Administrace komentářů

No leze to z Vás jak z chlupaté deky Třeba jenom informace, že tam máte *antény* v tzv. zóně bleskové ochrany 0, a vstup telefonních linek - naprosto zásadní údaje a zmínil jste je jenom náhodou a mimochodem... měl jste začít schématem, co do objektu vstupuje a vystupuje. Nějaký popis, jak objekt vypadá, z Vás už taky vypadl, ale bylo by třeba zajímavě vědět, z čeho je udělaná střecha...

Mrkněte se pro začátek třeba sem na obrázek na str.6 (PDF od firmy Dehn). Zazoomujte, je vektorový.

Další rozsáhlejší popis je tady - doprovázený náčrtky a fotkami, z pera tuzemského nezávislého odborníka a malého výrobce, pana Vladimíra Broka, soustředěný na ochranu signálových vedení.

Hromosvodařské normy se v průběhu posledních pár desítek let dost vyvíjely a zpřísňovaly. Jedna věc je, že zlí jazykové tvrdí, že si to firma Dehn skrz EU šije a prosazuje na svoje patřičně drahé portfolio, druhá věc je, že pokud se aktuální normy podržíte, máte slušnou šanci mít konečně pokoj.

Jak už tu říkali jiní, měl byste se dohodnout s odborníkem, že Vám navrhne a dodá patřičnou ochranu. Nicméně osobně zastávám názor, že vůbec neuškodí, pokud si o tématu něco sám nastudujete, než svěříte své pozadí a peníze do rukou odborníka.

Odborník zohlední při návrhu aktuální poznatky, v lepším případě je vybaven návrhovým softwarem (podle dnešních norem to skoro jinak nejde), při návrhu se bere v úvahu "expozice"/rizikovost lokality (ve Vašem případě zrovna dost vysoká) která ovlivňuje velikost uvažované "valící se koule" apod.

Otázkou je, co si představujete pod pojmem "provozně způsobilý hromosvod". Za komárů pro získání revize stačily jedna-dvě tyče na střeše, dnešní slušný hromosvod je spíš pavučina tlustých drátů na distancích, co běží po hřebenech střech, plus v pravidelných roztečích krátké jímací tyčky, plus třeba i několik delších jímacích tyčí, kde potřebujete vytvořit stín (ZBO0b pro anténu zcela určitě), tzv. bezpečně oddálený bleskosvod v blízkosti antén apod. Třeba na plechové střeše je trochu problém to bezpečné oddálení dodržet - život je kompromis, ale musíte mít představu, na čem lze slevit a na čem rozhodně nikoli.

Nejde zdaleka jen o tu pavučinu na střeše - odborník by měl znát, navrhnout a důsledně trvat na správném provedení zemničů = provedení, materiál, kam a jak hluboko zakopat, čím obsypat, zalít apod.

Samozřejmě všecky země pospojovat...

Teprve pak je na řadě ochrana signálových vedení (a napájení, včetně "nízkého napětí" = 220/380). Jak už tu někdo psal - kaskádní, s bleskojistkami na rozhraních mezi zónami bleskové ochrany, bleskojistky mají odstupňovanou "hrubost" = svedený náboj a rychlost reakce.

Komplexní ochrana objektu je tak dobrá, jako její nejslabší místo.

Pokud řešíte ve venkovním prostředí datové přenosy resp. internet mikrovlnou nebo WiFi, tak konkrétně v případě wifi máte teoreticky na výběr: A) mít rádio pod střechou a anténu venku, pak řešíte bleskojistky na koax a útlum koaxu - nebo B) mít rádio jako venkovní jednotku, ta by měla být v kovové outdoorové krabici, a jištění proti blesku řešíte na ethernetu (a napájení rádia). Poslední dobou převažuje názor, že B) je správně. Pár metrů optického patchcordu a dva media-konvertory možná stojí za úvahu, co říkáte... Když odejde rádio v krabici venku, není to taková tragédie, jako když odejdou všecky počítače uvnitř v budově.

Ono není potřeba vystřílet za všech okolností úplně celý arzenál. I když zrovna ten Váš případ je zřejmě docela prubířský kámen Vybavuju si, že o kaskádní ochraně koaxových svodů jsem poprvé slyšel od člověka, který v rámci svého zaměstnání instaloval nějaké GSM a TV antény a podobná rádia v relativně nižších frekvenčních pásmech, na GSM stožárech (= různě na vysokých kopcích). Samotný masivní stožár bývá kvalitním přirozeným svodem, který bohužel přitahuje blesky díky své vysoké poloze. Zas na druhou stranu představuje docela rozumný stín pro antény. Jedna bleskojistka na koaxu rozhodně nestačila, ale když se daly po cestě dvě nebo tři do kaskády, úmrtnost rádií v budce u paty stožáru klesla k nule. Což souhlasí s dnešními normami, které mají kaskádní zapojení a parametry jednotlivých stupňů dost podrobně rozpočítané.

Při ochraně VF signálů nebývá zrovna jednoduché, dodržet přesné odstupňování - protože pro vyšší frekvenční pásma nelze zkonstruovat jemné stupně ochrany (transily mají moc velkou parazitní kapacitu) - ale třeba i jenom několik hrubých širokopásmových ochran (plynová jiskřiště) v kaskádě je určitě lepších než drátem do oka. Svébytnou vychytávkou je čtvrtvlnný zkrat - při kvalitním provedení poskytuje vynikající ochranu, ale je relativně úzkopásmový a hlavně nepropouští případné ss napětí (přiložené napájení pro anténu) - proto je jeho použitelnost obecně dost omezená.

Nevěřte krabičkám (UPS, rádiím), které Vám tvrdí, že mají zabudovanou přepěťovou ochranu. Nějaký ten transil navíc (v ceně 5 Kč) sám o sobě neznamená vůbec nic - zejm. nikoli v koncovém zařízení, které má chránit. Jako třetí stupeň v kaskádní ochraně prosím. Ale nenechte se ošálit, že už víc proti přepětí dělat nemusíte - pravý opak je pravdou, musíte začít "vnějším opevněním objektu".

Normy pro ochranu proti přepětí jsou obecně míněny na ochranu zdraví lidí a ochranu majetku proti požáru. Pokud díky správné ochraně navíc přežije i nějaká ta elektronika uvnitř objektu, je to vítaný bonus navíc, nikoli hlavní účel. Pravda ale je, že s trochou systematické snahy se i toto může podařit.