Administrace komentářů

iDokud jste si myslel, že rozhodnutí ESD podporuje vaše tvrzení, budete se jím ohánět.

Ne, ohánět se budu rozhodnutím ESD, které je obecné. Rozhodnutí ESD, které v určitých odstavcích dokolečka opakuje "v dotyčném případě" je prostě rozhodnutí týkající se tohoto případu. To si jako myslíš, že ESD tam tu formulaci dal pro srandu králíků?? Furt omíláš dokolečka ESD rozhodl, ESD rozhodl, ale můj protipříklad si prostě nevyvrátil. Přitom ten protipříklad jasně ukazuje, že existuje placka bez licence a naopak. Je od vás odvážné, že se pouštíte do polemiky s ESD Ne, já s ESD nepolemizuji. Já jen tvrdím, že jste rozhodnutí ESD nepochopil a že Vaše interpretace je špatná. A dokládám to tím protipříkladem, který jasně Vaši interpretaci rozhodnutí ESD vyvrací. Kde je v rozhodnutí ESD formulace: "rozmnoženina je VŽDY spjata s licencí"? To totiž tvrdíte - ale to ESD nikdy neřekl, protože je to blbost. ESD pouze řekl, že V TOMTO PŘÍPADĚ je rozmnoženina spjata s licencí.

* Zatímco evropská směrnice 2009/24 zní: "3. The person having a right to use a copy of a computer program shall be....", tedy opravdu mluví o člověku majícím licenci, české právo mluví o "oprávněném nabyvateli rozmnoženiny", což je i člověk bez licence.

Vy v tom anglickém textu někde vidíte slovo „licence“? Já tedy ne. Já tam vidím „having a right to use“ což v češtině znamená „oprávněný“.

Ne, having a right to use NEZNAMENÁ oprávněný majitel rozmnoženiny. "Having right to use" znamená mající právo věc užít, tedy ten co má licenci (neboť licence JE právo něco užít). V českém právním řádu je ovšem KROMĚ majitele licence jmenován i oprávněný majitel rozmnoženiny. Viz §66 odst. 6. Kdyby oprávněný majitel rozmnoženiny byl majitel rozmnoženiny mající právo dílo užít, tedy majitel licence, pak by ten odstavec zněl: "majitel rozmnoženiny který je majitelem licence, dále majitel licence a ....". Tedy nesmysl. Navíc tam ani není "jak oprávněný" - takže by se to vztahovalo na distributora (majitel licence oprávněný SW prodávat) a kupu dalších lidí. Oprávněný nabyvatel zcela jasně znamená ten, co nabyl rozmnoženinu oprávněně (tedy ne zloděj). Toto je klíčový prvek Tvého nepochopení AZ, z kterého plynou veškeré Tvé omyly.

Píše se tam o rozmnoženině díla. Podle vašeho výkladu se tedy jasně jedná o nabytí rozmnoženiny díla a nijak se to netýká licence. Nicméně ESD to vyložil jinak a v rozhodnutí velmi podrobně zdůvodňuje, proč nabytí rozmnoženiny díla a získání licence je jeden nedílný celek,

1) Protože v Evropském právu ta další užívací práva plynou z vlastnictví licence, zatímco vyčerpání práv na rozšiřování z prodeje rozmnoženiny, tak ESD ukázal, že V TOMTO PŘÍPADĚ to jde ruku v ruce a tedy platí obě ustanovení.

2) Nijak to nemění fakt, že to jsou dvě věci - PRÁVĚ PROTO, že to jsou dvě věci, tak JE NUTNÉ ukázat, že došlo k oběma, aby to bylo tak jak soud rozhodl. Kdyby to byla jedna věc, tak to není třeba ukazovat, prostě to je jedna věc.

3) Z českého právního řádu ovšem plyne, že nejen majitel licence, ale i jen majitel rozmnoženiny ta práva má. Pro český právní řád to je tedy irelevatní.

