abclinuxu.cz AbcLinuxu.cz itbiz.cz ITBiz.cz HDmag.cz HDmag.cz abcprace.cz AbcPráce.cz
AbcLinuxu hledá autory!
Inzerujte na AbcPráce.cz od 950 Kč
Rozšířené hledání
×
    dnes 20:00 | Nová verze

    Byl vydán Mozilla Firefox 153.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 153 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.

    Ladislav Hagara | Komentářů: 0
    dnes 13:44 | Bezpečnostní upozornění Ladislav Hagara | Komentářů: 7
    dnes 13:11 | Nová verze

    Byla vydána nová verze 5.44 programovacího jazyka Perl (Wikipedie). Do vývoje se zapojilo 71 vývojářů. Změněno bylo přibližně 270 tisíc řádků v 1 300 souborech. Přehled novinek a změn v podrobném seznamu.

    Ladislav Hagara | Komentářů: 0
    dnes 12:33 | Pozvánky

    Na 23. září 2026 je do bratislavské Nové Cvernovky naplánovaná jednodenní konference #nobullshit.camp pro tech leadery, DevOps a platform inženýry. Mají tu zaznít upřímné příběhy z praxe o tom, co v produkčních systémech reálně fungovalo, co se pokazilo a co si z toho lidé odnesli. Témata pokrývají tři oblasti – DevOps a platformy (Kubernetes, cloud, provoz systémů), firemní kulturu a leadership. Program běží ve dvou formátech: hlavní

    … více »
    alian | Komentářů: 0
    dnes 03:44 | Nová verze

    Byla vydána nová verze 1.58 sady nástrojů pro správu síťových připojení NetworkManager. Novinkám se v příspěvku na blogu NetworkManageru věnuje Josephine Pfeiffer. Vypíchnout lze možnost nmtui zobrazit nastavení Wi-Fi jako QR kód nebo podporu CLAT (464XLAT) a tunelů GENEVE (Generic Network Virtualization Encapsulation).

    Ladislav Hagara | Komentářů: 0
    včera 20:22 | IT novinky

    Zákaz používání mobilních telefonů a dalších elektronických komunikačních zařízení ve školách, jehož uzákonění navrhli jako poslanci premiér Andrej Babiš (ANO) a ministr školství Robert Plaga (za ANO), dnes podle očekávání vláda podpořila. Novinářům to oznámil Babiš, podle Plagy byla podpora kabinetu jednomyslná. Účinnost předkladatelé navrhují od 1. září 2027. Podle opoziční ODS je plošný zákaz líbivé populistické opatření namířené proti digitální gramotnosti dětí.

    Ladislav Hagara | Komentářů: 9
    včera 19:33 | Bezpečnostní upozornění

    Vládní CERT upozorňuje (𝕏) na zranitelnost ve WordPress Core: CVE-2026-63030 s přezdívkou wp2shell. Zranitelnost typu vzdálené spuštění kódu (RCE) bez nutnosti autentizace umožňuje útočníkovi spouštět libovolný kód prostřednictvím endpointu WordPress REST API Batch. Ke zneužití není vyžadován platný uživatelský účet ani interakce uživatele. Úspěšné zneužití může vést ke kompletnímu kompromitování webové stránky a souvisejících dat. Zranitelnost postihuje verze WordPress 6.9.0 až 6.9.4 a 7.0.0 až 7.0.1.

    Ladislav Hagara | Komentářů: 0
    včera 18:11 | IT novinky

    Evropská komise (EK) vyměřila čínskému internetovému prodejci AliExpress pokutu 550 milionů eur (13,3 miliardy korun) za porušení povinností vyplývajících z nařízení o digitálních službách (DSA). Platforma podle EK řádně neposuzovala a neomezovala rizika související s prodejem nelegálních, nebezpečných nebo padělaných výrobků na svém internetovém tržišti. Komise zároveň firmě nařídila přijmout nápravná opatření. Podle AliExpressu je pokuta nepřiměřená.

