Administrace komentářů

Do třetího rozměru ve velkém stylu ...

Docela nedávno jsme přinesli zprávu o dvou projektech, jejichž cílem je vytvoření trojrozměrného grafického prostředí. Je řeč o Looking Glass a Metisse. Jsou ale i tací, kteří tento cíl považují za příliš přízemní - patří k nim tvůrci projektu Croquet. Nedávno byla zpřístupněna první testovací a ještě velmi nezralá verze tohoto projektu směřujícího k vzniku trojrozměrného prostředí, které by se mohlo stát zárodkem virtuální reality.

Základním pojmem je zde prostor, který je chápán jako jakási nádoba na objekty. Objektem v tomto modelu je také samotný uživatel. Autoři prostor přirovnávají k dětskému pokoji - hračky jsou objekty a dítě může do pokoje kdykoliv vstoupit a hrát si s nimi, nebo si je z pokoje i odnést. V projektu Croquet se prostory mohou chovat jako místnosti, ale třeba i jako volná prostranství v přírodě nebo virtuální konferenční sály - zkrátka libovolně velké trojrozměrné nádoby na objekty. Prostor navíc může obsahovat i objekty, které si z něj lze odnést do jiného prostoru.

Dalším pojmem je portál. Ten představuje spojovací prvek mezi dvěma prostory. Skrz portál lze nahlédnout z jednoho prostoru do druhého. V našem příkladu s dětským pokojíčkem budou portálu odpovídat prostě dveře na chodbu, která je jiným prostorem. Základní rozdíl mezi prostředím Croquet a realitou spočívá ve fyzickém umístění. Ve skutečnosti je podmínkou pro spojení dvou prostorů jejich sousedství, kdežto ve virtuálním světě to nemá ani ten nejmenší význam - pomocí portálu lze spojit libovolné dva prostory, i kdyby se nacházely na serverech vzdálených tísíce kilometrů. Zajímavým případem portálu ve světě Croquet je zrcadlo. Zrcadlo je prostě portál který spojuje nějaký prostor s ním samotným - dveře, které vedou do stejného pokoje, ze kterého vyšli!

V modelu Croquet jsou jednotlivé portály trvalé (persistent). To znamená, že je lze ukládat jako soubory a že mohou pracovat na každém lokálním nebo vzdáleném stroji bez účasti uživatele. Prostory mohou být použity ke krátkodobým akcím a hned poté likvidovány, anebo moho být dlouhodobou součástí větších projektů, např. síťových her.

Tvůrci Coquetu o něm tvrdí, že ztělesňuje myšlenku post-prohlížečového Internetu (post-browser Internet). To znamená, že odráží mnoho typických vlastností Internetu, především pak možnost vytváření lokálních světů uživateli a jejich libovolného propojování. Každý uživatel může (pokud k tomu má oprávnění) navštívit svět vytvořený jiným uživatelem, podobně, jako je tomu v případě internetových stránek. Portály plní funkci odkazů na weby - díky nim se můžeme přemísťovat z jednoho prostoru do druhého.

Prostředí Croquet bylo vytvořeno v jazyce Squeak, který představuje implementaci Smalltaku, a jeho spoluautor, Alan Kay, je jedním z průkopníků objektového programování.

Ve srovnání s projekty jako je Looking Glass se Croquet jeví jako vizionářský nápad, u něhož očekávání na výsledek není otázkou měsíců, ale let. Bude zajímavé sledovat, kolik času zabere vytvořit nejen samotné prostředí, ale také přesvědčit uživatele aby, změnili své představy týkající se práci na síti a sítě samotné. Začneme za několik let používat první implementace virtuální reality, kterou prozatím známe je z četby sci-fi? Čas ukáže...

http://opencroquet.org/