Administrace komentářů

> jak tvrdíte níže: "a persong, having right to and not interfering with any right".

> Nic takového netvrdím.

Vy jste nepsal:

Oprávněný uživatel je osoba, která užívá v souladu s oprávněním, které má.

?

Nebo to už nezastáváte? Protože když užíváte s oprávněním, která máte, tak nezasahujete do (cizího) práva, tedy jste "a person, having right to and not interfering with any right". Zatímco "a person, having right to" je pouze osoba, mající právo, o tom, jestli přitom porušuje nebo neporušuje cizí právo tam není ani slovo.

Chcete tvrdit, že osoba oprávněná užívat rozmnoženinu počítačového programu a oprávněný uživatel v české směrnici znamená dvě různé věci, ač v anglickém originále znamená jednu a tu samou? Nebo chcete tvrdit, že: Osoba oprávněná užívat rozmnoženinu počítačového programu je také osoba, která užívá v souladu s oprávněním, které má? Ač je tam o podmínku navíc? A ač jste právě napsal, že u termínu oprávněný nabyvatel význam, ve kterém to "a používá v souladu s oprávněním" nepožadujete?

Anebo se se mnou shodnete, že oprávněný uživatel je ekvivatelnet anglického "persong, having right to" a tedy českého Osoba oprávněná užívat rozmnoženinu počítačového programu. Tedy bez "která užívá v souladu s oprávněním, které má.". A tedy, že stejně jako u (Vašeho významu) oprávněného nabyvatele nezáleží na tom, zdali aktuálně (ne)porušuji nějaké právo, ale čistě na tom, jestli to právo mám, či ne. Prostě  "a persong, having right to"?

> tak jako pro teď možný bych bral výklad: nabyvatel oprávněný k užívání

No vidíte, konečně jste se trefil.

> Tak už jste si to rozmyslel? Když někdo něco nabyl, znamená to, že má vlastnické právo? Nabyvatel je ten, kdo něco nabyl?

Já ale teď používám Vaši terminologii, abych Vás dovedl ke sporu . Protože jak jsem ukázal, pokud oprávněný nabyvatel má právo k užití software, -- jelikož je blbina Vaše výmluva, že má to právo, ale nemá k němu vlastnické právo -- tak prostě je ten nabyvatel dle Vaší definice, kterou jste teď odsouhlasil, oprávněný. V tu chvíli ovšem je také oprávněný nabyvatel licence (má právo = licenci a je oprávněný). A tedy jste pořád nevysvětlil, kdo je ten, na koho zákonodárce myslel tím:

oprávněný nabyvatel rozmnoženiny počítačového programu, který má vlastnické či jiné právo k rozmnoženině počítačového programu, a to za účelem jejího využití, nikoli za účelem jejího dalšího převodu

protože každý takový by spadal zároveň pod oprávněného nabyvatele licence, jak jste ho právě nadefinoval.

Proto je třeba oprávněný uživatel podle mne chápat tak, že nejde o nabyvatele s oprávněním, ale o toho, kdo něco nabyl oprávněně, což jistě připustíte, je jednoznačně možný výklad (nebo to chcete popřít? Pokud ano, proč?). Tedy že oprávněný uživatel je ten, kdo může užívat dle práva (tedy má práva k) a oprávněný nabyvatel je ten, kdo dle práva nabyl (formulace je jiná čistě z důvodu vidu slovesa).

Možné výklady toho oprávněný nabyvatel jsou oba: jak nabyvatel s právem, tak i nabyvatel co to nabyl oprávněně. Pro mojí interpretaci však mluví dva argumenty:

1) oprávněný nabyvatel by byl pleonasmus v §66 odst 6 - protože pak by tam stačilo dát oprávněný nabyvatel licence

2) v termínu oprávněný uživatel není jasné, k čemu všemu má být oprávněn - zatímco v oprávněný uživatel je jasné, že se oprávněný vztahuje k užít, u oprávněný nabyvatel se může vlastně vztahovat k jakémukoli právu a naprosto není jasné, jestli se myslí vůbec nějaké právo, nebo nějaké právo k dané rozmnoženině (tedy nikoli autorské právo), nebo nějaké autorské právo k dílu, jehož je to rozmnoženina - a pokud autorské právo, tak jaké právo? Stačí mi např. osobnostní právo, nebo jiná majetková práva (viz §24), nebo proč by to mělo být zrovna právo užít? Anebo to musí být všechna práva?

A pokud to má být právo užít, tak musím mít právo k jakémukoli užití - např. i právo na sdělení veřejnosti a pronájem? Nebo stačí mít právo dílo užít jakkoli? (To by byl pak každý člověk: např. pro zápis parlamentního jednání mohu legálně použít software bez licenční smlouvy, viz §34 písm. a §66 odst. 7)? Nebo stačí libovolná licenční smlouva (a proč zrovna tadle interpretace a ne jiná?)? Nebo musím mít nějaké konkrétní právo k něčemu (a proč zrovna právo k tomu a ne zrovna nějaké jiné)?

Argument AZ je o právu užít je pořád naprosto vágní - jednak AZ není jen o právu užít, autorských práv je více, jednak to furt nevysvětluje, jaké vlastně právo mám mít a nějaká má každý člověk....

U oprávněného uživatele se to ještě dá okecat tím, že je užit ve větě, kde jsou definované činnosti, takže se může bavit o těch činnostech (ovšem tím, že jde o definovaný termín, toto padá). Oprávněný nabyvatel je ovšem definován ve speciálním odstavci a jde o definici, takže ta by měla být "self-contained" a ne být vysvětlována podle toho, kde je zrovna použita...

Proto je podle mne Tvůj výklad pojmu oprávněný nabyvatel sice sám o sobě možný, ale v rámci AZ neudržitelný.