Administrace komentářů

To, že jsou z hlediska práva dvě věci V KONKRÉTNÍM PŘIPADĚ neoddělitené nijak nemnění fakt, že jsou to dvě různé věci. Úplně totiž pomíjíš to, že oprávněné nabytí rozmnoženiny stažením je možné pouze, pokud máš právo na užití: rozmnožení. Tím se situace liší např. od situace, kdy koupím placku. Takže děláš klasickou začátečnickou chybu, že z konkrétního rozsudku, kdy tvrzení jasně mířená na konkrétní případ (např. cituji " Pokud jde o takovou situaci, jako je situace dotčená") falešně generalizuješ.

A jelikož v jiném případě je možná existence licence bez rozmnoženiny a naopak - jak jsem dokázal a Ty jsi nijak nevyvrátil, tak pokud AZ mluví o rozmnoženině, tak prostě myslí rozmnoženinu. Kdyby myslel rozmnoženinu, ke které existuje licenční smlouva, musel by to tak tvrdit. To, že s oprávněným nabytím rozmnoženiny v některých (u software až častých) je nedělitelně spjato nabytí dalšího práva, na věci nic nemění.

AZ přitom držitele rozmnoženiny a držitele licence výslovně rozlišuje, viz §66 odst 6: Oprávněným uživatelem rozmnoženiny počítačového programu je oprávněný nabyvatel rozmnoženiny počítačového programu, který má vlastnické či jiné právo k rozmnoženině počítačového programu, a to za účelem jejího využití, nikoli za účelem jejího dalšího převodu, dále oprávněný nabyvatel licence nebo jiná osoba oprávněná užívat rozmnoženinu počítačového programu.

spojka dále má jasný slučovací význam, jde o dvě možné alternativy. Tedy jednoznačně předpokládá možnost nabytí rozmnoženiny bez licence, nebo naopak licence bez rozmnoženiny.

---

A teď k jednotlivým Tvým namitkám a omylům:

Nikoli, výklad, že elektronická kopie programu je rozmnoženina programu považovali všichni za samozřejmý

Tak si přečti bod 43 rozsudku: Společnost Oracle tvrdí, že neprovádí prodej rozmnoženin svých počítačových programů dotčených v původním řízení.. Argumentuješ rozsudkem, a nepochopil jsi, co bylo podstatou sporu... Právě že jeden z klíčových argumentů Oracle bylo, že neprodávalo rozmnoženiny. Tedy že to, co poskytlo za úplatu NEBYLA rozmnoženina. A ESD to smetl ze stolu.

---

Vzhledem k tomu, že vy tvrdíte, že vlastnictví rozmnoženiny a vlastnictví licence mají být posuzovány jako dvě různé věci,

Já tvrdím, že vlastnictví rozmnoženiny a vlastnictví licence jsou dvě různé věci, které jsou někdy spjaty a někdy ne. Tedy že nejde vyvozovat, že když zákonodárce mluví o jedné věci, tak myslí druhou, jak tvrdíš ty.

---

Mohu mít např. naprosto legálně rozmnoženinu autorského díla, ale nemusím mít žádnou licenci k tomu dílu.

Ano, ale pak nesmíte to autorské dílo užívat způsobem, který zákon označuje za užití díla.

Pokud jsem legálně nabyl rozmnoženinu, pak mi to AZ §66 (v určité míře) povoluje.

---

V takovém případě byste se dostal do situace, o které ESD píše „není účelné, pokud uvedenou rozmnoženinu nemůže její držitel používat“.

To není pravda. Toto zrovna je odlišnost mezi elektronickou a fyzickou distribucí. Když si koupím CD, tak jsem oprávněný majitel rozmnoženiny. Ať již mám nebo nemám uzavřenou licenční smlouvu. Naopak stažení elektronické verze je zpravidla přímo spjato s odsouhlasením licenční smlouvy. Tím se tyto případy liší.

---

Z výše uvedených citací rozhodnutí ESD je myslím zřejmé, že také ESD považuje za oprávněného uživatele toho...

Mimo argumentů uvedených výše, v tomto nemůžeš argumentovat rozhodnutím ESD, protože ten vychází z Evropských směrnic. Tedy ze společného "minima". Česká právní úprava je v tomto extenzivnější, než Evropská směrnice, kterou musí implementovat. Zatímco evropská směrnice 2009/24 zní: "3. The person having a right to use a copy of a computer program shall be....", tedy opravdu mluví o člověku majícím licenci, české právo mluví o "oprávněném nabyvateli rozmnoženiny", což je i člověk bez licence.

---

Což používání na určeném počítači splňuje. Používání na mnou zvoleném počítači už je přesně to „jak to zrovna potřebuji“. To je zatím nejsilnější námitka, kterou jsi podal, nicméně ji nepovažuji za správnou. Jelikož takové licenční ujednání mi ve výsledku např. brání prodat tu rozmnoženinu, aniž bych prodal ten počítač. Takže to omezuje mé právo rozšiřování rozmnoženiny - které mám zaručeno. A ujednání licenční smlouvy, která jsou v rozporu se zákonem, jsou neplatná. Stejnětak, co když se dané PC rozbije? Najednou k tomu, abych ten SW užil, opravdu musím použít jiný PC - takže rozbitím původního PC bych získal právo používat ten SW najednou na libovolném PC? A až ho opraví, zas to právo ztratím? A co když chci použít dva software v jeden čas, které jsou spolu neslučitelné (jeden na Linux, druhý na Windows) - najednou zas ta práva mávnutím kouzelného proutku získám, protože objektivně nemohu k využití svých práv pro oba programy použít stejný stroj? Tvoje interpretace vede k absurditám.

Asi nejsilnější argument, že taková ujednání nejsou platná, jsou v §66 odst 6 - "Takový uživatel může užít oprávněně nabytou rozmnoženinu počítačového programu v rozsahu stanoveném v odstavci 1 (minimální rozsah), pokud není smlouvou dohodnut rozsah širší; minimální rozsah nelze s výjimkou oprávnění uvedeného v odstavci 1 písm. b) dohodou zúžit."

Vlastník rozmnoženiny BEZ LICENČNÍ SMLOUVY (viz nahoře, český AZ takového předpokládá) může používat program na libovolném počítači dle §66. Proto licenční smlouva toto nemůže omezit.