Administrace komentářů

Jenže tady se nediskutuje o tom, jestli tohle je nebo dostatečná příprava před commitem, diskutuje se o tom, jak snadné je takovou úpravu udělat a udělat ji správně.

A ani s tím commitem a testováním jste to netrefil správně, a to hned ze dvou důvodů. Za prvé, existuje jistá hierarchie kontrol správnosti kódu – začíná online statickou kontrolou při psaní, pokračuje statickou kontrolou ex-post (v prvním kroku kompilátor, v dalších krocích případné další statické analýzy kódu neintegrované v kompilátoru), dále dynamická kontrola kódu (jednotkové testy), integrační testy, funkční testy. Každé posunutí kontroly do vyššího patra znamená, že se na případnou chybu přijde později, bude náročnější ji opravit, každý takový posun znamená ústupek a vlastně volbu náhradního řešení. Třeba dynamické testy zkontrolují jenom ty části programu, které jsou testy pokryté a které se v testu vykonají, navíc dynamický test může být snadno ovlivněn vnějším prostředím (takže vývojáři test prochází, ale v jiném prostředí neprojde). Zrovna to zacházení s null hodnotami je výborný příklad – pokud programátor předpokládá, že nějaká hodnota nemůže být null, bude to samé předpokládat i u testů a nenapíše test, který by tohle kontroloval. Daleko lepší je, když se nullabilita kontroluje v rámci statické analýzy, kdy se zkontroluje veškerý kód bez ohledu na to,jakým způsobem se bude provádět. A ještě lepší samozřejmě je, když programátor už během psaní jasně ví, zda daná hodnota může nebo nemůže být null – protože na tom nezávisí jenom kód (který kontroluje kompilátor nebo jednotkové testy), ale také algoritmus. A když teprve dodatečně zjistí, že tam vlastně může být i null hodnota, může se stát, že opraví kód, ale neopraví program.

Za druhé, spouštění testů je v té hierarchii čím dál nákladnější, ale zároveň je potřeba, aby všechny ty testy proběhly před tím, než se kód dostane někam dál. Proto se spouští různé testy automaticky před nebo po commitu a na různých repository. Takže nezmiňovat testy před commitem není nic špatného, protože to závisí na pravidlech daného projektu a s commitem to přímo nesouvisí. Integrační a funkční testy se obvykle spouští až po commitu nad nějakým centrálním repository, takže není vůbec neobvyklé, že testy proběhnou až po commitu. A i spouštění jednotkových testů může být s commitem nějak svázané, např. že se testy spustí automaticky před commitem – a pak je zbytečné spouštět je předtím ještě jednou ručně, je to jen ztráta času.