    Ladislav Hagara | Komentářů: 18
    včera 12:22 | Nová verze

    Ruffle, tj. open source emulátor Flash Playeru napsaný v Rustu, byl vydán ve verzi 0.4.0. Ke stažení je také na Flathubu. Přímo ve webovém prohlížeči lze vyzkoušet online dema nebo vlastní swf soubory.

    Ladislav Hagara | Komentářů: 5
    18.7. 14:22 | Nová verze

    HollowByte je zranitelnost typu Denial of Service (DoS) v kryptografické knihovně OpenSSL. Útočník může odesíláním škodlivého payloadu o velikosti pouhých 11 bajtů zaplnit paměť serveru. OpenSSL před ověřením dat vyhradí nepřiměřený blok paměti (až 131 KB). Server pak čeká na data, která nepřišla. Zranitelnost je opravena ve verzích OpenSSL 4.0.1, 3.6.3, 3.5.7, 3.4.6 a 3.0.21.

    Ladislav Hagara | Komentářů: 0
    Které desktopové prostředí na Linuxu používáte?
     (11%)
     (7%)
     (2%)
     (17%)
     (30%)
     (5%)
     (6%)
     (2%)
     (15%)
     (24%)
    Celkem 2190 hlasů
     Komentářů: 30, poslední 3.4. 20:20
    Rozcestník

    Administrace komentářů

    Jste na stránce určené pro řešení chyb a problémů týkajících se diskusí a komentářů. Můžete zde našim administrátorům reportovat špatně zařazenou či duplicitní diskusi, vulgární či osočující příspěvek a podobně. Děkujeme vám za vaši pomoc, více očí více vidí, společně můžeme udržet vysokou kvalitu AbcLinuxu.cz.

