Administrace komentářů

Hm, tak podpisy vypadají v pořádku. Pokud si to chceš ověřit, umí to třeba příkaz drill:

drill -TD promenyoblezeny.cz -k /etc/trusted-key.key

V souboru /etc/trusted-key.key je veřejný klíč kořenové zóny:

.       166750  IN      DNSKEY  257 3 8 AwEAAagAIKlVZrpC6Ia7gEzahOR+9W29euxhJhVVLOyQbSEW0O8gcCjFFVQUTf6v58fLjwBd0YI0EzrAcQqBGCzh/RStIoO8g0NfnfL2MTJRkxoXbfDaUeVPQuYEhg37NZWAJQ9VnMVDxP/VHL496M/QZxkjf5/Efucp2gaDX6RS6CXpoY68LsvPVjR0ZSwzz1apAzvN9dlzEheX7ICJBBtuA6G3LQpzW5hOA2hzCTMjJPJ8LbqF6dsV6DoBQzgul0sGIcGOYl7OyQdXfZ57relSQageu+ipAdTTJ25AsRTAoub8ONGcLmqrAmRLKBP1dfwhYB4N7knNnulqQxA+Uk1ihz0=

Zkus si přeložit jména přímo z toho nagios serveru, mohlo by to věci vyjasnit.

----

On DNSSEC je hrozně nesrozumitelný, protože se tam motá spousta pojmů, ale v principu není složitý. V podstatě jde o to, že každý záznam v zóně je podepsaný nějakým klíčem, a v nadřazené zóně je (v záznamu typu DS) otisk toho klíče. DS záznam je taky podepsaný klíči nadřazené zóny, a jejich otisk je zase o zónu výš. Tak to jde dál, až ke kořenové zóně, ale otisk jejího klíče už není kam dát, takže se napíše do konfigurace DNS serveru který má podpisy ověřovat.

Kvůli snazší výměně klíčů je podobná hierarchie ještě v rámci zóny, používají se ZSK (zone signing key, klíč podepisující zónu) a KSK (key signing key, klíč podepisující klíče). V zóně je pak třeba A záznam, jeho podpis pomocí ZSK, veřejná část ZSK, její podpis pomocí KSK a samotný KSK (veřejná část samozřejmě). Do nadřazené zóny pak jde otisk KSK v podobě záznamu DS, který je tam podepsaný pomocí tamějšího ZSK...

Tady terminologická odbočka: v DNS jsou autoritativní servery a resolvery. Resolvery jsou dvou typů, rekurzivní (běžně se jim říká rekurzivní servery) a stub resolvery. Stub resolver skoro nic neumí, jenom zeptat se rekurzivního resolveru a pak papouškovat výsledek aplikaci. No a konfigurace stub resolveru je v Linuxu v souboru resolv.conf. Rekurzivní resolver, který rozumí DNSSECu a kontroluje podpisy se nazývá validující resolver. Stub resolver pokud vím nikdy validující není, protože validace vyžaduje procházení nadřazených zón, tj. rekurzi.

Aby DNSSEC byl zpětně kompatibilní, tak se všechna práce přesunula na rekurzivní servery (resolvery). Když rekurzivní resolver rozumí DNSSECu a potká neplatný podpis, tak se tváří že zóna neexistuje. Když DNSSECu nerozumí, tak pochopitelně záznamy neověřuje, takže i neplatně podepsané věci jsou vidět. Pokud klient rozumí DNSSECu, tak může požádat rekurzivní resolver, aby podpisy neověřoval, nastavení příznaku Checking Disabled (v programu dig je to +cdflag).