Administrace komentářů

- každou bool proměnnou vždy můžeš zakódovat do enumu. Někdy je to srozumitelnější, někdy ne. Pokud píšu sw např. pro užití v rámci evropské kultury, tak ale může být přirozenější bool volba "opačná orientace písma" - z který jasně plyne co je stadard a co výjimka, než enum "zleva_do_prava" a "zprava_do_leva", kde bude člověk půl minuty přemšlet, odkud kam to vlastně píše Pokud píšu plně internacionální program, je samozřejmě lepší výčet. Na jednu věc může být dle kontextu více "nejlepších" řešení.

- průhlednost okna - hodí se mít nastavený alfakanál na konstantní hodnotu, ale kromě toho mít možnost tu průhlednost zapnout/vypnout, aniž by člověk hýbal s nastaveným alfakanálem. Dvě metody jsou tady míň ergonomické, protože tudle vlastnost budu vázat s nějakým zapínacím tlačítkem, jehož vypnutí/zapnutí opět jednoduše a bezproblémově vyřeším setterem a getterem. Další výhoda bool setteru je tu symetrie s getterem - který zde zcela jistě potřebuji.

- výčet student/důchodce atd... použít nejde, protože to nemusí být disjunktní množiny (a pokud v současné právní úpravě některé dijunktní jsou, neznamená to, že za rok budou furt: proto je správné tu disjunktnost zajistit nikoli na úrovni uložení dat, ale na úrovni přístupových metod). A pokud to dáš do konstruktoru, tak se nutnosti setteru nezbavíš, protože samozřejmě člověk během svého života tyto své statusy mění. To už mi přijde, že hledáš jakoukoli cestu, hlavně abys nemusel použít bool setter.

- výčet (nezasílat, jenVýroční, zasílat) užít jde, ale je to imho blbé řešení. Totiž ono je použitelné jen pro dvě kategorie newsletterů (a to ještě těžko, jak je vidět, žes ze čtyř možností jsi dal jen tři, protože čtyři už by byl trochu zmatek - a s dalšími kategoriemi roste počet možností exponenciálně). Přitom běžné je, že buď stačí jen hrubé rozdělení (zasílat/nezasílat - např. většina eshopů na webu nic jemnějšího nepotřebuje), nebo je třeba rozdělení dle kategorií newsletterů - kde bude u každé volba ne/zasílat danou kategorii - pak ale zas je většinou hodně nepraktické mít ty kategorie natvrdo v kódu. Za povšimnutí také stojí, že mé řešení jde na více kategorií jakžtakž rozšířit (původní setter může zůstat jako "all-in-one" nastavování), zatímco řešení s výčtem bude třeba přepsat.