Administrace komentářů

Takže není pravda, jak jste tvrdil, že odstv. 1 "ruší" odst. 2.

Netvrdil. Myslím, že to, že vám nejde interpretace textu, jste dostatečně dokázal už na to zákonu, nemusíte to dokazovat pořád dál.

Ve vámi zmíněných paragrafech jsou výjimky platné pro všechna autorská díla

A software snad nepatří mezi všechny typy autorských děl?

nikoli jen pro jednotlivé typy

Škoda že jsem vám tam ty paragrafy vztahující se jen na jednotlivé typy vyjmenoval.

Výjimky zpro jednotlivé typy děl jsou v díle 7 - jak je vaším zvykem, na tento argument jste vůbec neodpověděl, byť Vaše stanovisko vyvrací. Tento díl se jmenuje, cituji: "Zvláštní ustanovení o některých dílech". Kde jinde by měla být zvláštní ustanovení o software, než v oddělení "zvláštní ustanovení o některých dílech"

Takže jste si nakonec ten díl 7 přečetl a svůj argument si vyvrátil sám, když jste zjistil, že jsou to zvláštní ustanovení o některých dílech, nikoli výjimky či omezení.

Paragraf §29 pro ně samozřejmě platí celý, proč by neměl platit?

Dobře, a to vaše užití je tedy volným užitím nebo zákonnou licencí? Pokud zákonnou licencí, jak se ta licence jmenuje? Např. § 37 definuje knihovní licenci, § 38e licenci pro sociální zařízení. Jakou licenci definuje § 66 odst. 6 třetí slevo vlevo dole?

Stejně jako např. platí např. pro §72, který je také mimo oddíl 4, kde podle Vás jedině smejí být výjimky z autorského práva.

Nepsal jsem, že výjimky smějí být jen v oddílu 4. § 72 jasně definuje zákonnou licenci, což je pojem, který autorský zákon zná a používá. Podívejte se, jak jsou ty ostatní zákonné licence nadefinovány, že je to pokaždé několik odstavců – a vy byste licenci, která dává mnohem víc práv, než všechny ostatní zákonné licence dohromady, odbyl dvěma slovy ve nesouvisejícím paragrafu.

Proto je nakonec asi správné interpretovat §66 jako definici licence, v kontextu AZ je to možná asi nakonec správnější pohled na ten paragraf.

A mohli by tu licenci pojmenovat po vás, že?

Pouze z českého práva je daleko zřejmější to, že práva v §66 odst 1. (která reflektují ta práva ze směrnice) nejsou nijak podmíněna existencí nějakých práv licenci,

Jenže to je právě jen váš chybný výklad. Ta práva právě jsou podmíněna právy z licence, protože jinak práva k užívání software nikdo prakticky získat nemůže. To pouze váš absurdní výklad zavádějící noname logikovu licenci umožňuje ta práva získat ještě jinak, ten výklad ale nemá žádnou oporu v zákoně a vede k absurdním závěrům, že stačí do firmy koupit jedno DVD s licencí pro domácnost, nainstalovat na všechny počítače, DVD prodat, a firma dál může legálně používat daný software na všech počítačích.

vzhledem k tomu, že jste nedoložil, že by se tím soud vůbec zabýval

Soudní rozhodnutí nižších instancí bohužel nejsou k dispozici on-line. Soudy o tom, že firma měla koupenou třeba jednu licenci a používala ji na více počítačích určitě byly, akorát dotyčné firmy nechtěly vyhazovat peníze za to, že by se zbytečně odvolávaly k vyšším instancím. Žádný soud ale nikdy nerozhodl, že se taková firma ničeho nedopustila, protože nepoužívala software na základě licence, nýbrž na základě vlastnictví rozmnoženiny – takového rozhodnutí by totiž byla plná média.

Naopak neexistence judikátu je (byť ne silný) argument pro mne, protože ustanovení o vázanosti OEM licence na HW se porušuje často - a odsouzen za něj nikdo co vím nebyl...

A v minulém komentáři jste si také sám odůvodnil, proč za to nikdo odsouzen nebyl.

Dále je zajímavé: "Omezení autorského práva autora počítačového programu spočívá ve stanovení minimálního rozsahu oprávnění oprávněného uživatele k rozmnoženině počítačového programu, které až na výjimku[14] nelze smluvně omezit." Což je opět odpovědí na Vaše námitky např. ohledně OEM software - celou dobu tvrdím, že z té interpretace plyne, že něco nelze omezit

Někam se vám ztrácejí slovíčka. V tom článku je smluvně omezit, při vaší rekapitulaci vám to smluvně nějak vypadlo. Jak by také ne, když existenci té smlouvy celou dobu popíráte. Aby bylo možné něco smluvně omezit, musí nejprve existovat ta smlouva.

např. to, že program musí být provozován na tomto konkrétním hardware, protože je to v rozporu s tím, že majitel rozmnoženiny či (jakékoli) licence "je oprávněn" program zavádět a provozovat

Není oprávněn.

přesněji, že při zavádění a provozu neporušuje práva na rozmnožování a úpravu, což jsou jediná práva, která by jinak porušil

Porušuje, pokud ta práva nemá z licence. Já chápu, že ten § 66 odst. 1 písmeno a je dlouhý, ale musíte ho opravdu přečíst celý a pochopit celý najednou. Když si z něj vyberete půlku a na druhou se vykašlete, opravdu ho nemůžete vyložit správně. Můžete si dít stranou „opravuje-li chyby“, ta část nás teď opravdu nezajímá. První podmínkou tam je „činí-li tak při zavedení a provozu počítačového programu“. Či-li zavádím a provozuju počítačový program, a při tom, vedle toho, můžu ale nemusím dělat ještě něco dalšího. To zavádění a provoz je na tom něčem dalším zcela nezávislé, můžu zavádět a provozovat i bez toho. Jako když někdo pracuje při studiu vysoké školy – to neznamená, že by jeho studium byla práce, nebo že by na přednáškách prodával hamburgery – znamená to, že studuje na vysoké škole, nezávisle na práci, a vedle toho, navíc ke studiu, ještě pracuje. A mohl by klidně jen studovat, ta práce není podmínkou studia. Takže, zpátky k programům, podmínkou je, že zavádím nebo provozuju program. Můžu zavádět a provozovat program jen tak? Nemůžu, protože při tom vytvářím rozmnoženiny autorského díla, a k tomu potřebuju oprávnění. a kde ta oprávnění seberu? No určitě ne v § 66 odst. 1 písmeno a, protože to je přesně to ustanovení, kterým jsem začal a u kterého právě zkoumám, zda splňuju jeho podmínky – tak se nemůžu najednou z ničeho nic usnést, že je třeba splňuju.