4) U autorských děl je běžné, že má člověk rozmnoženinu a nemá licenci. Viz např. kniha, nebo když koupím od distributora CD a teprve odkliknutím EULY uzavřu licenci. Evidentně tedy neplatí, že ve všech případech je licence nutně spojená s rozmnoženinou. Ustanovení ESD tedy jasně platí jen pro tento případ, jak je i v rozsudku mnohokrát opakováno.

Pokud je v licenci uvedeno, že je na 8 počítačů, je to prostě jedna licence na 8 počítačů a nabyvatel ji může prodat jako celek nebo vůbec, nemůže změnit obsah licence tím, že ji rozdělí na dvě. Přestože to omezuje jeho právo na rozšiřování rozmnoženiny.

1) Viz výše, evropské právo to řeší trochu jinak než české

2) Ani z českého nic takového nevyplývá, protože když koupím multilicenci, obdržím od autora JEDNU rozmnoženinu. A právo z ní udělat osm rozmnoženin. Vyčerpané právo k rozšiřování je ovšem POUZE u té jedné kopie, kterou jsem obdržel. A to nelze omezit. Omezit právo jak mohou z toho být udělány ty kopie samozřejmě jde.

* Stejnětak, co když se dané PC rozbije? Licence od Microsoftu to řeší. Ale

já neřeším licenci, já řeším, co plyne ze zákona. Chápeš vůbec, že ustanovení zákona je nad licencí? A že pokud vyložíš zákon tak, že z něj plynou paradoxy (které pak třeba může zachraňovat licenční smlouva, ale také nemusí), tak jsi ho evidentně vyložil špatně?

> Vlastník rozmnoženiny BEZ LICENČNÍ SMLOUVY (viz nahoře, český AZ takového předpokládá) může používat program na libovolném počítači dle §66. Proto licenční smlouva toto nemůže omezit.

Celou dobu argumentujete, že je možné používat počítačový program i bez smlouvy, a teď se najednou odvoláváte na smlouvu. ????

Prostě nějaká práva k autorskému dílu plynou z vlastnictví rozmnoženiny. A tedy žádná smlouva, která je slabší než zákon, tě těch práv nemůže zbavit. Co je na tom za nekonzistenci ???

§66 je prostě jen implementace směrnice 2009/24

Ne, není. Zjistit si něco o tom, jaký je vztah evropského práva a českého. Žádný český zákon není "jen implementace směrnice".

Všimněte si také, že ta další práva jsou vám sama o sobě k ničemu, dávají smysl jedině tehdy, když máte právo vůbec program užít. ???

Ta práva, která jsou tam vyjmenovaná, jsou PRÁVĚ práva autorské dílo užít. A jelikož jediné autorské právo, které poruším, když "používám" program je právo na rozmnožování, které je v §66 zmíněno, tak práva vyplývající z §66 k legálnímu užití programu stačí.

§ 66 říká pouze jedinou věc, že pokud někdo má licenci k používání programu a používá ho v souladu s licencí, má určitá minimální práva

To je totální nesmysl. Protože tím vlastně říkáš: pokud člověk dodržuje A (licenci) - tedy nedělá nic z množiny not A = B, pak má právo dělat C (práva z §66). Jsou přitom dvě možnosti: Buďto je B a C disjunktní. Pak je §66 zbytečný - všechna práva mi dává licence. Anebo B a C disjunktní nejsou a mají průnik D. Pak ovšem říkáš, že člověk má právo dělat D, pouze pokud nedělá D. Takže zas mu nedává žádná práva. Takže dle Tvé interpretace je §66 vlastně zbytečný.

I pokud by oprávněný nabyvatel znamenalo nabyvatel, který má licenci (a tedy neplatil §66 odst 6), tak by §66 toto neznamenal. Znamenal by: "každá licenční smlouva na SW nutně povoluje následující věci"