Administrace komentářů

Zavádění termínů ovšem, předpokládá, že uživatel toho termínu ovládá alespoň zběžně příslušný jazyk. „Oprávněný“ je „mající oprávnění“, na tom termínu nic nemění to, zda je ten přívlastek vyjádřen slovesem a podstatným jménem nebo přídavným jménem, které má identický význam. Vždyť úplně ta samá jazyková konstrukce se používá i u termínu „autorské právo“ / „autor má právo“. Pokud to chcete takhle rozlišovat, pak musíte přiznat, že celý § 66 je k ničemu, protože píše o výjimce z „autorských práv“, jenže rozmnožování nikde v zákoně není nadefinováno jako „autorské právo“, je uvedené podle vás odlišným termínem „autor má právo“.

Osoba, co má licenci na Windows ale používá Linux, není uživatelem Windows, ale je oprávněným uživatelem Windows. To je to, co se dočtete na té Wikipedii, že termíny mají často odlišný význam od obecného významu těch slov. Takže termín „oprávněný uživatel“ podle autorského zákona ještě nemusí znamenat, že je dotyčný „uživatelem“ v obecném významu slova.

Nikoli, protože v určitých případech i když rozmnožuji, tak do autorského práva nezasahuji, viz §66 odst. 1. Je to naprosto jasně lex specialis k §13.Takže v takovém případě právo mít nemusím, protože tím zaváděním ničí právo na rozmnožování neporušuji.

Jo, a odstavec 2, který výslovně říká, že vytvoření rozmnoženiny při zavedení a provozu programu je rozmnožováním podle zákona, ten je v zákoně jen tak na ozdobu a nemáme ho brát vážně, protože Logik prohlásil, že vlastně neplatí.

Navíc si dejte dohromady to, co říkáte: aby na mě §66 platil, tedy mi umožnil rozmnožovat program při zavádění, tak musím mít právo rozmnožovat při zavádění. Podle Vás §66 dává práva jen k tomu, k čemu už je mám. Protože kdybych jakékoli právo, které mi §66 dává a já ho využiji, už neměl, tak podle Vás zavádím software ilegálně - takže mi ho ten §66 vlastně nedává..

Když pořád tak dbáte na slovíčka, používejte je sám přesně. odstavec 1 uživateli žádná práva nedává, odstavec jedna říká, že když vám autor nějaká práva dá, nemůže vás v uvedených bodech omezit.

Jinak je stále vidět, že nechápete význam toho odstavce 1. Ten nikomu nedává oprávnění k používání programu, ta musí získat jinde. Odstavec 1 říká jenom to, že když autor uživateli ta oprávnění k používání dal, nemůže mu bránit v opravách programu (tedy v úpravách nutných pro používání programu k účelu, k jakému byl vytvořen). Kdyby odstavec 1 neexistoval, mohl by autor programu dát do smlouvy, že uživatel nesmí program nijak upravovat a nesmí vytvářet žádné jiné kopie, než takové, které jsou technicky nezbytně nutné pro provoz programu. Takže byste ten program nemohl ani spustit v debuggeru, protože tím vytvoříte kopii, která není pro provoz nutná. Jenže tohle vám autor zakázat nemůže, protože tu máme odstavec 1, který takové rozmnožování umožňuje.

Vy to pořád vidíte jako nějakou souslednost, což je blbost. Prostě dělám nějakou činnost, např. zavádím. A je otázka: porušuji tím něčí právo? Dle §66 ne.

Ano, je to časová souslednost. Nejprve musíte zjistit, jestli můžete program legálně zavést, a teprve pak ho můžete začít zavádět. Nemůžete ho nejprve zavést a pak prohlásit, že když už jste to tedy udělal, musí to být legální. § 66 odst. 2 jasně říká, že rozmnoženina nutná pro zavedení programu je rozmnoženinou dle zákona, takže abyste ji mohl legálně vytvořit, potřebujete k tomu mít oprávnění. Předem. Nemůžete rozmnoženinu vytvořit a doufat, že to dopadne dobře.

A neodpověděl jsi na otázku ohledně oprávněného nabyvatele, tak se ptám znovu: kdo je podle Tebe oprávněný nabyvatel a není to oprávněný nabyvatel licence (či jiného oprávnění), jak o něm mluví §66 odst 6.?

Na otázku jsem odpověděl, je to například ten distributor aut.