    Příspěvek
    1.10.2016 16:06 Filip Jirsák | skóre: 67 | blog: Fa & Bi
    Rozbalit Rozbalit vše Re: Jaké prostředí pro JAVU pod Linuxem ?
    Předpokládal jsem, že je jasné, že se ptám na výhody Vimu při použití místo IDE – aby to opravňovalo doporučovat Vim místo IDE. Ptal jsem se a něco, co by vyvracelo mé tvrzení, že Vim obecně na vývoj v Javě vhodný není.
    Za jednu z hlavních považuji, že na veškeré programování mohu používat jediný editor, na který jsem zvyklý a který používám od doby, kdy tady ještě IDE nebyla.
    To, že jste na Vim zvyklý, je subjektivní věc, rozhodně to není platné všeobecně.
    Má všechno, co ke své práci potřebuji.
    Opět subjektivní tvrzení, které navíc nejspíš platí proto, že toho nepotřebujete mnoho.
    Propojení Vimu s kompilátorem či interpretrem mu dává podobné schopnosti jako uváděná IDE.
    No, ta podoba je velmi velmi vzdálená. Navíc aby to opravňovalo doporučovat Vim místo IDE, ty schopnosti by musely být alespoň srovnatelné, ne-li lepší.
    Vim má vlastní makrojazyk, který je 10. nejrozšířenějším jazykem a který je objektový.
    Pluginy do Idey, NetBeans i Eclipse se píšou v Javě, tedy přesně v tom jazyce, o kterém se tu bavíme. Takže se nemusím učit druhý jazyk.
    Je v něm napsána celá konfigurace pro asi 500 programovacích a jiných jazyků.
    Nějak nevidím tu výhodu, že kromě jazyka, o kterém je řeč, podporuje ještě 499 jiných jazyků.
    Konfigurace se dá snadno verzovat a distribuovat.
    Konfigurace Idey a NetBeans jsou XML soubory, konfiguraci Eclipse myslím properties soubory. Také se dají snadno verzovat a distribuovat. A mimochodem se to i využívá. Viděl jste nějaký Java projekt, který by měl sdílenou konfiguraci Vimu? Nebo je to spíš tak, že Vim používají jednotlivci, používají ho po svém a každá taková instalace Vimu vypadá úplně jinak?
    Spuštění Vimu je řádově rychlejší, než spouštění IDE. Typicky se jedná o zlomky sekundy. Pro mnohé programátory nepodstatné, ale pro mne důležité.
    Tady jste to rovnou sám napsal, že je to vaše subjektivní hodnocení, které pro ostatní není důležité. Mimochodem, během toho zlomku sekundy Vim stihne udělat i analýzu kódu a vše zaindexovat, takže vám dokáže okamžitě po spuštění třeba napovídat názvy metod a parametry? Možná kdybyste používal nějaký vhodnější nástroj, nemusel byste ho tak často ukončovat a pak by vás nezajímalo, jak dlouho startuje…
    Pokud tedy potřebuji provést nějaký netriviální úkol, např. konvertovat HAML do XML, XML do HTML či JSON, zavolám si přímo v editoru externí službu, která mi to provede na definovaných řádcích. Stejně jednoduchý je import výsledku databázového či http dotazu.
    Ve zdrojácích Javy, které jsem viděl, se naštěstí kusy HAML, HTML, XML nebo JSON přímo v Java kódu vyskytují minimálně, a naneštěstí tam bývají obalené Java kódem, takže použít rovnou řádky ze souboru je nemožné (protože to nebude třeba XML, ale XML s uvozovkami, středníky a plusy navíc). Takže zavolat přímo tu externí službu by bylo k ničemu. A když už bych něco takového potřeboval provést, mám k dispozici schránku. Spíš se ale v takových projektech vyskytují samostatné HAML, HTML, XML nebo JSON soubory, a s těmi mohu zase v IDE normálně pracovat stejně jako s Javou. A samozřejmě na nich mohu zavolat i externí služby. Chápu, že pro vás je to velká výhoda Vimu, protože bez toho by to byl jenom dobrý editor a vývojové prostředí by z toho udělat nešlo. Ale porovnávat to s IDE je směšné – vždy IDE jsou právě od toho, abych externí nástroje používat nemusel a měl vše, co potřebuji k práci, integrované v jednom programu. Tak, abych to mohl používat všechno stejně, abych to mělo snadno dostupné.
    Silnou zbraní Vimu jsou regulární výrazy, které jsou jinými uživateli obvykle podceňovány.
    Což ovšem nijak neodlišuje Vim od IDE. Čím se naopak IDE liší, je to, že ty regulární výrazy můžu použít i kontextově – třeba hledat ve všech změněných souborech nebo ve všech souborech testů, které mají příponu .java, a můžu hledat třeba jenom v komentářích nebo ve stringových literálech (nebo naopak mimo ně).
    Považuji za důležité, že Vim nemá kolem sebe žádná tlačítka ani nějaké pull-down menu. Vše je soustředěno do jednoho příkazového a jednoho stavového řádku. To přispívá k hygieně při práci.
    Opět nic, čím by se Vim odlišoval. Naopak, IDE těch režimů práce podporují víc a umožňují mezi nimi snadno přepínat – od toho vašeho módu, kdy mám fullscreen textový editor a nic kolem, až po editor zarámovaný ze všech stran různými panely, které klidně můžu vzít a přetáhnout na vedlejší monitor.

    Jinak Vim je skvělý editor třeba když potřebuju oeditovat nějaký konfigurák vzdáleně na serveru. Ale myslím, že mu dělají medvědí službu ti, kteří jej doporučují jako vývojové prostředí pro běžné jazyky, které jsou podporované IDE – a kteří, když mají napsat, jaká je výhoda Vimu při takovém použití, vyjmenují pár subjektivních výhod a pak několik věcí, ve kterých je Vim stejný nebo horší než IDE.

    V tomto formuláři můžete formulovat svou stížnost ohledně příspěvku. Nejprve vyberte typ akce, kterou navrhujete provést s diskusí či příspěvkem. Potom do textového pole napište důvody, proč by měli admini provést vaši žádost, problém nemusí být patrný na první pohled. Odkaz na příspěvek bude přidán automaticky.

    Vaše jméno
    Váš email
    Typ požadavku
    Slovní popis
    ISSN 1214-1267   www.czech-server.cz
    © 1999-2015 Nitemedia s. r. o. Všechna práva vyhrazena.