Administrace komentářů

Furts to nepochopil: jazyk X žádnou v drtivé většině případů nevykazuje vlastnost Y, býti kompilovaný prostě není vlastnost jazyka jako takového, ale jeho kompilátoru. O jazyce to neříká vůbec ale vůbec nic. Schválně se podívej např. do normy ANSI C, kolikrát se tam mluví o kompilaci (výskyt toho slova je tam asi pětkrát). Nebo se koukni na JAVU: ta pravda standardizuje svůj bytekód, ale co má spolu společného java, javascript, closure jako jazyky? Nic. a přesto jdou kompilovat do stejného bytekódu.

Ta distinkce není žádné slovíčkaření, ale podstatné pozorování, které ukazuje, že soudy: "jazyk X je kompilovaný, tedy je pomalý" jsou ve skutečnosti špatné, protže ta pomalost je daná nikoli tím jazykem, ale použitým kompilátorem. Což má i praktický dopad: protože není třeba měnit jazyk, stačí měnit kompilátor (iterpret). S tím, na jakém kompilátoru/interpreteru je ten jazyk běhán nejčastěji to nikterak nezávisí. Naopak Ty jsi v diskusi smísil dva naprosto rozdílné jazyky (pro vývojáře je daleko větší rozdíl mezi freestanding C a hosted C: jak v komfortu psaní, tak v tom, kde se tyto jazyky užívají, než např. mezi hosted C a Javou) a na základě toho zmatení pojmů jsi se snažil argumentovat.

A furt tady zůstává ten Tvůj obrovský rozdíl mezi kompilovanými a interpretovanými jazyky, který spočívá čistě v tom, který virtuální stroj umí či neumí výsledný bytekód vykonat (btw. ani exáč/ELF není spustitelný sám o sobě, vyžaduje nějaký runtime). Pro normálního člověka to prostě žádný rozdíl není, např. s Javou je vývojový cyklus naprosto stejný jako s C, v dobře zkonfigurovaném OS se neliší ani spouštění (a v špatně nemusíš spustit ani ten ELF). Kde je ten obrovský rozdíl, který je třeba řešit? V tom, že když přenesu daný kód na jiný stroj (arm s jazelle), tak je to najednou naopak?