Administrace komentářů

V unixu se při výpisu na terminál nepoužívá magická funkce, ale zápis do souboru. Programátor který chce vypsat text si otevře soubor se speciálním identifikátorem a pak do něj zapisuje stejně, jako kdyby šlo o klasický soubor. Standardně systém poskytne každému programu dva soubory, které jsou přesměrovány na terminál:

stdout (standardní výstup - standard output), kam se vypisuje veškerý běžný text, který má program potřebu vypsat. Deskriptor (identifikační číslo souboru přidělené systémem) tohoto výstupu je pro každý program 1.

stderr, kam může program vypisovat chyby. Deskriptor přidělený systémem je 2.

Terminál ti umožňuje výstupy z programů přesměrovávat. 1>&2 znamená, že chceš přesměrovat stdout do stderr.

Ukázky

Abych to nějak ilustroval:

$ echo "xe"
xe

V tomhle případě šel výstup z echa, které běžně vypisuje na stdout do terminálu.

$ echo "xe" 1>&2
xe

Tohle vypadá na první pohled stejně - výstup šel do terminálu. Děje se zde ovšem cosi víc - výstup sice šel do terminálu, ale nikoliv na výstup (stdout), ale na chybový výstup (stderr)! Přesměrovali jsme tedy stdout (deskriptor 1) na stderr (desktiptor 2).

$ echo "xe" 2>/dev/null 1>&2

Nyní jsem přesměroval chybový výstup do souboru /dev/null a standardní výstup do chybového výstupu. Jak je možné vidět, nic se nevypsalo, protože oboje jde do souboru /dev/null, který slouží jako forma odpadkového koše.

K čemu je to dobré?

Nabízí se otázka - k čemu je to dobré? Jeden z důvodů je oddělení chyb od korektního výstupu.

Dejme tomu, že bych chtěl vyhledat kolikrát se nachází soubor s určitým názvem u mě na disku. K tomu použiji příkaz find a wc, který počítá řádky (a další věci), které mu napíšeš na vstup. find má však tu ošklivou vlastnost, že vždy vypíše, když k nějakému souboru nemůže získat přístup. Pokud použiji naivní implementaci:

$ find / -name "xaxex*" | wc -l
find: `/tmp/pulse-PKdhtXMmr18n': Permission denied
find: `/tmp/atop.d': Permission denied
find: `/run/udisks': Permission denied
find: `/run/lighttpd': Permission denied
find: `/run/cups/certs': Permission denied
find: `/run/samba/winbindd_privileged': Permission denied
find: `/run/watershed': Permission denied
find: `/run/lock/lvm': Permission denied
find: `/proc/tty/driver': Permission denied
.... pár tisíc řádek

Tak sice funguje, ale jsem zaplaven tisícema řádek hlášek o tom, že find nemohl k něčemu získat přístup. Řešení je přesměrovat chybový výstup do pryč:

$ find / -name "xaxex*" 2>/dev/null | wc -l
0

V upravené verzi vidím jen to co jsem chtěl - že na disku mám 0 souborů začínajících názvem "xaxex".

1>&2, resp. 2>&1

K čemu je tedy přesměrování standardního výstupu do chybového výstupu? Hodí se to všude tam, kde to rozlišovat nechceme a potřebujeme pracovat jak s běžným, tak chybovým výstupem.

2>&1 je trochu zvláštní zápis, běžně se používá spíš opak: stderr do stdout, protože s tím se pak dá lépe pracovat (| i > běžně přesměrovává stdout, ne stderr).

K čemu je tam &

& se při přesměrování 1>&2 používá, aby bylo jasné, že nechceš přesměrovávat do souboru s názvem 2, ale do deskriptoru číslo 2. Kdybys tam & nenapsal, vytvořil by se ti ve složce soubor 2, ve kterém by byl výpis, který šel na stdout.