Administrace komentářů

Ne, „having a right to use“ je v českém AZ přeloženo jako „oprávněný uživatel“.

1) český překlad "The person having a right to use“ není "oprávněný uživatel.". Nauč se anglicky/česky. Mohu být "The person having a right to use“ - tedy osoba s právem užít, a přitom nebýt uživatel.

2) Proto také tento termín v českém znění směrnice tak jak tvrdíš přeložen není, je přeložen jako: "Osoba oprávněná užívat rozmnoženinu počítačového programu"

3) AZ není překladem směrnice, nicméně byl sepsán v reakci na tuto směrnici. Kdyby chtěl zachytit přesně to, co ta směrnice, použije stejný termín (viz 2). Zákonodárce použil termín jiný.

4) V českém AZ je použitý termín "oprávněný uživatel" nadefinován - a to v paragrafu §66 odst. 6. A - jak jsem ukázal - je nadefinován jinak, šířeji, než jen "having right to use". Víc k tomu nemám co dodat, tento odstavec cituji po desáté bez jakékoli reakce... Dokonce jsi ignoroval i rozbor toho odstavce, který dokazoval, že Tvoje interpretace je nesmyslná.

Nekonzistence je v tom, že tvrdíte, že něco nemůže omezit smlouva, která podle vás vlastně neexistuje. Jak by něco mohla omezit neexistující smlouva?

Opět prokazuješ základní neznalost právnické terminologie: tím, že něco nemůže omezit (licenční) smlouva se rozumí, že každé ustanovení jakékoli licenční smlouvy, které by to omezovalo, je neplatné. Ty tady děláš dalekosáhlé závěry - a neznáš úplné základy.

Nikoli, § 66 dává oprávněnému uživateli práva zkoumat, překládat a upravovat program.

Auuuu - ale jediné, proč bych ty činnosti nemohl dělat je proto, že bych porušil právo užít dílo. Takže §66 dává právo užít dílo (určitým způsobem a za určitých podmínek).

Neřeší, české právo se v tomto nemůže odchýlit od evropské směrnice ani od mezinárodních smluv.

Ale samozřejmě, že může, nesmí směrnici či smlouvu porušit. Tedy pokud např. směrnice řekne, že někdo má mít právo, tak to má platit (to ještě neznamená, že to opravdu platí) i v českém právním řádu. Nikdo však nezakazuje, aby český právní řád to právo dal např. větší množině osob, než je ve směrnici uvedeno. A to přesně se stalo.

Nikoli, ESD ukázal, že z hlediska autorského práva...

Nic jako "hledisko autorského práva" neexistuje. Pokud tvrdíš opak, prosím odkaz na legislativu, kde je "hledisko autorského práva" definováno. Podle práva je buďto věc jedna, nebo dvě. Neexistuje něco, co je z hlediska jednoho práva jedna věc a z hlediska druhého práva dvě věci. (Platné) právo je je jen jedno.

Já jsem citoval ta obecná tvrzení.

Citoval jsi tvrzení, která jsou uvedena v kontextu specifických tvrzení, na které se odvolává - odstavce 43 a 45. Klasické vytrhávání z kontextu. A i 44 je specifická - mluví pouze o stažení software, nikoli o jiné distribuci, kdy dokonce koupě rozmnoženiny je smlouva s jiným subjektem (distributorem, teda např. Alzou) než následné uzavření licenční smlouvy při odklepnutí EULY (což je smlouva s Microsoftem).

Celý ten rozsudek je o tom, že když někdo zároveň poskytuje rozmnoženinu a licenci, tak se věc posuzuje (nikoli že je) jako jeden celek. Nijak nevylučuje možnosti, že to někdo dělá jinak - tj. že je možné nabízet rozmnoženinu bez licence (např. prodávat knihy, nebo že Alza prodávácdčka s officama), anebo naopak licenci bez rozmnoženiny (např. legalizační sadu).

---

A na závěr prosím otázku: pokud je vlastnictví licence a vlastnictví rozmnoženiny podle Tebe jedna věc - tak tedy tvrdíš, že v okamžiku, kdy přijdeš o rozmnoženinu, tak si pozbyl licenci? Když ztratím originálku, tak přestávám být majitelem licence?

Dále prosím o odpověď na následující dvojotázku: mohu si koupit od autora nějaký zdrojový kód jen proto, abych si ho přečetl? (Např. se chci podívat na algoritmus?) - tedy chci pouze rozmnoženinu a nechci žádnou licenci. Je to podle tebe možné?

- Pokud tvrdíš, že NE, tak vysvětli, jak se to liší od toho, když si chci koupit knihu. Proč to s (elektronickou) knihou jde a se software ne? Čím se to konkrétně liší?

- Pokud tvrdíš, že ANO, tak vysvětli, jaktože v tu chvíli mám naprosto legálně software, ale nemám k němu žádnou licenci, když tvrdíš, že V OBECNÉM případě je vlastnictví licence a vlastnictví rozmnoženiny totéž.