Administrace komentářů

Kdybyste znal nějaké IDE, tak byste věděl, že ty návrhy jsou odstupňované, je to mnohem víc stupňů, než jenom chyba či varování, které dává kompilátor. Některé návrhy jsou typu „tenhle kód je legální a může to být správně, ale většinou je to chyba“ – takovým návrhům by měl programátor vždy věnovat pozornost a něco s nimi udělat. Většinou je to opravdu chyba (typu přiřazení místo porovnání v ifu, pokud to daný jazyk umožňuje), a pokud není, měl by kód upravit tak, aby bylo jasné, že jde o záměr (čímž obvykle zmizí i to upozornění IDE). Ta úprava se nedělá kvůli IDE, ale kvůli programátorům, kteří ten kód budou číst později, a viděli by tam stejný problém, jako to IDE. Další stupeň návrhů jsou návrhy, jak ten kód napsat alternativním způsobem ale ekvivalentně ke stávajícímu. Třeba otočit podmínku ifu a prohodit větve if a else, přepsat for cyklus na for-each apod. To už není nic, co by programátor měl nějak řešit, prostě je to jenom nápověda, že se to dá napsat i jinak, a když budu chtít, tak to můžu použít. Pokud by programátor pracoval vámi popsaným způsobem, tak se u těchhle návrhů zacyklí, protože když nechá předělat for na for-each, IDE mu nabídne, že by se to dalo udělat i pomocí foru a nabídne reverzní změnu. To, že se takhle žádný programátor nezacyklil, je dobrý protipříklad k vaší představě, že uživatelé IDE jsou takoví matláci, kteří klikají na všechny návrhy IDE, dokud to jde. No a poslední návrhy jsou návrhy na významové změny kódu. Třeba někdo napíše if, dovnitř dá dvacet řádek významového kódu, a za ifem nebo v else je jednořádkové ošetření nestandardní situace vrácením defaultní hodnoty. Čitelnosti programu prospěje, když se podmínka otočí, rovnou se vrátí defaultní hodnota, a pak kód na nejvyšší úrovni pokračuje těmi dvaceti řádky významového kódu. Otočit tu podmínku samozřejmě můžu ručně, abych si procvičil booleovské operace a zkrácené vyhodnocování, a nebo to můžu nechat na dva stisky kláves udělat IDE. Opět, pokud takovéhle návrhy IDE programátor bez přemýšlení aplikuje, má nadosmrti co dělat, navíc bude měnit význam kódu.

Protože IDE nemůže logicky vědět co po tom programu chce programátor, ať si je sebechytřejší.

Co po tom programu chce programátor má být právě napsané v tom kódu. Když je to napsané tak srozumitelně, že to chápe i IDE, je docela slušná šance, že to budou chápat i ostatní programátoři, že to bude za půl roku chápat sám autor, a že v tom kódu je napsané opravdu to, co si autor myslí, že tam napsal. Moje zkušenost je taková, že když IDE napovídalo divně a vypadalo to, že nepochopilo, co programátor chce, velice často to bylo tak, že programátor napsal něco jiného, než co napsat chtěl.