým Bc z ekny... Přesto si myslím, že je spíš otázkou, jak moc hardcorově Vám přednášející ve škole daný obor podají, nebo jak moc hardcorově se jím chcete zabývat. Osobně mám z toho takový pocit, že přinejmenším k expertním systémům a strojovému vidění můžete přistupovat jako "uživatel" - vezmete nějaký hotový obecný framework / knihovnu a můžete s jejich pomocí vytvářet konkrétní koncové aplikace pro nějaký obor nebo problém. To je přesně můj přístup - selskej rozum. Když chci kydat hnuj, budu potřebovat vidle, ale nemusím nutně vědět, jak kovář ty vidle vlastně vyrobil.

Ostatně takhle jde přistupovat i k neuronovým sítím, ale tam mám subjektivně pocit, že paleta různých topologií a už třeba jenom přenosových funkcí neuronů je poměrně pestrá a netriviální... pokud řešíte konkrétní jednoduchou aplikaci, třeba klasicky na "pattern recognition", tak asi matfyz nepotřebujete, ale pokud se namočíte do nějakého základního výzkumu, jako že "myslící stroje" a "napodobení bilogického mozku", tak se teorii zjevně nevyhnete, to je trochu jiná liga Od "fascinace nápadem na myslící stroj" k nějakému vhledu do oboru na pomezí neuro a AI je to docela dálka, téma na dlouhá léta studia - a nemusí to být nutně vysoká matika, jako spíš absorpce encyklopedických vědomostí o "topologii" a funkcích různých "schémat zapojení", funkčních bloků na různých "úrovních rozlišení" či vrstvách abstrakce...

Jestli používat plody oboru AI jako uživatel, nebo se oborem zabývat jako badatel / průkopník (základní vývoj), to je otázka Vašeho naturelu a zřejmě taky shody náhod, z jakého úhlu se k věci dostanete

Já jsem se programováním nikdy neživil - přinejmenším nebylo mou primární náplní práce. Vedle čistokrevných hobby hříček jsem programování v práci provozoval vždycky spíš na okraj, v čase co zbyl po splnění denní dřiny (ať už to byla nějaká evidence zákazníků, nebo třeba šoupání krabic, nebo řešení HW reklamací). Bylo to vždycky "něco navíc" co počká. Je to jistě věc mé osobní volby a priorit. Pokud programuju, tak obvykle proto, že mi výsledek usnadní dřinu. S tím souvisí další aspekt: pokud mám něco programovat, potřebuju hodně silnou motivaci. Typicky se to stane tak, že při své práci zjistím, že něco dělám neohrabaně holýma rukama, a nějaký trochu elegantní software by mi tu dřinu usnadnil. Tím softwarem může být podle okolností rychle spíchnuté klikátko nad relační databází se speciálním grafickým diagramem, nebo třeba driver pro kus hardwaru, nebo nějaká knihovnička, nebo nějaká systémová utilita/sonda, nebo třeba objektová databáze... Jsem jako ten osel, co před sebou potřebuje vidět velikou šťavnatou mrkev, aby se pohnul z místa. A jsem pak schopen se učit nové věci a občas i něco vymyslet a celé mě to baví. Hlavně, když je na to čas...

Na základě těch pár let zkušeností si troufnu říct, že možná není potřeba být zaměstnán rovnou jako čistokrevný programátor - začněte třeba sbírat praxi v nějakém sousedním oboru, kde programování taky uplatníte. Změnit zaměstnavatele můžete vždycky. Popravdě řečeno jsem nepotkal mnoho čistokrevných programátorů (asi se nepohybuji v těch správných kruzích, no...) - zato jsem potkal pár hodně šikovných lidí, kteří fungují ve svém zaměstnání jako odborníci pro nějakou oblast (jasně, vždycky se to točí kolem počítačů nebo MaR) - integrátoři, designéři regulačních systémů, návrháři hardwaru, pokročilí správci IT/ISP - a programování je pro ně jenom částí specializace, částí denního chleba. Být na plný úvazek specialista na Javu nebo C++, není to nádeničina? Koňské klapky na očích? A co teprve když jsou role analytika a programátora striktně odděleny - takže jako programátor vidíte jenom specifikaci dvou rozhraní a požadované funkčnosti, spíchnete to a jdete dál, a konečný výsledný celek třeba v ani nevidíte v provozu, a třeba Vás i může štvát, že ta rozhraní někdo druhý navrhl blbě, ale Vy už s tím nic neuděláte... jak moc je taková práce motivující? Jasně, ono to v echtovním řemeslném vývoji softwaru asi jinak nejde. [context switch] Hehe, nedávno jsem tady v "Ábíčku" v Jaderných novinách četl postesk nějakého jaderného hackera, že dobrá půlka dnešních profesionálních programátorů nenapsala za život ani řádek kódu, který by se musel kompilovat...

Tehdy koncem minulého století na Ekně, na pohodovém a užitečném cviku z expertních systémů, jsme měli pochopitelně za úkol vytvořit nějakou bázi znalostí ke konkrétnímu problému. Expertní systém (inferenční engine + uživatelské rozhraní) jsme dostali hotový. Já jsem tou dobou v práci připojoval lidi k internetu přes dial-up, takže z toho vznikl takový diagnostický "žebřík" pro diagnózu jednotlivých síťových vrstev, resp. řetězu předpokladů a příznaků správného a funkčního "připojení do internetu". Inferenční mechanismus byl snadno pochopitelný skrz formální logiku (booleovskou + trochu fuzzy), výsledek chodil velmi dobře. Prakticky jsem to tehdy nikde nenasadil (ačkoli by to asi šlo), ale expertních systémů se od té doby nebojím a zároveň jsem si utřídil jakýsi obecný přístup k debugování čehokoli

P.S. mimochodem veličina IQ je pro mě osobně taky dost neuchopitelná. Daleko spíš věřím na selskej rozum, soustředěnost, zaměření na cíl, schopnost dohledat podstatné souvislosti z mnoha zdrojů informací (nebo si přinejmenším uvědomit, že mám informací málo - že můžu být sebechytřejší, ale z dostupné dokumentace rozumnou "aplikovatelnou konzistentní teorii" neposkládám). Schopnost klást si správné otázky, schopnost filtrovat střípky informací z hromady balastního textu, schopnost kombinovat "oficiální dokumentaci" k hardwaru či softwaru s "teoretickým pozadím" a alternativními zdroji informací. Schopnost přiměřené neúcty k autoritám. Schopnost přeskočit pasáže nějakého textu, které zabředají zbytečně hluboko do teorie (a často v dané úrovni zabřednutí opomenou důležité dílky skládačky, třeba proto, že autor předpokládá apriorní znalost nějakého širšího kontextu, nebo proto, že chce vypadat důležitě a přitom neumí pečlivě formulovat).

A dost...