Administrace komentářů

Ten vztah je tam prostě hodně volný, daleko volnější, než (podle toho, jak jsi argumentoval) si předpokládal.

Takže jste se zase jenom chybně domýšlel, co bych si asi tak mohl myslet, místo abyste se zabýval tím, co jsem napsal.

V tomto máš asi pravdu, překlad té směrnice do češtiny je špatný (pro jednu věc používá dva termíny), takže v té směrnici znamená totéž.

Aha, takže když se vám to přestalo hodit, je najednou překlad směrnice špatný. Mimochodem, ten podle vás špatný český překlad má stejný význam, jako anglická verze směrnice, ale jiný význam, než vaše interpretace autorského práva. Nechtěl byste už konečně připustit, že špatně není český překlad i celá směrnice, ale váš výklad?

tvrdil jsem, že významem je "oprávněný uživatel" a "uživatel mající právo" něco jiného, a to prostě je

Nikoli, je to to samé, čeština má prostě víc způsobů, jak vyjádřit to samé. „Oprávněný“ znamená „mající oprávněný“, najděte si to ve slovníku.

Ne, tam nic takového není. Tam je taxativní výčet činností, které musí být splněny. Nikde v bodu jedna není napsáno, že k těmto činnostem musí mít oprávnění.

Ano, to, že jsou k tomu nutná oprávnění, není napsáno v odstavci 1. Je to napsáno až v odstavci 2, jak už jsem tu mnohokrát napsal. Tohle bude možná ten důvod, proč to špatně interpretujete – že texty čtete nepozorně. Já napíšu „oprávnění potřebná podle odstavce 2“ a vy je hledáte v odstavci 1.

Naopak by to byl nesmysl (jak již píšu jinde), protože by ten paragraf podle tebe zněl: pokud mám právo k A, pak mám právo k A.

Ano, takhle nesmyslně vy ten paragraf interpretujete, a vychází vám z toho, že právo A máte. To je ale chybná interpretace.

Když prodám program, tak prodám rozmnoženinu, takže nejsem oprávněný nabyvatel.

Podle vás je přece oprávněný nabyvatel ten, kdo oprávněně nabyl. A i když něco prodám, neznamená to, že jsem to nabyl neoprávněně, pořád to bylo oprávněné nabytí, i když už to nemám.

je tam teoretická díra v tom, že bych mohl prodat licenci a nikoli program

Jenže pak je tam ještě teoretická díra, že by mohl prodat program a nikoli licenci.

Ale ty tvrdíš, že oprávněný nabyvatel je nabyvatel, co má licenci.

Ne, já tvrdím, že oprávněný nabyvatel je nabyvatel, který má oprávnění. Ta oprávnění plynou z té licence, ale to ještě neznamená, že musím tu licenci mít. Licence je smlouva uzavřená mezi dvěma stranami, na jedné straně je autor nebo jeho zástupce, a licencí autor některá svá práva převede na držitele licence. To ale vůbec neznamená, že ta práva může využívat jen držitel licence – může být ujednáno, že ta práva může poskytnout dál. Takže oprávněný uživatel může být jak ten, kdo práva získal přímo skrze licenční smlouvu s autorem, tak také ten, kdo ta práva získal zprostředkovaně, od někoho, kdo ta práva získal skrze licenční smlouvu a mohl je poskytnout dál (a takhle se to může řetězit donekonečna).

Opět se můžeme podívat, jako to vykládá ESD ve zmíněném rozhodnutí:

(82) Argument společnosti Oracle, Irska, jakož i francouzské a italské vlády, podle něhož se pojem „oprávněný nabyvatel“ uvedený v čl. 5 odst. 1 směrnice 2009/24 týká pouze nabyvatele, který je oprávněn počítačový program užívat podle licenční smlouvy uzavřené přímo s nositelem autorského práva, nelze přijmout.

(85) Z toho vyplývá, jak je uvedeno v bodě 81 tohoto rozsudku, že nový nabyvatel uživatelské licence, jako například zákazník společnosti UsedSoft, bude moci jakožto „oprávněný nabyvatel“ opravené a aktualizované rozmnoženiny dotčeného počítačového programu ve smyslu čl. 5 odst. 1 směrnice 2009/24 stáhnout tuto rozmnoženinu z internetové stránky nositele autorského práva, jelikož uvedené stažení představuje nezbytné rozmnožení počítačového programu umožňující novému nabyvateli užívat tento program způsobem, ke kterému je určen.

Námitkou Oracle, Irska, Francie a Itálie bylo, že „oprávněný nabyvatel“ je jenom ten, kdo přímo uzavřel licenční smlouvu s autorem. ESD ale dovodil, že „oprávněným nabyvatelem“ je i ten, kdo oprávnění získal zprostředkovaně.